Autorem následujícího povídání a fotografii je Marek Pimper.

1. Příprava na cestu
2. Odjezd
3. Dánsko a Kodaň
4. Přejezd přes Švédsko
5. Hopperstad stavkyrkje a Rognstranda
6. Kristiansand a Mandal
7. Lindesnes
8. Kjeragbolten
9. Egersund
10. Trollpikken, Sverd i fjell
11. Sverd i fjell („Meče v kameni“)
12. Stavanger
13. Langefoss
14. Ledovec Folgefonna a večerní Voringfossen
15. Hardangervidda a cesta zpět
16. Na závěr

Příprava na cestu

Kdy začíná pro karavanistu nová cesta?

• po dokončení té předchozí?
• při začátku plánování nadcházející cesty?
• při objednání trajektu?
• při skutečném odjezdu?

Při loňské cestě jsme asi díky příliš ambicióznímu plánu nestihli projet jižní část Norska, naším následujícím cílem tedy letos bylo „dorazit loňské nedodělky“. Trajekty jsme objednávali již v únoru a ceny byly vyšší než loni v červnu a dostupnost se rychle snižovala, popularita skandinávských dovolených je zjevně na vzestupu. Opět jsme využili perfektních služeb pana Holého z webu Norge.cz, který nám pomohl vybrat pro nás nejlepší kombinaci trajektů.

Přibližný plán cesty byl také hotový již z loňského roku, stačilo doplnit další zajímavá místa, o kterých jsme loni nevěděli a přeplánovat itinerář. Nebudu tedy opakovat co je potřeba zařídit před cestou do Norska a pouze přidám odkaz na předchozí článek Norsko – seznamovací cesta, kde jsou uvedené všechny odkazy potřebné pro cestu na sever.

Odjezd

Vyrážíme začátkem července 2025 po trase Tábor – Praha – Ústí nad Labem – Drážďany – Berlín. Tedy stejně jako loni. Tankujeme v Ústí nad Labem a vzhledem k tomu, že zrovna dnes začala uzavírka tunelů na dálnici do Drážďan, a objízdná trasa je ucpaná a úplně stojí volíme cestu přes Teplice a Dubí a na dálnici se opět napojujeme až v Německu. Už se nám tedy nepovede dojet do předpokládaného místa noclehu ve Wittstock/Dosse. V Berlíně nás ještě navigace z nepochopitelných důvodů vedla kolem výstaviště, kde je zrovna náš sjezd uzavřený a tak musíme zapojit selský rozum, jinak bychom tam dle navigace kroužili dodnes. Vzhledem k pokročilému času a tmě hledáme na P4N nocleh u Berlína a zůstáváme spát na pokraji města u dálnice. 

• nocleh Berlín 52.5304439N, 12.9984300E, park4night – (14641) Wustermark – 5 Zur Döbritzer Heide

Dánsko a Kodaň

V noci si uvědomuji, co jsem všechno zapomněl naložit (gril a podpěry pro markýzu), a dospívám k závěru, že bude potřeba vypracovat „před-odjezdový check list“, aby se tato chyba neopakovala. Kolem poledne přejíždíme do přístavu v Rostoku. Před přístavem je kousek od dálnice nákupní centrum a KAUFLAND (54.1148525N, 12.1935153E), kde dokupuji alespoň jednorázové grily a poslední zásoby, zatímco zbytek posádky obědvá v McDonalds.

V přístavu nakonec čekáme déle, než jsme předpokládali, protože trajekt má zpoždění. Alespoň máme na co koukat – na vedlejší kotviště přijel obrovský trajekt Peter Pan, tak sledujeme jak přístavní dělníci s námořníky na palubě loď vyvazují a jak probíhá vykládání a nakládáni takovéto obrovské lodě. Vše jde jako na drátku a nakonec Petr Pan odjíždí dříve, než my.

My jedeme lodí Copenhagen s o obrovským bílým válcem u komínů. Až cestou z informačních tabulí zjišťujeme, že se jedná o válcovou plachtu, která se větrem roztáčí a dokáže během plavby šetřit palivo – hybridní loď. 

Druhý den dopoledne přejíždíme do Kodaně. Parkujeme kousek od sochy malé mořské víly a protože je odpoledne a máme hlad využíváme služeb restaurace v přístavu.

Prohlídku Kodaně volíme na pohodu, přístavem dojdeme do centra kde zcela náhodou trefíme u královského paláce střídání stráží. Projdeme se přístavem Nyhavn, kolem zahalené budovy burzy, která se renovuje po požáru a pak nás již tak bolí nohy, že se pomalu přes zahrady Rosenborg směřujeme zpět k autu. Chtěli jsme ještě vyjet výtahem na vyhlídku na teplárnu CopenHill, ale bohužel akorát zavírají. Tak v začínající dešti prohlížíme nejvyšší umělou lezeckou stěnu v Evropě, kde postavil svou cestu i Adam Ondra a když déšť zesílí jedeme na trajekt do Švédska do nedalekého přístavu Helsingor. Loď nám akorát přijíždí a dvacetiminutová plavba do Helsingborg nedá ani moc času na odpočinek. Naštěstí zrovna nepršelo a mohli jsme si užít plavbu na horní palubě s výhledy.

Přejezd přes Švédsko

Město opouštíme nejrychlejší cestou a popojíždíme kousek na sever do obce Laholm, kde mám vyhlídnuté karavanové stání na spaní. Je to krásné místo na kopci s výhledem do okolní krajiny. Bez dalších služeb, ale zadarmo. Všechna ostatní místa u moře byla placená a platit jen za to, že večer přijedeme a ráno odjedeme se nám nechtělo. Beztak co v dešti u moře. 🙂  

• nocleh u majáku 54.5613000N, 11.9639000E, park4night – (4874) Gedser – 4 Gedser Fyrvej
• STPL Gedser 54.5817317N, 11.9237769E, park4night – (4874) Gedser – 1 Vestre Strand
• parkoviště Kodaň 55.6906533N, 12.5874947E, park4night – (1327) København – 7 Vildandegade
• nocleh Švédsko 56.5084153N, 13.0364672E, park4night – (312 30) Laholm – 10 Lagavägen

Pršelo vytrvale celou noc a prakticky celou cestu přes Švédsko na sever. Což nám vůbec nevadilo, proto jsme také včera za pěkného počasí zůstali v Kodani s tím, že dnešní deštivý den bude určen k přesunu do Norska. 

Po příjezdu do Norska už je krásně, bez deště, ale na dvou parkovištích u hranic, kde jsme přespávali loni už jsou letos zákazové značky pro stání v noci, tak jsme si našli jiné místo u moře, v Kålvikveien. Je zde veřejná pláž a stojí s námi na parkovišti více obytek. U parkoviště jsou kontejnery na tříděný odpad a u pláže WC. Je to krásné klidné místo v chatové oblasti s pohodlným přístupem k moři. Přes mostek se dá dojít i na blízké ostrůvky, kde je spousta míst na koupání a jsou zde také krásná zákoutí s napevno zabudovanými grily s nářadím.

• nocleh Kålvikveien 59.1213328N, 11.1960181E, park4night – (1747) – 53 Kålvikveien

Hopperstad stavkyrkje a Rognstranda

Ráno nikam nespěcháme. Jedeme směrem na Oslo, přemýšlel jsem, zda se nechat převést trajektem Moss-Horten, ale nakonec volíme flexibilnější cestu přes „Oslofjordtunnelen“, kde není riziko, že budeme čekat na loď, která již nejezdí tak často, respektive kyvadlově, jako jiné trajekty. Jakmile ale sjedeme z dálnice, nastává střet s norskou realitou. Cesta přestává rychle ubíhat a je potřeba se obrnit trpělivostí a počítat cca 1 hodinu na 50 km. Pokud tedy nechcete překračovat rychlostní limity a testovat místní radary. 🙂

K největšímu sloupovému kostelu v Norsku tak přijíždíme docela unavení Současně s námi dorazil i autobus turistů, který se nahrnul do kostela, tak se nám ani nechce dovnitř s davem lidí a užíváme si klidu venku, než začne pršet. Kostel je krásný a určitě stojí za návštěvu, ale řekl bych, že se mi co se týče jemných řezbářských detailů mnohem více líbil loni Hopperstad stavkyrkje, který měl mnohem více drobných zdobných detailů.

Déšť nás popostrčil dále na cestu k moři. Jedeme do kempu Rognstranda Camping kousek od Langesund. Je to nádherný klidný kemp pod skálou u krásné pláže. Naštěstí nám přestalo pršet a je nádheréě slunečné odpoledne, které vyzívá k relaxaci u moře. Zůstáváme dvě noci, abychom zvolnili tempo a užili si krásného počasí bez stresu.

V okolí kempu u moře je opět spousta krásných zákoutí a míst ke grilování se zabudovanými grily s nářadím. Stejně jako na místě, kde jsme spali včera. To je opravdu perfektní služba a ukazuje, jak moc je pro Nory důležitý pobyt v přírodě.

Z kempu se dá vyrazit i na krásné procházky. My jsme si vybrali vyhlídkovou cestu na skálu nad mořem s krásnými výhledy na moře, kemp a do jeho okolí. Je to pohodová procházka pro všechny věkové kategorie, akorát je třeba dávat nahoře pozor na děti, aby se nepohybovaly blízko srázu a nespadly. 

– Kemp Rognstranda 59.0099447N, 9.7012447E, rognstrandacamping.no, https://park4night.com/en/place/153473

Kristiansand a Mandal

Další den před odjezdem uděláme servis, doplníme vodu a míříme na jih do Kristiansand. Našel jsem parkoviště kousek od přístavu a centra města. Parkovací doba je sice limitována na maximálně dvě hodiny, ale na prohlídku města to bohatě stačí a když začne pršet stíháme i úkryt a oběd v McDonalds. 🙂

• parkoviště Kristiansand 58.1478517N, 7.9846658E

 Po prohlídce pokračujeme dále směrem k nejjižnějšímu výběžku Norska k majáku Lindesnes. Cestou se ještě zastavíme na údajně nejkrásnější norské písečné pláži Sjøsanden, v Mandalu. Kluci dají koupačku na skoro prázdné pláži a jedeme přespat do Spangereid kde je u přístavu Båly stání pro karavany s přípojkou na el. síť. Platí se v automatu u přístavu a díky tomu, že jsme daleko od silnice je tu úžasný klid přes den i v noci. Zkoušíme na blízkém molu rybařit, ale letos se nám vůbec nedaří. Tak jdeme raději spát.

• STPL Baly 58.0404856N, 7.1499969E, park4night – (4521) Bobil Parkering Baly

Lindesnes

Druhý den vyrážíme do Lindesnes. Už cestou začínám mít tušení, že tam bude „husto“, protože posledních pár kilometrů jedeme v koloně. Předtucha se potvrdí na parkovišti, kde se štěstím najdeme místo pro nás. Ještě, že máme jenom 6 m dlouhou vestavbu a stačí nám opravdu téměř standartní stání jako pro osobák. 🙂

V podvečer se loučíme s mořem a odjíždíme do vnitrozemí ke fjordu Lysebotn. Protože chceme zůstat v přírodě, děláme ještě před odjezdem servis u silnice ve Spangereid. Typicky norské servisní místo pro karavany, kanál na šedou vodu, výlevka na WC a kohoutek na doplnění pitné vody a k tomu kontejnery na tříděný odpad. Vše zadarmo a volně přístupné. Dle norské legislativy je povinností obce mít v každé oblasti (cca jako náš bývalý okres) jedno takovéto servisní místo pro karavany. Najdete je buď v aplikaci Park4Night, nebo stačí pouze sledovat značky u silnice kde se občas objeví značka s „karavanem nad výlevkou“.  Doplňujeme plnou nádrž a jedeme do vnitrozemí. Je třeba se připravit na místy úzkou silnici a typicky norské pomalé tempo cestování. Vše ale vynahrazuje krásná krajina a spousta míst, kde by člověk zastavil a …, ale to bychom nedojeli vůbec nikam. Za mostem přes Fedafjorden (Feda fjord), vidíme naši první těžební plošinu. Je to mohutná konstrukce v moři, která zde ale netěží ani ropu ani plyn, ale je zde pouze na „servis“ a po rekonstrukci bude opět odtažena zpět na moře na místo vrtu. To jsme se ale dozvěděli až později během naší návštěvy Stavangeru.

Vzhledem k tomu, že nám cesta trvá déle, než jsme předpokládali volíme nocleh na parkovišti u silnice v lyžařském středisku Sines. Provoz v noci nás vůbec neruší a ráno můžeme pokračovat dále na náhorní plošinu u Lysefjordu.   

• servisní místo Spangereid, 58.0415775N, 7.1238372E, park4night – (4521) Spangereid – 2630 Spangereidveien
• nocleh Sinnes 58.9152000N, 6.8663000E, park4night – (4443) – 60 Fylkesveg 975

Kjeragbolten

Ráno odjíždíme bez snídaně, abychom byli co nejdříve na parkovišti nad Lysebotn -Øygardsstølen výchozího místa na výšlap na Kjeragbolten. Obával jsem se, že ránu tady bude frmol a „boj“ o parkovací místa, obzvláště, když je úplně vynikající předpověď počasí, ale nakonec je vše v maximálním klidu. Dokonce je otevřená jen cca ½ parkoviště a místa je dost pro všechny. Parkovné se platí v automatu dle času stání při odjezdu.

Na noc zůstáváme na náhorní plošině a na krásném místě u jezera Fiskelona kde se část posádky po horkém dni ráda vykoupe v místním umělém jezeře. Je tady s námi vícero obytek a osobáků, které zůstávají přes noc.

• Parkoviště 59.0458942N, 6.6517075E, platili jsme 300 NOK. Je zde zákaz stání přes noc.
• Nocleh 59.0292256N, 6.8693778E, https://park4night.com/en/place/61665

Ráno nikam nespěcháme a užíváme si slunečného počasí. Je tady idylicky krásně, obzvláště, když většina spolubydlících odjela a zůstávají pouze ovce a druhá posádka v obytném autě s malými dětmi. 🙂

Egersund

Jedeme na západní pobřeží ale jak postupně sjíždíme níže k moři jde teplota nahoru a u Trollpikken je kolem 30-ti °C. Po vystoupení z auta se nám v tom horku ani nikam nechce chodit a rozhodujeme se tuto procházku nechat na později a jet se raději válet k moři. U Egersund je vícero míst, kde se u moře dá přespat. My vybíráme Skadberg Camping, kde zůstaneme dvě noci, protože počasí je vyloženě vhodné na lenošení u moře. Ještě, že jsme se rozhodli včas, protože prázdná louka, kde jsme si mohli vybírat místo pro nás se po našem příjezdu začala rychle plnit a večer už bylo plno téměř úplně. Je pátek a přijíždí také spousta místních (teda těch co neodletěla na jih). 🙂 Takovéto teplé a krásné počasí není údajně v tomto období typické a místní pro návštěvu Norska doporučují raději červen než červenec. Máme štěstí.

Je tady moc krásně. Písečná pláž (58.4565786N, 5.9117333E) je jak v Karibiku a v sobotu plná lidí, užijeme si krásný den a když se v neděli probudíme do deštivého rána můžeme v klidu zabalit a vyrazit na další cestu.

• nocleh Skadberg Camping 58.4545917N, 5.9078317E, https://park4night.com/en/place/61559

Trollpikken, Sverd i fjell

Na parkovišti u Trollpikken panují zcela jiné podmínky, tentokrát prší, tak si v klidu uděláme v autě oběd a když je déšť pryč jdeme se podívat na tento unikátní 12 m velký skalní útvar. Procházka je to opravdu hodně pohodová a zvládnou ji úplně všichni, včetně dětí. 🙂 Krajina je zde zase úplně jiná, než byla u Kjeragbolten. Kameny jsou velmi zaoblené a typické pro tuto oblast Norska. Cestou nás okouzluje místní flora a fauna ve formě ovcí, cesta rychle utíká a za chvilku jsme u cíle.

Ani zde není moc lidí a na všechny se dostane, tak si v klidu zapózujeme. Zde je to bez rizika dlouhého pádu do hlubin. 🙂

Parkoviště 58.4773953N, 6.0588406E  zde stojí 100 NOK / den bez ohledu na čas, jak dlouho zde budete stát. Jiné výchozí místo v podstatě neexistuje.

Sverd i fjell („Meče v kameni“)

Protože jsme si u moře užili krásné předchozí dny jedeme nejkratší cestou směrem na Stavanger a památník Sverd i fjell. Na parkoviště přímo u památníku jsme se ani nepokoušeli zajet. Byl tam opravdu velký šrumec a malá šance k najití volného místa. K tomu ještě autobusy a spousta lidí. Proto jedeme kousek dál kolem zálivu na velké pohodlné parkoviště, kde si můžeme vybírat kam nejlépe zaparkovat. Obytek je tady vícero a možná zde někdo zůstává i přes noc, ale to raději neriskujeme, protože zde není tolerováno stání v noci.

Než začneme hledat místo k přespání vyjíždíme ještě na parkoviště pod Ullandhaug (139 m nad mořem) a jdeme se podívat na vyhlídku (vysílač) Ullandhaugtårnet. Je zde možné kdykoliv vystoupit do druhého patra, z kterého je nádherný výhled do širokého okolí. Kdybychom přišli dříve byla by otevřena také kavárna.

Stavanger

Ráno se přesouváme do centra Stavangeru a parkujeme prakticky ve středu města u vlakového a autobusového nádraží. Parkoviště je vhodné maximálně pro vestavby. S naší délkou 6,2 m se vejdeme tak akorát a vedle nás stojí další vestavba z Německa. Platí se dle času, ale vyšší sazbu nám kompenzuje komfortní přístup do města, kdy jsme prakticky ihned v centru dění a jdeme do přístavu. Tam kotví obrovská výletní loď, právě probíhá trh a je zde celkem rušno. Bohužel, ale nikde nejsou slibované stánky rybářů, které by nabízely čerstvé krevety. Když vyhladovíme prohlídkou města musíme tak vzít zavděk stravou v mezinárodním řetězci.

Nevadí, náladu nám pak zvedne procházka nádhernou historickou částí města nad přístavem „Gamle Stavanger“. Úzké uličky, staré dřevěné domy, toto místo má svojí vděčnou atmosféru a za mě je to nejkrásnější místo ve Stavangeru.

 Další hlavní turistickou atrakcí města je Muzeum ropy (Norwegian Petroleum Museum). Určitě se vyplatí sem zajít, a hlavně si nechat dostatek času, protože muzeum nabízí spoustu exponátů včetně textového doprovodu a pro děti „soutěž“, takže člověk neví, co dělat dřív. K tomu ještě spousta multimediálních exponátů a film v kině, nudit se zde rozhodně nebudete. Možná je výhodné přijít odpoledne jako my, kdy se expozice postupně vylidňuje a člověk má více klidu a času si vše prohlédnou, pročíst, osahat a někde také vyzkoušet. Na závěr prohlídky děti dostaly odměnu ve formě minerálu za správně vyplněné dotazníky a můžeme všichni načerpat trochu síly v muzejní kavárně, než se přesuneme zpět k autu. 

Cestou si ještě vychutnáme krásně osvětlený podvečerní přístav, v obchodě „Rema 1000“ u parkoviště doplníme zásoby a jedeme dále na sever. V centru jsou uzavřené některé silnice, tak nám chvilku trvá, než se vymotáme a trefíme do Eiganestunnelen, který nás vyvede ven z města a podmořským tunelem Byfjord na ostrov Sokn, kde zastavujeme a při výhledu na moře si uděláme večeři. Je zde také bezplatná výlevka na šedou vodu a možnost doplnění pitné vody.

Z auta sledujeme jak se nad Stavangerem stahují černá mračna, která nám již nedovolila se podívat na věhlasný Preikestolen, ale nám naštěstí neprší a více na severu nebude pršet ani zítra. Po večeři se ještě přeplavíme trajektem do Arsvågen a jedeme „kolem“ Haugesundu směrem na Oda do vnitrozemí. Už je ale docela pozdě, večer, tma sice není, řídit by se ještě krásně dalo, ale únava velí najít místo pro přespání. Naštěstí jsme kousek od Ølen, kde se nachází příjemný STPL na břehu fjordu u sportovního centra a obchodu. Platí se 250 NOK přes WWW stránky pomocí QR kódu na tabuli u stání. K dispozici je pouze el. přípojka a hadice na doplnění pitné vody a to nám nyní bohatě stačí.

Na břehu fjordu jsou křesílka, kde si se sklenkou vína vychutnáváme krásný výhled na okolí fjordu a neskutečně teplý večer. Je skoro půlnoc a my si sedíme u moře, není nám zima a stále není tma. 😊

• Parkoviště Stavanger (P- Jernbanen), 58.9662017N, 5.7333122E
• Norwegian Petroleum Museum, www.norskolje.museum.no
• Parkoviště Sokn 59.0562100N, 5.6750269E
• STPL Ølen 59.6066389N, 5.8113333E, park4night – (5580) Ølen – 100 Sjoargata

Langefoss

Ráno využiji sousedícího obchodu „Extra“ a ke snídani máme výborné čerstvé pečivo. Nabereme plnou nádrž pitné vody, a jedeme k vodopádu Langefoss. Máme štěstí a na parkovišti na naší straně silnice zabíráme poslední volné místo. Bohužel stezka klem vodopádu je pro rekonstrukci uzavřena, ale i tak je možné se podívat kousek na vodopád nad silnicí a pak také po stezce pod silnicí k fjordu. Je to impozantní podívaná, bohužel pro nás v protisvětle, ale i tak to stojí za to.

Další vodopád z našeho itineráře (Låtefossen), měl parkoviště tak zaplněná, že jsme se tam nedokázali nikam namáčknout a jedeme dále na Odda. To je poprvé v Norsku, kdy jsme se nevešli a museli jsme návštěvu vynechat. Ale je pravda že zde je parkoviště opravdu malé. Cestou alespoň zastavujeme na volném parkovišti s výhledem na protilehlý kopec kde se bělá ledovec Folgefonna, kam bychom dnes rádi vyjeli.

Projíždíme Odda a přes Folgefonntunnelen 11 km, Jondalstunnelen 10 km se opět dostáváme k Hardangerfjordu, u kterého jsme dnes spali. Projíždíme úzkou silnicí až do Jondal, ale nad ledovcem se zatím úplně zatáhlo a je tam bouřka, Rozhodujeme se zůstat u fjordu, kde je lepší počasí a nahoru vyjet až zítra. Našli jsme krásné místo na nocleh přímo nad fjordem a zůstáváme zde. Než zaparkujeme začne pršet i tady, ale naštěstí je to jen krátký deštík. Je to nádherné romantické místo s úžasným výhledem na protější břehy fjordu. Je zde i lavička a ohniště a západ slunce je naprosto úžasný. Místo je zde tak maximálně pro dvě auta, tak máme klid a pohodu, i když jsou zde kolegové z Německa.

• parkoviště Langefoss 59.8466047N, 6.3415783E
• nocleh Hardangerfjord 60.3109750N, 6.3024439E, park4night – (5627) Hordaland – 39 Primær Fylkesveg 550

Ledovec Folgefonna a večerní Voringfossen

Ráno nás opět vítá nádherné počasí a můžeme vyrazit nahoru k ledovci. Vracíme se do Jondal a odbočujeme na vedlejší silnici do vnitrozemí. Nyní na osmnácti kilometrech vystoupáme od moře do 1200 m nad mořem. Po osmi kilometrech lehkého stoupání údolím odbočujeme na ještě užší silnici a začínáme ostře nabírat výšku. Hned po pár stech metrech potkáváme autobus v protisměru. Naštěstí jsem cestou registroval lesní cestu na naší straně kam se dá pohodlně couvnout a vyhnout se bez rizika poškození našeho auta či autobusu.

Asi jsme si vybrali smůlu předem protože až na konec silnice k ledovci už to bylo v pohodě a žádné velké vozidlo v protisměru jsme už nepotkali a nemuseli řešit žádné krizovky. Až na klasiku, s kterou se setkáváme v Norsku na úzkých silnicích pravidelně. Někteří řidiči nechápou, že by se mělo vyhnout a zastavit auto jedoucí z kopce a ne ten, kdo stoupá nahoru a má tak horší podmínky pro opětovný rozjezd.

Krajina se rychle mění, vegetace ubývá a postupně se nám odkrývají nové a nové výhledy. V hodní pasáži pod ledovcem pak na nás za zatáčkami vykukují nová a nová jezera s úžasnou barvou vody. Je to nádherné místo a dalo by se zastavit „kdekoliv“ a vyrazit na výšlap. My se držíme plánu a vyjíždíme až na horní parkoviště u „Folgefonn sommarskisenter“ v nadmořské výšce 1200 m. Počasí je sice mírně zamračené, ale stačí fleesová bunda a dlouhé kalhoty. Přístup k ledovci je sice zahrazený zábradlím, ale když vidíme, že k němu turisté chodí, jdeme také ke sněhu.

Konají se zde oficiální treky na ledovec s různým zaměřením – panoramatická procházka, procházka k modrému ledu a další. Ceny jsou cca kolem 1000 NOK na osobu, ale to jsme nevěděli a nyní je už pozdě. Každopádně je to dobrý tip pro příště. I tak máme na co koukat a užíváme si vysokohorského prostředí.

Lyžařský vlek už nejezdí, asi proto, že spodní pasáž už je značně roztátá, ale na ledovci můžeme sledovat několik skupin oficiálních výprav s průvodcem na ledovec. Každý dostane ledovcové vybavení – mačky, cepín, přilbu jsou navázáni na lano a traverzují svahem vzhůru.

• https://www.visitnorway.com/places-to-go/fjord-norway/the-hardangerfjord-region/listings-hardanger-fjord/panoramic-glacier-hike-folgefonni-glacier-team/227789/
• https://www.visitnorway.com/places-to-go/fjord-norway/the-hardangerfjord-region/listings-hardanger-fjord/blue-ice-hike-folgefonni-bref%c3%b8rarlag/217624/

Impozantní je, že je vidět až dolů k fjordu, takže vlastně vidíme celých 1200 m od moře až k nám. Odpoledne sjíždíme do nižší pasáže, do cca 850 m, kde je mnohem tepleji děláme oběd, a přitom ještě máme krásné výhledy a společnost nám dělají pasoucí se kozy.

Dole u moře se vydáváme kolem našeho nocleziště na sever kolem fjordu na trajekt do Utne. Silnice je zde místy velmi úzká, ale zato krajina nádherná a v severní části velmi bohatá na ovocné sady. Zastavujeme a v samoobslužném stánku u silnice kupujeme výborné jahody a třešně (úžasně sladké a velké). Platba je buď pomocí QR kódu nebo v hotovosti do kasičky.

Do Utne přijíždíme těsně před odjezdem trajektu a tak neváháme a necháme se převést do Kvanndal a přes Vallaviktunnelen Hardangerbrua jedeme do Eidfjord a na parkoviště u Voringfossen. Cestou začalo pršet tak vaříme večeři.

Když jsme se najedli, je po dešti a turistické autobusy a denní turisté jsou pryč, jdeme se podívat na vodopády, které jsme loni kvůli nízké oblačnosti skoro neviděli. A teprve nyní vidíme ty mohutné vodopády, o kterých jsme loni ani netušili kde, jsou protože nebylo skoro nic vidět. Takto večer je to úžasná procházka, s ideálním osvětlením a bez davů turistů. Nakonec stihneme projít všechny vyhlídkové plošiny s dechberoucími výhledy do hlubin, kde hučí padající voda.

Opravdu to budí respekt. Ještě, že je všude pevné nerezové zábradlí. Na to, že je vše zadarmo je impozantní kolik peněz musely vyhlídkové plošiny a most na druhou stranu stát peněz. Tohle by se v Alpách nebo u nás doma rozhodně nestalo a platil bych ještě před vystoupením z auta. 

Na noc zůstáváme na parkovišti u vodopádů, kde je sekce vyhrazená pro obytky téměř plná. Lze využít místní toalety, jinak je toto místo bez dalších služeb pro obytná auta.

• parkoviště Voringfossen 60.4252706N, 7.2471989E, park4night – (5785) Vøringsfoss – 1046 Hardangervidda

Hardangervidda a cesta zpět

Druhý den dopoledne ještě rychle proběhneme vyhlídky, podívat se, jak vypadají vodopády dopoledne zalité sluncem, ale musím uznat, že odpolední světlo a atmosféra je mnohem lepší. Jediná výhoda dopolední návštěvy je, že když dosvítí sluneční paprsky dolů do údolí vykouzli na vodní tříští barevnou duhu.

Odjíždíme směr Oslo, přes nádhernou Harddangervidu. Je teplo, a blankytně modrá obloha. Kdybychom nemuseli jet domů, zůstali bychom ještě zde na náhorní plošině. Zastavujeme na focení a stejně jako loni na posledním parkovišti, kde jsou ještě zbytky sněhu. Letos je ho méně než loni, ale na koulovačku a rozlučku to stačí.

V krásném lyžařském středisku Geilo děláme potřebný servis. Je zde vše, včetně kontejnerů na odpad. Vypouštíme šedou vodu a WC kazetu a doplňujeme čistou vodu. Vše zdarma a nejsme zde sami. Poprvé v Norsku jsme stáli frontu na servis.

Navigace nás letos vede na jinou cestu kolem jezera Pålsbufjorden do Nesbyen. Je to nádherná cesta krásnou přírodou. Alespoň vidíme něco jiného, než loni, když jedeme skoro stejnou cestou. Jak se postupně sjíždí níž a blížíme se k Oslu stoupá teplota až nad 30°C. Pravda je, že jsme letos chytili neskutečně teplé počasí. Utíkali jsme na sever se ochladit, ale nakonec bylo v Norsku tepleji než doma. Alespoň, že v noci teploty spadly dolů a dalo se příjemně spát. Na noc zůstáváme jako cestou sem v Kålvikveien. Tentokrát je parkoviště téměř plné a pláž také. Užíváme si u moře poslední večer v Norsku. Zítra nás čeká cesta zpět stejnou cestou, jakou jsme přijeli.

• servisní místo Geilo 60.5265000N, 8.2160000E, park4night – (3580) Geilo – 32 Stølsvegen

Na závěr

Z praktických informací ještě doplním, že letos jsme v Norsku ani jednou neplatili v hotovosti, kterou jsme vůbec nevybírali. Všude je jako prioritní považována platba kartou. Případně se dá zaplatit bankovním převodem, či pomocí QR kódu.

Cíl cesty byl splněn. Viděli jsme skoro vše, co jsme naplánovali, ale klidně bychom jeli zase. I když i zde přibývají omezení, stále jsou zde podmínky a služby pro karavanisty vynikající a my se sem snad zase někdy vydáme.

Užitečné odkazy:

• www.visitnorway.com
• norge.cz