Při toulkách po Itálii jsme jeden den strávili i u jednoho ze starověkých divů, umělých vodopádů Cascata delle Marmore. Místo leží nedaleko a je poměrně vstřícné pro karavanisty. Lze zde přes bezplatně stát na určených místech na dolním nebo horním parkovišti, platí se pak jen stání přes den, od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, sazba je 2 € za hodinu, maximálně ovšem 10 € za den.

K dispozici je v určitých částech roku i stellplatz. Ten je ovšem placený, sazba cca 15 €, k dispozici voda, likvidace odpadů i připojení na elektřinu.

Všechny důležité informace pro karavanisty, včetně toho, kde provést servis, jsou pak přehledně na této stránce: https://www.cascatadellemarmore.info/camper-alla-cascata/

My si pro přenocování vybrali spodní parkoviště, místa, kde se nesmí stát jsou přehledně vyznačena dopravním značením – počítejte s tím, že se během dne parkoviště docela zaplní.

Na samotnou prohlídku je dobré si vyhradit nejméně dvě až tři hodiny, navíc v zimním období se otevírá až v jedenáct hodin. Před návštěvou se tak vyplatí zejména zkontrolovat otevírací dobu a také, zda se pouští voda a kdy. Vodopád je totiž v provozu jen v některých hodinách, jinak je voda využívána pro provoz vodní elektrárny.

Poměrně hodně lidí dle mého dojmu zamíří jen do hlavní části parku, zejména na piazzale Byron a zcela vynechá vyhlídku na druhé straně, k níž je vstup poněkud schován a je nutné přejít na druhou stranu komunikace, nejlépe na přechodu za malou benzínkou. Nicméně výhled je zde o dost lepší. Cesta na vyhlídku je na mapě značena žlutě a vedena jako číslo 4:

Vstupenka platí pro opakované vstupy, takže je možné jít na vyhlídku přes vstup Pennarossa, pak do hlavní části přes vstup Byron a poté třeba zpět na vyhlídku. Vstupenka platí také pro muzeum a 6D kino, v době naší návštěvy stála přímo na pokladně 11 €, přes internet pak 12 € (https://www.cascatadellemarmore.info/biglietteria/). K pokladně se vyplatí o chvilku dříve před oficiálním otevřením, byla zde i tak už menší fronta, která s blížící se dobou otevření narůstala. Zmíněné kino zklamalo, není věnováno vodopádům, ale jednalo se o animovanou jízdu na bobech sněhem. Tuctové a nudné.

V areálu jsou i některé atrakce, například jízda na oslu a v hlavní části, na piazzale Byron pak i možnost občerstvení a koupě nějakých suvenýrů. Jízdu na oslíkovi jsme nevyužili, ale posezení u kávy přišlo vhod. Prodávají se zde také pláštěnky, ale v době naší návštěvy koncem prosince nebyla vodní tříšť ze spuštěného vodopádu nijak výrazná a nějaká ochrana tak nebyla potřeba. A na jaře a dále, zkrátka v teplejším období roku, nějaké ochlazení příjde pravděpodobněji vhod tak jako tak

Lepší výhled na vodopády se pak nabízí z protilehlého svahu. Takový tajný tip – pokud jste v oblasti a nechcete platit vstupné a přesto se na vodopády podívat, lze se na tuto vyhlídku dostat bezplatně shora, po turistické cestě číslo 619. Nicméně lepší a pohodlnější bude asi oficiální vstup. K našemu překvapení jsme v této části byly téměř sami, přitom výstup není náročný a výhledy velmi pěkné a to nejen na vodopády – vidět je jak parkoviště na jedné straně, tak i most rychlostní silnice SS79 směrem na Rieti:

Návštěva vodopádů určitě stojí za to, lze zde strávit i delší dobu a vystoupat až nahoru. V horkých dnech se navíc může díky stínu i vodní tříšti jednat o docela relaxační zážitek. Vyšší umělé vodopády lze najít dnes už zpravidla jen v Asii, a jedná se o o novověké výtvory.