Malé dějiny autostanů

Autostan je dnes poměrně běžnou výbavou mnoha cestovatelů. Ti oceňují jeho flexibilitu i agilitu, navíc je možné cestovat prakticky s libovolným vozem. Ale kde se vlastně vzal?

Začátky na bojištích první světové války

Vojáci průzkumných motorizovaných jednotek za první světové války potřebovali během plnění svých úkolů často někde přespat. A to nejlépe tak, aby zbytečně neupoutali pozornost nepřítele. Nechtěli tedy takzvaně rozbíjet tábor, což bylo mimo jiné také poměrně zdlouhavé. A tak začali využívat střechy svých vozidel. Zpočátku se na střechu vojenských vozidel připevňovala jakási konstrukce sloužící jako základna, na kterou si voják mohl postavit svůj upravený stan. Ta se postupně vylepšovala. Prvně se tyto konstrukce objevili u německých a italských vojsk, během krátké doby se ale podobné konstrukce objevili u všech válčících stran. Střechy vozidel byly vybaveny konstrukcemi pro pobyt více vojáků. Do výroby se zapojila i americká firma Armbruster. A jakousi stanovou konstrukci mělo i polo-obytné vozidlo R.R.Conklina z roku 1915, kdy s ním a svoji rodinou podnikl jízdu z Huntigtonu na Long Islandu do Chicaga.

Nicméně po skončení války tento způsob využití střechy vozidla zapadl. Lidé zejména v Evropě měli jednak jiné starosti, jednak v USA začíná naplno éra obytných přívěsů a kempování. A navíc tehdejší auta díky dřevěné konstrukci nebyla bez úprav pro tyto účely vůbec vhodná. Občas se sice objevili nějaké neurčité pokusy o střešní stan, dochovaly se i některé patentové žádosti, ale zkrátka tento způsob využití střechy vozidla se v této době moc neuchytil. Stanové plátno se uplatnilo pouze při přestavbách osobních vozidel na kempovací. A střecha tak sloužila často jen jako úložný prostor stanoviny, nespalo se na ni.

1937 – první moderní autostan

Lednové vydání časopisu Popular Science z roku 1937 přináší docela zajímavou zprávu doplněnou i dvěma obrázky . Článek stručně popisuje střešní stan s víceméně moderní konstrukcí. A ačkoliv se jedná o americký časopis, vozidlo je italský Fiat Topolino, respektive pravděpodobně francouzská Simca 5 vyráběná v italské licenci. Registrační značka vozu je francouzská – lze tedy předpokládat, že jak fotografie, tak i stan, vznikly ve Francie.

Ostatně, pokud fotografie vznikly ve Francii, nebylo by divu – Francie zavedla v roce 1936 placenou dovolenou pro zaměstnance. Placené dva týdny mimo práci znamenaly zásadní změnu v životě tehdejší společnosti. Jen do konce roku využilo této příležitosti více jak 600.000 zaměstnanců se svými rodinami a vzalo si dovolenou spojenou s rekreací mimo domov. To vyvolalo poptávku jak po dopravě, tak i po ubytovacích možnostech. Tady někdy se zrodila současná francouzská láska ke kempování a pobytu mimo města. Využití střechy auta k přespání začíná dávat smysl. Navíc auto Topolino či Simca 5 bylo už auto nové konstrukce, konstruované jako lidové vozidlo. Více si o historii tohoto vozidla lze přečíst ve vyčerpávajícím článku na serveru iDnes s názvem O myších a lidech. Topolino zahájilo revoluci v motorizaci Itálie

Kolik stála myška?

Cenu automobilu je nutné dát do vztahu k výdělkům – průměrný plat byl cca 5.000 lir ročně, nicméně řídící pracovníci si mohli přijít na částku 12-24.000 lir, písaři na 6-8.000 lir stejně jako specializovaní dělníci. Výdělky byli ale daněny. Fiat Topolino stal v Itálii od 8.900 lir.

Ve Francii se licenční Simca 5 prodávala za 13.980 franků, průměrný plat dělníka byl 9.000 franků ročně, specializovaný dělník si vydělal 13.000 franků ročně, začínají učitel 10.000 franků. Noviny stály 30 centimu a kilo chleba 2.50 franků.

Navíc platy jak v Itálii tak ve Franci postupně rostly – a je vidět, že se otevírala cesta k nástupu masové turistiky a autoturistiky.

Tento nadějný vývoj přerušila druhá světová válka. A prakticky dalších dvacet let nedošlo v Evropě v tomto směru k žádnému zásadnímu rozvoji. Trochu lépe na tom byli za mořem, v USA.

USA – po válce

Ve Spojených Státech byla poválečná situaci přeci jen jiná než v Evropě. Válka pomohla americkému průmyslu a hospodářství nebývale prosperovalo. A tak se navázalo na rozmach mototuristiky z dvacátých let, přerušený hospodářskou krizí a objevují se samozřejmě i střešní stany. Dokonce byly nabízeny i přímo automobilkami, jako volitelné příslušenství byl k dispozici i pro model Nash 600. Na snímku je zachyceno toto auto se střešním stanem při kempování v Sequoia National Park. Další zase využívali přebytků z války a stavěli si vlastní konstrukce stanů na střechu a v časopisech vycházely návody na stavbu.

Druhá polovina padesátých let je pak v USA ve znamení zvýšeného zájmu o střešní stany.

Ford Station Wagon 1958

Na střešní stan vsadil i Ford při propagaci svých modelů v roce 1958 a 1959 – ten vlastně nabídl univerzální vůz pro volný čas. Součástí byl i člun, markýza, výsuvná kuchyňka. V původně šestimístném vozidle se tak našlo místo minimálně pro čtyři spáče.

V červenci roku 1958 byl tento vůz dokonce zachycen v Michiganu na filmový pás, jeho část je volně ke shlédnutí na youtube:

Bližší informace o tomto provedení nejsou – nicméně automobil se používal i pro mnohem střízlivější střešní stany:

Aero Cabana

Ve stejné době vzniká v USA i střešní stan, který připomíná trochu UFO na střeše osobního auta. Konstrukce byla podřízena aerodynamice a prý se dala na auto snadno namontovat. Více informací bohužel není známo, dochovalo se jen několik fotografií.

S postupem doby zájem Američanů o střešní stany postupně upadá. I když se sem tam objeví až do začátku sedmdesátých let reklama i zmínka v časopisech. Poměrně unikátní je skládací konstrukce z pevných materiálů na střeše auta – není tedy použita stanovina. Těžiště vývoje se ale ke konci padesátých let vrací zpět do Evropy.

Evropa – hospodářský zázrak

Po skončení druhé světová války jsou evropské ekonomiky v troskách a vzájemný obchod skomírá. Není tedy divu, že na turistiku, volný čas či kempování nikdo prvních par let po válce nemyslí. Nicméně zejména v západních zemích, zpočátku díky Marshallově plánu, později díky rozvoji obchodu a vzájemné spolupráce dochází k hospodářskému zázraku. Západoevropská ekonomika roste a lidé se opět vypravují na dovolené. V jednotlivých zemích se rozjíždí výroba lidových automobilů – třeba Renault 4CV. Zpočátku se objevují konstrukce stanů vracejících se k předválečnému řešení – viz předchozí část věnovaná konci třicátých let.

Italské znovuobjevení střešního stanu

Rostoucí chuti Evropanů cestovat a objevovat si všimnou mnozí a snaží se rostoucí poptávku uspokojí. V Itálii, procházející poválečnou obnovou spojenou s rostoucí životní úrovní obyvatelstva, se ke konci padesátých let objeví střešní stany nových konstrukcí. Využívají dostupnosti nových materiálů, slitin kovů i sklolaminátu. Vlastně v této době vznikají dvě hlavní konstrukce, které známe dodnes: skořepinový zvedací stan a skládací látkový stan.

První z nich byl předchůdcem současné značky stanů „Maggiolina“ (v první verzi se nazýval „Autocampeggio Stogl„, podle jména svého tvůrce); patentován byl v letech 1957 až 1958. Stalo se tak jen několik měsíců před uvedením druhého modelu, „Air-Campingu“, skládacího látkového střešního stanu od Giuseppe Dionisia (tento vynálezce a konstruktér je také známý pod označením Gidion). Ten získal příslušný patent v roce 1959. Zde bych se krátce vrátil do roku Francie roku 1937 – na zabaleném stanu si lze všimnout nápisu „Aerocamp„, který je velmi blízký označení „Air-Camping„.

Skořepinový stan se ve své reklamě obracel na potenciální zájemce sledem otázek a nabídkou řešení: Přeplněné hotely? Vyprodané pokoje? Chcete ušetřit peníze? Připevněte stan na střechu jakéhokoli auta a po zasunutí rukojeti do příslušného otvoru a otočením v určeném směru máte do 20 sekund ložnici pro jednu či dvě osoby otevře za 20 sekund.

Skládací látkové a skořepinové modely si vzájemně nekonkurovaly a na veletrzích v Cuneu a Miláně v roce 1959 byly dokonce předváděny na stejném stánku. Jedná se o první střešní stany světa, které začaly být sériově vyráběny.

Skládací látkový stan „Air-Camping„, který byl jednodušší na stavbu a výrobu, se stal úspěšnějším. Tyto střešní stany se brzy vyráběl v celé Evropě i v Severní a Jižní Americe, ale nikde si nezískal takovou popularitu jako v Austrálii a Jižní Africe. V těchto dvou zemích výrobci vyvinuli v průběhu doby další, důmyslnější konstrukce, aby vyhověli požadavkům trhu. Není divu, například Austrálie je kontinent, kde se díky umístnění střešního stanu vysoko nad terénem nemusí cestovatel obávat rozmanité jedovaté havěti.

Později se obě tak rozdílné konstrukce zkombinují do unikátního řešení – ale o tom až za chvíli.

Východní blok

Individuálnímu turismu, natož automobilismu situace ve východní části Evropy, spravované komunistickými vládami, nepřála. K rozvoji obojího dochází s notným zpožděním za západní částí až v šedesátých letech. Přesto ale ve východním bloku vzniklo ikonické vozítko Trabant a k němu i velmi nezvyklý střešní stan. Vysoký, barevný, na kovové konstrukci s žebříkem.

Vozidlo se stanem bylo použito v propagaci automobilových dovolených u moře v bývalé NDR

Střešní stan se integruje do vozidla

Střešní stan je sice fajn, ale přeci jen je mimo vozidla. To v případě osobních aut nevadí a vlastně ani nijak neomezuje posádku. Ale jakmile se objevily první moderní dodávky, zejména model T, čili Transporter, od Volkswagenu, situace se změnila. Střešní stan sice zvýšil počet lůžek, ale stále bylo nutné z vozu vystoupit. A vnitřní výška auta sice umožnovala pohyb po vozidle, ale nikoliv stání. Přitom zvyšovat vozidlo jen kvůli tomu nebylo možné. Na pomoc tedy přichází střešní stan a integruje se přímo do střechy vozidla. Po zastavení se střecha vyklopí vzhůru a je možný pohyb po vozidle ve vzpřímené poloze. Vzniklý prostor lze navíc využít i pro rozkládací lůžko.

Tahle koncepce se ukáže jako poměrně životaschopná. Ostatně se objevila v plné síle s rostoucí oblibou vestaveb – výklopnou stanovou střechu dnes nabízí téměř každý výrobce. Jsou vybaveny pohodlnou matrací, topením, osvětlením či USB zásuvkou. Starý koncept v moderním provedení – přehled řešení pro vestavby nabízí například článek Stanové střechy pro obytné dodávky – přehled trhu 2022 na serveru Vanisti.

Pořád je co zlepšovat

Ačkoliv by se mohlo zdát, že vývoj a historie střešních stanů může v tomto místě skončit, není tomu tak. Italové prosadili dvě základní konstrukce – skořepinovou a skládací. Každá má své kladné i negativní stránky. Zkombinovat obě konstrukce dohromady do úspěšného a praktického řešení se povedlo v roce 2017 společnosti iKamper. Vznikl Skycamp – stan, který kombinuje to nejlepší z obou historických konstrukcí.

Závěr

Střešní stany mají za sebou zajímavou a pestrou minulost. Jejich předchůdci se objevily na bojištích první světové války, ale o první moderní konstrukci lze mluvit až roku 1937 – i tak by se ale jednalo o úctyhodných 85 let historie. Historie pestré a zajímavé, jak jsem se snažil v článku ukázat. A stále tu jsou s námi – jako nenahraditelný společník zejména offroad cestovatelů i jako pohodlnější alternativa k stanu při letních výletech za poznáním.

Zdroje

Všechny obrazové v tomto článku a informace byly získány z různých zdrojů na internetu, zde je seznam těch nejdůležitějších:

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: