Karavanem po Česku aneb karavanporno po česku

Následující text je nutné brát jako osobní názor. Komu se seriál V karavanu po Česku líbil a nebo ho zaujal (a některá místa stojí za návštěvu), nalezne více informací, mapku navštívených míst i jednotlivé díly na jeho stránkách.

Také bych nechtěl, aby tento článek vyzníval jakkoliv ve směru moralizování - jde spíše o to upozornit na to, že ne vše, co v televizi vidíme a slyšíme, odpovídá skutečnosti.


Idylické záběry, pohoda, klid, svoboda cestování – to byl ve zkratce nový zábavní pořad ČT V karavanu po Česku. I když název V kraťasech po Česku by asi vyšel na stejno.

Vybraná místa moc hodnotit nechci – dle mého se z 80% jednalo o místa tzv. profláklá a zbývajících 20% bylo buďto zajímavých a nebo reklama. Po řemeslné stránce to také nebylo špatné – kamera, střih – jen to sklouzávalo až do kýčovitosti a záběrů na vůz jedoucí krajinou bylo o trochu více než by bylo vhodné. Co se mi ale na seriálu nelíbilo, byly poměrné četné záběry a situace, které s realitou nemají moc společného. Je to jako s pornem – na to se dá také dívat, ale se skutečností mívá pramálo společného. Karavaningem nepolíbený člověk tak může získat o cestování v obytném voze falešnou představu o tom, co vše je možné – a střet s realitou nemusí být příjemný. Zprvu pro něj, posléze pak možná pro nás ostatní.

Aleš Háma zahajuje celou sérii lží a ani se přitom nezačervená:

Pojedu na zdařbůh, zastavím tam, kde se mi bude líbit, kde se dobře vaří, kde mají hezkou louku, řeku nebo třeba zámek. Bude to pohoda, nechám tomu volný průběh

A stín této počáteční lži je patrný ve všech dílech. Romantickými záběry na auto s markýzou a křesílky na louce je v seriálu bezpočet, takovým kýčem není třeba se podrobněji zabývat. To by tady byli jen záběry Hámy stokrát jinak v křesle před obytkou a pod markýzou. Ale některé přešlapy stojí za zmínění:

Krásné stání u rybníka Václav, skoro idylka jako na samotě – což se není co divit, ono je to za závorou a na ceduli důrazný zákaz kempování:

Každý ví, že s obytným vozem je nejlepší parkovat nejlépe uprostřed cesty – čím větší auto, tím je dobré parkovat co nejvíce do cesty a omezit ostatní, budou nás mít rádi. Ale tady to asi stejně nikomu vadit nebude, on je to soukromý pozemek a k budově se nedostanete, skončíte na parkovišti v kroužku:

Zaparkovat ve měste, v tomhle případě v Bechyni, je s obytkou na pohodu, plno místo na vystupování. Jen….ono je to místo pro invalidy, čehož si třeba řidič asi původně nevšiml (to značení není zrovna výrazné a dle legislativy) . A tak zatímco následně Háma běhá na záběrech náměstím nahoru dolů, lze si v pozadí všimnout, jak je obytný vůz přeparkován na správné místo. Z obytného vozu skřípnutého mezi dalšími auty se špatně vystupuje, tak to raději točit nebudeme:

A kdo by ostatně nechtěl ve městě zkusit i spát – a k tomu přímo na historickém náměstí? Přidané varování, aby se zájemce seznámil s místními vyhláškami je jen taková slovní vata a zbytečné – ono podobné omezení musí být vyznačeno dopravním značením. A obytný vůz na náměstí v Jindřichově Hradci tam už dnes nemá co dělat – parkoviště je jen pro osobní auta a obytný vůz osobním autem není. Uznávám ale, že v tom, co je kategorie a co druh vozidla tápou mnozí:

Vylévání chemického WC je pohoda, skoro škoda tu modrou voňavou vodičku lít do odpadu – a když už teda zmínili štelplacy, neboli správně česky parkoviště pro obytná vozidla, tak mohli také rovnou uvést, kde to bylo – ono těch míst zase tolik v ČR není a kam s WC je vpravdě často téměř hamletovskou otázkou, navíc objevující se nepříjemně často:

A další město – to musí být paráda, projít si historické centrum, hřbitov, slmsnout si v cukrárně. Tal to je Třebíč a parkování na konci židovské čtvrti. Co na tom, že sem se běžně s autem, natož obytným, nedostanete, neb je zde zákaz stání bez parkovací karty:

A opět parkování u jednoho z turistických cílů v mém kraji. A když už být na takovém místě, tak nejlépe parkovat přímo před ním. Zákaz vjezdu k zřícenině kláštera Rosa coeli televizi nezastaví – ostatně, jak jinak ostatně udělat efektní záběr výstupu z karavanu přímo k historické památce, ať zájemce o obytný vůz vidí, jak je to pohodlné:

A na konec, na Soláni, se zapadajícím sluncem loučíme se slovy o svobodě a volnosti na zákazu zastavení při západu slunce:

Záběry označené jako z televize pochází přímo z pořadu, většina fotek označených jak realita pak z webových služeb GoogleMaps a Mapy.Cz.

2 comments

  1. Naprosto souhlasím vystihl jste dokonale smekám. To co e děje v našem světě karavaningu nyní je tragédie. Nebudu se tady rozepisovat všichni víme o co jde. Za poslední rok přibylo ohromné množství půjčoven a karavanistů kteří vlastně karavanisty vůbec nejsou a je to důsledek takových reportáží a článků ale v podstatě co se divit je to ohromný byznys za každou cenu. Určitě jste za poslední dobu byli svědky věty či rozhovoru typu „mámo podívej karavan to je super soused ho má a taky říkal že je to dobý tak co půjčíme nebo rovnou koupíme“ ale v podstatě nic jiného neřeší.Dál už psát nebudu naštval bych hodně lidí. Mějte se krásně a užívejte karavaning dokud to jde. I vy pane Háma.

    To se mi líbí

  2. já bych se na to podíval ještě trochu z jiného úhlu. I když proti panu Hámovi vůbec nic nemám(až na to, že by se mohl oholit). Co nám vlastně ukázal a co nám ten pořad vlastně dal? Zhola nic. Jak je páno-pohledy na jedoucí auto. Nic nového, nic poučného, nic inspirativního. A to je vše. Tramtaradá přátelé

    To se mi líbí

Napsat komentář k Pavel krokodýl Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s