Na cestě do Itálie po rakouské A2, z Vídně přes Štýrský Hradec, Klagenfurt a Villach, je možné hned po přejetí hranice do Itálie sjet z dálnice a strávit noc u horského jezera. Italskou dálnici opouštíte hned prvním sjezdem za hranicemi, hned před Tarvisiem a směřujete po SS54 směrem na Cave del Predil a průsmyk Predil, hranicí mezi Itálii a Slovinskem.

Tip: v Itálii jsou pohonné hmoty citelně dražší než v Rakousku. Před přejezdem hranice se tedy vyplatí dotankovat. Výborně popsáno je to na blogu Pavla Řehůřka.

Po cestě budete projíždět bývalým hornickým městečkem Cave del Predil. Je to poměrně depresivní místo – alespoň na mne tak vždy působilo. Kdysi to bylo živé hornické město, ale nyní mu dominují šedé a chátrající budovy. Chodby dosahovaly délky 120km a propojovaly Itálii a Slovinsko (štoly ústí v Logu pod Mangartom. Takže se tady nachází nejnižší hraniční přechod v Itálii. Těžba skončila před 30 lety, v městečku lze navštívit zajímavé muzeu a svézt se i podzemním vláčkem. V češtině si o hornické činnosti a co se zde dělo za 1. světové války můžete počíst tady.

Samotné jezero začíná cca kilometr za městem a odbočka na parkoviště je hned po přejezdu mostu. Za přenocování se vybírá poplatek, cca €6 za noc. Ale byl jsem zde třikrát, převážně v poslední týden v srpnu a v září, a nikdy se nevybíralo. Jedinou zásadní nevýhodou místa je příjezdová cesta z hlavní silnice. Je sice krátká, ale poměrně strmá a rozbitá, je tedy nutné si dávat pozor s přívěsem a nebo pokud máte na obytce dlouhý zadní převis.

Místa na zaparkování je poměrně dost – i když v sezóně prý bývá dost plno, zejména přes den, kdy za koupáním přijíždí i místní. I když je zakázáno kempování, toleruje se na noc postavení stanu na břehu jezera – jen ho ráno zase zabalte. Přes sezónu jsou k dispozici i dvě toiky, ale někdy začátkem září mizí. Itinerář doplňuje pár laviček se stolkem.

Voda v jezeře je chladnější, ale jde se vykoupat – není to tak hrozné. Na druhém břehu jezera je restaurace. Jezero lze i obejít pěšky, počítejte s cca 3-5 hodinami dle trasy.

Pokud se rozhodnete pokračovat dále do Slovinska, stoupá od jezera cesta nahoru do sedla. Zde lze ještě navštívit trosky staré pevnosti Batteria di Sella Predil, je z ní pěkný výhled. I tady je malé parkoviště, stát přes noc jsem nezkoušel.

Po přejezdu hranice do Slovinska lze odbočit na horskou placenou silnici na Mangart. Pro obytné vozy ale není – maximální výška vozidla je něco málo přes 2.2 m, a to kvůli několika tunelům na trase. Jo možné odstavit vozidlo na malém parkovišti a pokračovat nahoru pěšky (cca 4 hodiny, takže asi nereálné) nebo na kole – to mnozí dělají, s elektrokolem to nemusí být špatné.