Lysá hora je nejvyšším vrcholem Moravskoslezkých Beskyd. Na jejím vrcholku, v nadmořské výšce 1323 metrů, je pak meteorologická stanice, televizní vysílač, stanice horské služby, Bezručova chata a dvě chaty Emila Zátopka.
Lysá hora v kostce
- nadmořská výška 1323 m.n.m.
- relativní výška hory 769 m
- průmerná teplota na vrcholu 2.6 °C
- pruměrné roční srážky: 1391 mm
- nejdeštivější měsíc: červenec
- nejsušší měsíc: březen
- výška televizního vysílače: 78m
- držitelka rekordu nejvyšší sněhové pokrývky v Česku: 491 cm v roce 1911
- v letech 1939-1945 nejvyšší bod Protektorátu Čechy a Morava
Kde stát a nocovat
Předpověd počasí slibovala pěkný slunečný, i když větrný den. V takové dny bývají možnosti bezplatného parkování pod horou rychle vyčerpány, proto jsme na bezplatné parkoviště v Papežově přijeli pozdě večer. Místo se sice mírně svažuje, horní část je ale poměrně rovná a auto se zde dalo bez velkých obtíží, s pomocí vzduchových měchů, zaparkovat do roviny. Mimo nás zde parkovalo přes noc ještě několik osobních aut.
Ovšem hned brzy zrána začal nájezd dalších a auto bylo do sedmé hodiny ráno prakticky zaplněno. A jakkoliv je to k nevíře a stál jsem na samém okraji parkovací plochy, dokázalo se po našem odchodu do mezery mezi naší obytky a informační ceduli vmáčknout ještě další auto – Škoda Superb.


Výšlap nahoru
Z místa parkování v Papežově vede až nahoru k vrcholu asfaltová cesta – cestu tedy lze zdolat například i s kočárkem. My si však cestu nahoru krátili lesními cestami. Je příjemné kombinovat tvrší asfalt s měkkou lesní stezkou, navíc se oostupně otevírají nejen výhledy na okolí, ale lze narazit a přečít si i stylově provedenou Hymnu Lysařů:


Před samotným vrcholem je možné si cestu zkrátit výšlapem po sjezdovce. Zatímco až pod vrchol byla cesta v pohodě, nahoře se ukázalo, že co do slibu větru byla předpověd pravdivá a tak jsme rádi zapadli do chaty Emila Zátopka na nějaké to posílení. Borůvkový knedl a pivo přišel po výstupu vhod. V chatě se lze i ubytovat.



Po posilnění jsme se rozhodli pro rozdělení – většina posádky sestoupí po žluté k vodní nádrži Šance a řidič se vydá nejkratší cestou dolů, horu objede a posádku u nádrže naloží.
Ale společně jsme si ještě prošli celý vrchol hory – od všech chat je nádherný vyhled do okolí a byla vidět i vodní nádrž, tedy náš další cíl. Její hladina nesměle vykukovala mezi okolními kopci.


Plán se vydařil – sestup po žluté je náročnější než červená stezka na druhé straně kopce. Ovšem při sestupu dolů k autu jsem se červené moc nedržel a sestupoval jsem poměrně strmými lesními stezkami. Nakonec se mi podařilo k Šanci přijet asi o pět minut dřív než sem dorazil zbytek posádky. A měl jsem docela štěstí, uvolnilo se místo velmi blízko k začátku nádrže – protože i tady bylo aut jak se říká habaděj.

Po cestě zpět se jde v Ostravici stavit na návštěvu poměrně mladého Beskydského pivovárku či zavítat do lanového centra Opičárna (otevřeno duben – řijen)
Závěr
Celý okruh měřil cca 13 km. Sestup po žluté je o poznání strmější než výstup po poměrně pohodlné červené turistické stezce z Papežova. Na místo parkování je dobré dorazit v podvečer den předem – odpadají tak problémy s parkováním.


