Krajinou břidlice obytným vozem

Roku 1751 vydává Marie Terezie Ohňový patent. Stavby měli být do budoucna prováděny z nehořlavých materiálů. Zmíněný patent byl prvním z mnoha dalších následujících předpisů zabývajících se protipožární odolností staveb. Některé byly dokonce vydávány opakovaně, ani naši předci si s dodržováním zákonů hlavu moc nelámali. V roce 1837 pak vyšlo nařízení o nutnosti používat na konstrukci střech nehořlavé materiály, ideálně přírodní břidlice. A to je i začátek příběhu tohoto kousku území v Severomoravském kraji.

V oblasti Nízkého Jeseníku se břidlice těžila už v 18. století. A to nejprve povrchově, i když materiál nebyl tak kvalitní. Následně došlo k rozvoji hlubinné těžby. Zde se jednalo o materiál kvalitní – i tak ale výtěžnost byla někde mezi 15-25 procenty a v okolí dolů se objevili velké haldy nepoužitelného materiálu. Po ukončení těžby pak haldy postupně zarostly, daří se na nich třeba břízám. Z toho vychází i turistické značení naučných stezek, černé sloupy a bílé prvky – toť břidlice a bříza.

Těžba zažívala útlum už před první světovou válkou, nedařilo se příliš ani v meziválečném období a definitivní konec pak znamenal odsun původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. S nimi odešla i zkušenost a tak důlní díla zanikla.

Nám tak zůstaly doly a na místa kdysi rozrytá a poškozená těžbou se vrátila příroda – a nabízí unikátní krajinu vhodnou pro poznávání obytným vozem. Celé území jde projet za dva až tři dny a důkladně jej tak poznat. V Krajině břidlice je vybudováno téměř 70 km naučných stezek věnovaných břidlici – Břidlicová stezka, stezka Dědictví břidlice, Čermákova stezka a stezka K Flascharovu dolu, Na mnoha místech se nabízí i vhodná parkoviště na stání a přenocování. V článku popíšu postupně tato místa:

Budišov nad Budišovkou

Toto město je jakýmsi symbolickým vstupem do krajiny břidlice. Ta zde má dokonce své muzeum a z města vybíhá i naučná stezka o břidlici. Mimo to zde vyrostla v nedávné době i rozhledna, netradičně pojatá. Její celokovová konstrukce je pak i důvodem pro zákaz vstupu v případě bouřek. Výlet na ní doporučuji .

Mapka trasy:

mapka vyletu a zakorouzkovae místo na stání. V spodní části je vidět i kemp.

Kde parkovat – nocovat

Obytné auto lze nechat u sportovní haly. To je ideální výchozí bod pro výlet na zmíněnou rozhlednu i pro návštěvu středu obce. Parkovací plocha je rovná, je zde dostatek místa. V blízkosti jsou kontejnery na odpad, dětské hřiště a i venkovní posilovna.

V obci se nachází i sezonní kemp ATC Budišov s velmi dobrými recenzemi. Leží trochu bokem, otevřeno bývá od začátku června do půli září. Modelová rodina 2+2 zde s obytným vozidlem nechá za noc cca 560 Kč (ceník 2021).

Zálužné

Idylické údolí řeky Moravice, kde se lze s historii těžby blíže seznámit díky turistickému okruhu. Zajímavými místy je Raabova štola, přístupná po předchozí telefonické domluvě, dále možnost vyšplhat se na mnohé břidlicové kopy v okolí a i návštěva zdevastovaných Jánských koupelí

Cestou z parkoviště ihned narazíte na zbytky břidlice, na haldách dnes stojí chaty a z vrcholů se nabízejí kouzelné pohledy do údolí:

Stezka pak pokračuje dolů, až za obec Záluží – a pak se odděluji od silnice a míří k Raabově štole. Zde v roce 1873 zahájil těžbu Johann Raab, majitel statku ve Starých Těchanovicích a nájemce tamního obecního hostince. Ve svých břidlicových dolech zaměstnával především místní domkáře, podrudy a chalupníky. Ti do té doby pracovali pouze v zemědělství a s hornickou činností v hlubinných dolech neměli žádné zkušenosti. Výhodně si jí však začali přivydělávat. Ovšem nezkušenost si sem tam vybrala svoji daň. V období let 1873 – 1888 v Raabových dolech zahynulo šest horníků. Proto po 15 letech intenzivní těžby Johann Raab v roce 1888 své doly v „Hornigsgrundu“ uzavřel a těžbu ukončil.

Kde parkovat – nocovat

Ideálním místem je parkoviště u restaurace Bílá Holubice. V noci je zde prázdno, ruší snad jen občasný provoz z navazující chatové osady – ale není to nic hrozného. Místo je zároveň ideálním východiskem na poznávací okruh.

Stát je možné i na mnoha dalších místech v okolí, stačí si je vytipovat na mapě. A i před odbočkou na Raabovu štolu je malé parkoviště,

Čermenský mlýn a Jezrní důl

Zde bude příští rok, tedy 2022, otevřena v areálu bývalého lomu zábavná stezka Rodrigezův hrob. Nicméně stezka je již vybudována a tak si ji lze projít už letos. Jen oficiální otevření proběhne až příští rok. V okolí se pak nachází impozantní břidlicový svah a lze projít kus naučné stezky směrem k Budišovu.

Kde parkovat

Parkovací místa jsou zde dost omezená, na spaní pak nevhodná. Zaparkovat lze na travnatých plochách mimo silnici (mimochodem, dosti rozbité)

Co vidět dále

Vítkov

Jedno z mála větších měst v oblasti, je zde i prodejna Lidl. Pohled z náměstí Jana Zajíce k farnímu kostelu je impozantní.

Jakkoli se může Vítkov jevit jako malá bezvýznamná obec, není tomu tak. Jednak se zde narodil Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy, upálil v Praze na Václavském náměstí, jednak zde v roce 2009 došlo k útoku zápalnými lahvemi na obydlený dům, při kterém došlo k těžkému popálení malé holčičky. Obě události nějakým způsobem ovlivnili dění v naší zemi, což je na tak malé město pozoruhodné.

Zřícenina hradu Vikštejn

Nedaleko města Vítkov stojí na skalnatém vrchu, nad meandry řeky Moravice, zřícenina hradu Vikštejna. Do dnešních časů se dochoval jen kus hradeb, sklep a vyhlídková věž.

Potštát

Městská památková zóna zajímavá hodinovou věží uprostřed náměstí. Pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.

Odry

Kousek od tohoto města se nachází zpřístupněný břidlicový důl, ke kterému vás dovede naučná stezka Flascharova dolu. Tohle důlní dílo z přelomu 19. a 20. století poskytuje jedinečnou možnost seznámit se s těžbou břidlice. Důl je otevřen od začátku května do konce října, po zbytek roku přes zimu je uzavřen – hnízdí zde netopýři. Rodina zde na vstupném nechá 300 Kč, doporučuji si prohlídku předem rezervovat, nejlépe první prohlídku daného dne – důvod je napsán níže u popisu parkování.

Více informací na adrese https://www.flascharuvdul.cz/cz/chci-dul-navstivit/vstupne-a-oteviraci-doba/

V Odrách pak lze udělat okruh kolem zdejších rybníků. Ale o žádný zvláštní zážitek se nejedná, cedule kolem cesty vás seznámí s rozvojem rybníkářství v této oblasti.

A ještě mapka s parkováním i výlety:

Kde parkovat

Na začátku cesty k dolu je u silnice malé lesní parkoviště. Doporučuji rezervovat první prohlídku v daném dni a přijet zavčas. Pak lze toto parkovací místo využít. Později, zejména v pěkné dni, je místo již obsazené a s obytným vozem bych sem nedoporučoval jezdit. Alternativou je pak ponechání vozu dole ve městě a pěší výstup.

Pro výlet kolem rybníků se pak nabízí parkoviště u koupaliště v Odrách:

Kde nocovat

Na ranní prohlídku nemusíte spěchat, pokud dorazíte již předchozí den, naleznete klidné místo na parkovišti u Veselské rozhledny. Nachází se na kraji obce, přilehlá komunikace je v noci klidná a ráno si můžete užít vycházejícícho slunce nad Beskydy.

A to je vše – ale jak je vidět, tak krásná místa lze objevit téměř všude v naší zemi. Podzim je navíc velmi vhodným obdobím pro poznávání, stejně tak jako jaro.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s