Moravskou Třebovou a Svitavy odděluje od sebe Hřebeč, geologická hranice mezi Moravou a Čechami. Hranice bohatá svými dějinami i zanechaným průmyslovým dědictvím. Hřbet je prošpikováváno starými důlními díly, na jižním konci poblíž místa, kde jej protíná tunel Hřebeč na silnici 35, je pak i navezená hlušina. Ta během doby přetvořila tuto část do pozoruhodné podoby, někteří hovoří i o měsíční krajině.
Nesmí se zapomenou ani na Mladějovskou úzkorozchodnou železnici, která zde původně sloužila k převážení vyteženého materiálu (uhlí a lupek ) a nyní slouží turistům. Byť tedy ne příliš pravidelně, je dobré si zkontrolovat jízdní řád – uspět lze zpravidla jen o víkendech od pozdního jara do začátku podzimu, častější provoz je jen o letních prázdninách. Rodina 2+2 zde nechá za zpáteční jízdné na nejdelší trase 2*360 + 2*180 Kč, tj. 1.080 Kč.
Kde parkovat
V okolí je bezpočet možností. Uvede jen tři:
Nad tunelem
Jako logický bod se nabízí parkoviště na hřbetu v blízkosti silnice 35 prakticky nad tunelem. Jen je nutné zde počítat s vyšším provozem a nejsem si úplně jist, zde je to dostatečně klidné místo i na přespání. Podle mého není. Ale je tady vyhlídka na výjezd z tunelu s docela pěkným posezením.
Sedlo na vedlejší silnici
Jako ideální místo na začátek okruhu po hlavní část hřebenu se jeví jakési sedlo na silnice 36 823, spojující silnici 368 za Moravskou Třebovou se silnicí 43 a vedoucí přes Kunčinu, Novou Ves a Dětřichov. Zde lze při troše štěstí najít místo i dostatečné rovné a vyrazit odsud pěšky nebo na kole na poznání samotného hřebenu.
Nová Ves
My si ale našli místo dole, v Nové Vsi u hřbitova. Je dostatečně vzdálené od zástavby a v noci velmi klidné. Cesta odsud sice poměrně strmě stoupá, ale zato si v samotné vsi můžete prohlédnout jakousi oboru a užít si rozlehlých luk a polí. Drobnou nevýhodou může být jisté exponovanost, stín zde rozhodně nehledejte. By’ť tedy pro vozidla s fotovoltaickými panely to je vlastně výhoda.
Výlet
Začátek trasy se vyznačuje stoupáním, hned v obci lze zhlédnout malou oboru a i začátek důlní naučné stezky. Jen škoda, že je hned na začátku tak zarostlá, respektive orientační cedule.
Prvním cílem byla rozhledna Strážný vrch. Už cestou k ní poprvé překonáte kolejiště úzkorozchodky. Samotná rozhledna má pak jedinečné provedení ve tvaru těžební věže. Nelze to přehlédnout
Dalším logickým cílem je vyhlídka nad doly, ke které se trochu paradoxně sestupuje. Směrem k tunelu Hřebeč je pak u již zmíněného parkoviště možnost občerstvit se, je zde hospůdka (asi poměrně vytížená) a na konci pakroviště i vyhlídka s malou expozicí.
Odsud se vyráží po asfaltce dolů směrem k bývalému dolu Emil, kde je zmíněná skládka hlušiny připomínající měsíční krajinu. Těžko to popsat, musí se to vidět a projít. I když je areál oplocen, je hned vedle brány průchod a do areálu se tak jde snadno dostat. Jen s parkováním přímo zde je problém, auto by mělo zůstat na horním parkovišti.
Zpátky se lze vrátit po některé značené či neznačené stezce, my volili chůzi po kolejišti. Dráha procházela zrovna opravou, takže jsme narazili i na vytrhané koleje. Samozřejmě, pokud se pro tuto cestu rozhodnete, je dobré se ubezpečit, že se zde v daný den zrovna nejezdí.
Vykoupání za odměnu
V nedalekém Lanškrouně lze zaparkovat u Dlouhého rybníka a vykoupat se. S parkováním nebyl později odpoledne sebemenší problém, je zde vyhrazena dostatečně velká travnatá plocha. Přístup do vody je velmi dobrý, navíc je možné se i osprchovat u venkovní sprchy, respektive vyvedené hadice.
Na protějším břehu je kemp Knoflík. Ubytování pro rodinu 2+2 zde přijde v obytném autě s elektrickou přípojkou na 2 *100+ 2*60 + 80 + 100, tj, na 500 Kč, kemp je takový typicky český.
Odkazy:
Silver On The Road 