Silver On The Road

Obytné auto je skvělé, o tom žádná – ale abyste se někam dostali, musí tam napřed někdo postavit silnici. Nebo alespoň cestu. Nedostane se zkrátka všude a nějaká místa zůstanou nepřístupná. A přitom tak lákavá pro pobyt, zejména pro pobyt v komfortu obytného vozidla.

A co na to jít jinak? Když tam nevede cesta, tak se tam může dostat vzduchem. Hádám, že právě to byla myšlenka, která stála u zrodu stroje Winnebago Heli-Home. Skutečného létajícího obytného vozu, který společnost Winnebago v druhé půli sedmdesátých let uvedla na trh a chvíli i prodávala. I dnes by asi našel kupec, který by tento nápad ocenil – i když omezení jsou docela podstatná a jsou popsána v článku.

Tip: více si o historii značky Winnebago můžete dočíst v článku Nejkrásnější ošklivky 70.let na webu Náš parťák obytňák

Začátky

Samozřejmě, že Winnebago se nepokusilo o vývoj létajícího vozidla od úplného začátku. Tedy tak, že by jej navrhla celý od motoru, draku až po baterii v koupelně. Na to by ji její finanční ani kapacitní možnosti nestačili. Takže místo toho přibrala do hry společnost Orlando Helicopter Airways. Ta krátce předtím získala flotilu bývalých vojenských transportních vrtulníků Siksorky S-55 a S-58 (známých také jako H-19). A tyhle stroje se výtečně hodily na přestavbu na létající dům pod značkou Winnebago.

Přestavba

Přestavba, či možná lépe vestavba, nespočívala jen v položení podlahové krytiny a dodání pár křesílek a postelí. Vnitřek byl kompletně přestavěn a to tak, aby nabízel až šesti cestovatelům plný komfort poplatný tehdejší době – na palubě byla k dispozici jak studená, tak i teplá voda, klimatizace s výkonem 2 kW, o teplo a teplou vodu se staralo 8 kW topení s 22 litrovým bojlerem. Součásti interiéru byla i kompletní koupelna se sprchou a chemickým WC, barevná televize a další multimediální vybavení odpovídající tehdejším trednům, tedy stereo rádio a magnetofonový přehrávač. Samozřejmostí byla kuchyň s lednicí, vařičem a dřezem, bar a další vybavení.

O přísun elektrické energie se staral generátor s výkonem 3.5 kW doplněný dvěma akumulátory o nespecifikované kapacitě. Kdekoliv by se tedy posádka rozhodla přistát, či zakempit, měla by k dispozici komfort menšího domku.

Místo na kempování

Kromě standardního podvozku bylo možné Heli-Home pořídit i s volitelnými plováky. Nebylo tak nutné hledat místo na přístání výhradně na pevnině, což by v případě lesa znamenalo zdlouhavé hledání mýtiny či louky, neboť průměr rotoru byl cca 18 metrů (56 stop), takže plocha musela být skutečně docela velká. Mohli jste prostě přistát přímo na jezeře a spustit kotvu. Jen prostor byl omezen a asi málokdo by chtěl uprostřed vodní plochy trávit čas s dalšími pěti spolucestujícími – ale zase se uspoří poplatek za kemp :-).

Technika

Co se týče motorů, mohli jste mít model s pístovým pohonem o výkonu 800 koní nebo o něco větší variantu s turbínou o výkonu 1525 koní.

Maximální rychlost byla cca 176 km/h (110 mph) a nádrž na pohonné hmoty měla kapacitu 830 litrů (220 galonů). Méně výkonný motor měl dolet cca 600 km (370 mil) , výkonější motor spaloval více paliva a to omezovalo jeho dolet na zhruba na 500 km (cca 300 mil). Ani v jednom případě se tak nedá očekávát zážitek typu „letu hluboko do divočiny“ – akční okruh kolem nejbližsího letiště byl maximálně cca 200-250 km.

Hmotnost celého létajícího domečku byla zhruba 4.2t (9.200 lb) a doložnost 1.5t (3.300 lb) – což není špatné ani v porovnání s dnešními obytnými auty. Jen bohužel ani Céčko pro řízení v tomto případě nestačí, nutný byl tehdy i pilotní průkaz.

Problém s Heli-Home

Skutečným problémem celého konceptu Heli-Home však nebyly ani motory, ani dolet a asi ani ne cena. Ta začínala na částka cca 185.000 dolarů a snadno mohla přesáhnout i 300.000 dolarů – ovšem dolar měl v sedmdesátých letech jinou hodnotu než dnes. Dokonce i základní model by vás v dnešních cenách vyšel na zhruba 960.000 dolarů a vrcholná verze by pak stála zhruba k 1.800.000 dolarů. Tady si dovolím malou odbočku – ani tato suma mi nepřijde závratná , například jen v ČR se tento rok zaregistrovali tři obytné vozy s cenovkou kolem €800.0000 – 1.000.000.

Cena závisela i na zvoleném vybavení – majitel si mohl vybrat barevné provedení interiéru i upřesnit rozložení, v příplatkovém katalogu byla třeba i dnes oblíbená venkovní markýza.

K tomu je nutné připočítat poplatky za provoz , údržbu, nutnost pilotních licencí a mnoho dalších poplatků – ani parkování na letišti není zadarmo. A také doba se změnila, co bylo možné v sedmdesátých letech, by dnes už asi neprošlo a vysněná dovolená uprostřed samoty horského jezera by zůstala jen snem.

Celková kombinace ceny a všech vlastností nakonec vedla k velmi omezenému zájmu – vysoká pořizovací cena, náklady na provoz a omezený dolet udělaly své. K tomu se přidaly i ropné šoky konce sedmdesátých let a bylo to – prodejní hit to zkrátka nebyl.

Problém s pořizovací a provozní cenou se společnost Winnebago pokusila řešit nabídkou pronájmu – týdenní pronájem vyšel na 10.000 dolarů (51.000 v dnečních cenách), ovšem tím náklady nekončili, další peníze jste si museli vyčlenit na pilota a palivo. Ani toto však na záchranu a udržitelnost celého konceptu nestačilo. Bylo to zkrátka velmi nákladné a potenciálních zákazníků poměrně málo. Cena samotná asi zásadní problém nebyla, ale přeci jen za tu částku si potenciální kempař mohl pořídit luxusnější pozemní vozidlo a jeho využití bylo nakonec širší – akční rádius létajícího příbytku mezi 200-250 km od nejbližšího letiště nebyl ohromující ani tehdy, ani dnes. A to vše v přepočtu minimálně za milion korun – tolik peněz asi za týdenní dovolenou utratí málokdo.

Celkově tak společnost prodala zákazníkům osm kusů modelu Heli-Home. Smutné je, že žádný z těchto osmi kousků se pravděpodobně nezachoval do dnešních dnů. Zbyly nám jen obrázky a naštěstí i videa:

Závěr

Nedá se řící, že se jednalo o neúspech. Už jen to, že se původní záměr zhmotnil a myšlenka se tak přerodila přes rýsovací prkna do skutečného létajícího domova, je i v dnešní době neuvěřitelné a jen toto zaslouží uznaní. Navíc se pár strojů i prodalo, tedy našly si své zákazníky.

Winnebago na celém projektu vysloveně neprodělalo – minimálně jej dokonale využila v reklamních kampaních a do prodejen jim to přitáhlo zákazníky navíc. Ani titulní stránka zářiového vydání časopisu Popular Mechanics v roce 1977 nebyla k zahození a tenhle létající dům je tak nesmazatelně zapsán do historie společnosti Winnebago. Zkusili to a dotáhli do konce.

Zdroje a další informace

• Popular Mechanics – zářijové vydání roku 1977
• The Drive – The Winnebago Heli-Home Was a Real Flying RV That Needs to Make a Comeback in 2020
• Auto.cz – Dovolenkový ideál do časů koronaviru? Pořiďte si létající karavan