Jak jsem potkal Polsko – 1

Kdysi jsem trpěl vůči Polsku předsudky – země trhovců, rozbitých silnic, sešlosti a většího nepořádku než u nás. Snad to byl pozůstatek vzpomínek na doby po roce 89, kdy se do téhle země na severu jezdilo na levné nákupy a kdy jsem se, s čerstvým řidičákem v kapse, odvážil až ke Kameinna Gore, městečku snad deset kilometrů od hranic.

Deset na mapě, ale jízda po totálně rozbité silnici končící v tehdy nepříliš upraveném a ošumělém městě, se na mne podepsala. Říká se, že zážitek nemusí být vždy kladný, zato ale má být silný. To se stalo a Polsko jsem tak nějak vymazal na pár budoucích let ze své mysli.

2013

Uplynulo více než dvacet let než jsem se do Polska dostal znovu. A mile mne překvapilo. Mohl jsem se sice shovívavě smát nad kvalitou polského stavění, kdy se jim mosty na A1 ne úplně potkali, ale pak přišlo jiné, moderní a rostoucí Polsko. První návštěva vedla krátkým okruhem:

  • Čenstochová
  • Katowice
  • Krakov
  • Wieliczka
  • Osvětim

A tahle sousední země si připsala v mé mysli první kladné body. Kvalita silnic, po překonání prvních pár desítek kilometrů od českých hranic, byla nad očekávání dobrá a objevila se i dálnice. Domky kolem cest sice kouřili o poznání více než ty naše a kvalita ovzduší nebyla nejlepší, stejně tak i vzhled některých obcí na trase, ale čekal jsem to horší.

Čenstochovou asi každý zná, chtěli jsme vidět polské poutní místo.

Katowice – to byla klučičí zábava, chtěli jsme vidět, jak vypadá (tehdy) největší zábavní park v Polsku – Slezské Veselé Městečko. Vypadal….polsky. Obdivoval jsem schopnost Poláku vytvořit fronty i při tak malé návštěvnosti. Nevím, jak přesně tenhle rys Poláků, kterého jsem si později všimnul ještě vícekrát, popsat. Takové letargie, neschopnost či neochota práci lépe organizovat, málo technického myšlení, nechávání nepořádku?

Možná je to jedno – stejně tenhle rys postupem dalších let mizel. Každopádně park byl sbírka historických atrakcí s jednou alespoň trochu ucházející horskou dráhou. Byť starou. Podruhé bych sem nejel, ale je rok 2013 a za pár let bude vše jinak.

Zato Krakov, ten nás nadchl – historické a živé město, tady jsem poprvé ochutnal pořádný hamburger v tehdy ještě ne tak populární MoaBurger. Hrad, historie, lidi – v tomhle městě perfektní mix vytvářející příjemné místo.

Wieliczka – přijeli jsme brzo ráno, parkoviště bylo prázdné a nic nenasvědčovalo tomu, že je to jedna z top polských atrakcí. Šli jsme první prohlídku solných dolů a to místo je super. Zato ten šok po vystoupení zpět na denní světlo – naše auto, stojící ráno osaměle na zcela prázdném obrovském parkovišti, bylo doslova obklopeno mořem aut dalších, u prodeje lístků se táhli fronty. Zkrátka, měli jsme obrovské štěstí a ranní přivstání se více než vyplatilo.

Osvětim – těžko popisovat, chce to tam jet a zažít. Vytanul mi tam na mysli obrázek z knihy Vzestup člověka. Autor tam sedí v kaluži na půdě bývalého krematoria a zamýšlí se nad tím, co mohlo dovést lidi ke spáchání takové hrůzy a proměně jiných lidí na pouhá čísla. Tak asi tak – tady se prostě zastavíte a necháváte to na sebe působit.

2015

Tenhle výlet do Polska předčil naše očekávání a tak když za dva roky na to bylo špatné počasí na německém pobřeží, vydali jsme se na polský Hel. A udělali jsme dobře. Naši cestovatelská souprava tvořilo tehdy auto s vozíkem, v něm jsme táhli pět kol a vybavení. Vypadalo to asi trochu divoce, ale bylo to funkční.

Kempy na začátku Helské kosy sice byli dost plné, ale ve třetím či čtvrtém bylo už volno a tak jsme se utábořili. I tady byl takový ten polský bordýlek, děti to vtipně oglosovali tak, že do polského kempu nemusíte mít výbavu. Stačí ho obejít a všechno si sesbíráte – teda minimálně stan, křesílka, stolky – vše sice nějak nakřápnuté, ale nechané pohozené v křoví. I místní popelnice byli pojaty netradičně, ale co už. Kemp u moře vyšel tenkrát, v roce 2015, na 85 zlotých, cca 560 Kč (dnes by to přišlo na 117 zlotých, cca 700 Kč).

Píši ‚kemp u moře‘, ale jsou tam vlastně moře dvě. Helská kosa umožňuje koupání v klidné zátoce i na širém a neklidném Baltu. A pokud vyjde počasí – a nám teda vyšlo – je to tady super. Lepší než Chorvatsko – ceny mírné, moře mělké s pískem, teplota tak akorát.

Cyklostezky parádní – jen po Helu má cca 35 km. Vlastně tady jsem poprvé viděl „dálniční“ křížení cyklostezky s pruhy, nadjezdy a tak – u města Wladyslawowo na pevninském konci kosy. A všude plno dostupných atrakcí – obrácený autobus, bludiště v kukuřici, vojenské exponáty v lese, výstava lega, miniaturní jeskyně. K tomu dobré jídlo, rybí specialitky a nakonec levná Biedronka. Zkrátka, u téhle dovolené jsem se nemusel bát, že zruinuje rodinný rozpočet a nijak zvlášť jsme nemuseli šetřit.

I data tenkrát vyšla hodně levně, bylo to ještě v době předroamingové a tak jsem v cizině kupoval místní SIM karty. 1GB tenkrát stál 5 zlotých, cca 35 korun, v roce 2015 fantastická cena. A menu v McDonalds? V akci byli dvě či tři položky za akčních 10 zlotých – BigMac menu za 65 korun působilo zkrátka jak zjevení. Dnes jsou tyhle akce ne tak časté a menu stojí v akci 13 zlotých, cca 75 korun – což je ale pořád v porovnání s tuzemskými 110-130 Kč cena z říše snů.

Musím se přiznat, že v té době nebyla má polština nejlepší. Při cestách mi začalo vrtat hlavou, proč v tak poměrně pěkné oblasti má tolik lidí zřejmě problém s drogami. Různě totiž viseli letáčky a upoutávky na Pomoc Drogowa, často označené jako 24h, online apod. No, alespoň vím, že Perníkovej táta tenhle kout Polska neovládl a jedná se o autoservis, respektive silniční službu.

Na zpáteční cestě jsme si ještě dopřáli prohlídku města Toruň – kouzelné město plné soch a historie. V Auchanu jsme si pak ještě doplnili zásoby Krawiek či jak se tyhle bonbóny jmenují a dálníci si to šupajdili domů – a dálnice na polských rovinách mi připomněli dálnice v USA – široké, s velkým zeleným mezipruhem, táhnoucí se kamsi do dáli.

A tahle návštěva rozptýlila jakékoliv další pochyby o Polsku. Takže následovali další návštěvy. A Polsko nezahálelo a měnilo se – zábavní park v Katowicích se změnil a dnes je to Legendia. A už to není největší park – o kus dál už se klubal na svět nový premiant, Energylandia. Ale jako tajný tip na levnou a zážitkovou dovolenou zůstává pořád.

One comment

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s