Na dohled od dálnice D10 mezi Prahou a Turnovem začíná Český ráj. A každý ráj stojí za prozkoumání, byť třeba krátké.
Na západním okraji je několik možností stání, my zvolili parkoviště Dneboh-Drábské světničky. Parkoviště je přes den placené, platí se obsluze kiosku 50 Kč za den. Večer, kdy jsme na místo dorazili, zde bylo prakticky prázdno, takže nebyl problém zaparkovat. Místo není úplně rovné, velká část se mírně svažuje, a je tedy nutné trochu hledat. Což se nám nakonec podařilo a místo, kde jsme stáli, bylo víceméně v rovině. Uprostřed parkovišti je i informační cedule se vzpomínkou na obec Kavčina, zničenou sesuvem půdy v minulém století.
Ráno následujícího dne jsme vyrazili na výlet, směr Drábské světničky. Cesta od parkoviště je prakticky jediným zásadním stoupáním na celé trase. Nepříjemným překvapením byl ale uzavřený výstup na vyhlídku, prý je v havarijním stavu. I když překvapení…kdybychom si přečetli předem všechny informace, tak bychom to věděli. Čeká se zde na rekonstrukci, která by omezila nadměrnému opotřebení povrchu skal pohybem turistů a zároveň opravila nebezpečná místa.
Drábské světničky
Opevněné sídlo bylo založeno někdy ve druhé třetině 13. století. Spolu s blízkou Klamornou a opevněním Staré Hrady plnilo funkci strážního bodu. Původně dřevěný hrad byl vybudován na pěti respektive sedmi pískovcových blocích, oddělených úzkými puklinami. Model možné podoby hradu v pozdním středověku lze prý zhlédnout v muzeu města Mnichovo Hradiště. (zdroj)
Následuje trasa ze Světniček po okraji velmi pěkné louky, cesty lze posléze odbočit i na zříceninu hradu Klamorna. Poté cesta sestoupí a pokračuje až směrem do Skalky lesem. U Skalky jsme volili cestu do obce Zásadka a odtud na zříceninu skalního hradu Valečov. I zde je parkoviště, kde by se dalo stát, je podstatně větší než u Drábských světniček, navíc je celá plocha téměř v rovině. Za parkování obytného auta zde chtějí 100 Kč na den.
Hrad Valečov
Prohlídku bývalého hradu Valečov nelze vynechat, je to zajímavé „prolezení“ bývalým hradem využívajícího umně zdejší skály. Takže dobrá prolézačka, navíc hned v první místnosti čeká na návštěvníky krátký přehrávaný výklad z historie. Úzké chodby se schodišti nahoru i dolů mají své kouzlo, stejně jako výhledy do krajiny z vyšších části. V blízkém okolí hradu jsou pak další pozůstatky různě vytesaných místností, které sloužili místním chudším obyvatelům jako jídelna či ložnice. Zkrátka takové netradiční podhradí.
Vstupné do hradu je 50 Kč za dospělého, dítě 20 Kč, od května do srpna je otevřeno od 9 do 18 každý den mimo pondělí, v dubnu a září, říjnu jen o víkendech a svátcích od 9 do 16.¨
Podrobnější informace lze nalézt na stránkách https://hradvalecov.cz/
Přes Mužský na Krásnou vyhlídku
V tomto bodě jsme dosáhli jednoho konce našeho výletu a obrátili se na cestu zpět. Nevraceli jsem se však stejnou cestou, ale tentokrát po zelené, která kopíruje silnici. Prochází obcí Mužský, kde stojí zachovalé roubené domky a která je chráněná jako vesnická památková rezervace. Za koncem obce je pak i vrch Mužský (463 m n. m.) , nejvyšší bod okresu Mladá Boleslav. Je odtud rozhled do okolí. V okolí je hodně sadů, občas i s nějakým pasoucím se dobytkem . Na vrcholu kopce stojí kamenná mohyla připomínající postavení rakouského dělostřelectva během bitvy prusko-rakouské války v roce 1866.
Na celou obec i zmíněný vrch stejného jména s mohylou se lze podívat i na tomto videu:
A odtud je to jen kousek k restauraci Na Krásné vyhlídce (https://www.nakrasnevyhlidce.cz/). I zde je parkoviště, ale o dost menší. Končí zde asfaltová cesta, je zde již zmíněná restaurace i další zábavy a to dohromady znamená, že je zde docela dost aut a tedy jet až sem s obytkou o víkendu nemusí být nejlepší nápad. Ale kousek před je i docela velká plocha z panelů, tam bylo ještě prázdno. Místo plně odpovídá svému jménu, je zde pěkně vidět do okolí a venkovní posezení zde teda má své kouzlo. Malá ukázka ceníku:
V době naší návštěvy zde probíhala i přehlídka dravců, nicméně ti víceméně podřimovali, jen jeden párek byl aktivní. A nám k návratu zbývala cesta zpět Studeným dolem a Studeným průchodem a poté po červené značce po hraně plošiny pomalu zpět k Drábským světničkám a dolů na parkoviště.
Studený průchod je vlastně přírodní skalní puklina s délkou 125 metrů, skály jsou v některých místech až 15 metrů vysoké. V soutěsce se díky výšce skal a úzkému profilu po dlouhou dobu drží led a sníh, vlhkost v ní přiživuje i dešťová voda stékající z vrchní plošiny a prosakující dovnitř stěnami pískovce. Voda se v úzkém prostoru velmi špatně odpařuje i v těch největších vedrech a proto zde teplota málokdy vystupuje nad 10° C. V létě jsou pak rozdíly teplot v soutěsce a venku i více než 20° C (zdroj)
A na závěr jen poděkování, místo na přenocování i trasu nám doporučil (a vlastně celou naplánoval) Michal Přikryl – ostatně od něj pochází i některé články na těchto stránkách. Celá cesta i místa jsou zachycena na této mapce, kterou si lze otevřít i přímo na mapy.cz: https://mapy.cz/s/dazukakuhe.
Smutný osud obce Kavčina
Osada, která čítala 11 domů, zde stála až do osudného 27. června 1926. V ten den již svah Příhrazských skal nad osadou nevydržel přívaly deště a dal se do pohybu. Do údolí tak sjíždělo asi 30 ha lesa. Kolem poledne již tento pohyb zaznamenali i v osadě, neboť zdi stavení začaly praskat. Postupně se zřítilo 10 domů, došlo také ke zničení silnice mezi Dnebohem a Olšinou, která byla roztrhána. Celý svah pod Drábskými světničkami se sesunul o několik desítek metrů. K neštěstí došlo ve dne, takže si nevyžádalo žádné lidské životy.
Dnes toto neštěstí připomínají šavlovitě zahnuté borovice na svahu při cestě na světničky. Obyvatelé osady si za pomoci sbírek a státu následně postavili nové domy přímo v Dnebohu a zaniklou osadu tak připomíná již pouze zbytek vytesané skály, dříve sklepa, u parkoviště pod světničkami (zdroj)
Další informace:
Silver On The Road 