Vydělávat na pronájmu svého karavanu? Jen aby z výdělku nebyl prodělek

Na začátek snad jen upozornění – níže uvedené informace jsou jen mým názorem, byť podpořeným zněním příslušných zákonů a jejich obecným chápáním.

V poslední době se objevilo několik služeb, které nabízejí soukromým vlastníkům obytných vozidel zprostředkování pronájmu jejich obytného auta. Lákají na dodatečný příjem z pronájmu, který alespoň zčásti pomůže s poměrně vysokými náklady na provoz vozidla a přinese i nějakou tu korunu navíc. Aktivní je v tomto směru především služba Campiri, ale opatrně se na této vlně vezou i další podobné služby.

Úplné informace?

Takové lákání by bylo zcela v pořádku, pokud by byly zájemcům poskytovány od začátku úplné informace. To se ale často neděje, při procházení stránek společností nabízejících „zprostředkování pronájmu“ nebo při sledování vyjádření jejich zaměstnanců na sociálních sítích získáte dojem, že stačí jen přidat vaše vozidlo a vydělávat, není třeba plnit nějaké další podmínky. Na svých stránkách poskytují o této činnosti neúplné a dalo by se i napsat, že zavádějící informace. Například služba Campiri uvádí, že „Pokud vůz nepronajímáte v rámci podnikání, tak se jedná o příležitostný příjem z činnosti. Pokud tento příjem přesáhne 30 000 Kč za rok, je potřeba ho zdanit v rámci daňového přiznání. Pokud váš celkový příležitostný příjem částku 30 000 Kč za rok nepřesáhne, není potřeba ho zdanit.

Zájemce dokonce láká tato služba přímo do investování, přirovnávají koupi obytného auta k investici do prázdninového apartmánu. Přitom se ale zapomíná, že pronájem nemovitostí má velmi odlišnou právní úpravu než pronájem věcí movitých.

Půjčování obytného vozu je (často) podnikáním

Je nutno si uvědomit, že jakmile začnete vyvíjet soustavnou činnost svým jménem k dosažení zisku, jedná se o podnikaní. Samozřejmě že zákony znají výjimku, pokud příležitostně půjčíte vozidlo kamarádovi, živnost na to určitě nepotřebujete. Pozornost je třeba věnovat slovu příležitostně. Je to něco, co nečekáte ani nijak aktivně nevyhledáváte, zkrátka příležitost se nahodile objeví a vy ji jen využijete. Z toho tedy plyne, že o takovou příležitost určitě nepůjde, pokud si na vrata pověsíte ceduli „Půjčuji obytné auto“ a následně u vás zazvoní zájemce, kterému vůz za úplatu zapůjčíte a poté totéž znovu a znovu. Nebo tu ceduli vyvěsíte u souseda, samozřejmě ve znění „O dům vedle půjčuji obytné auto„. A nebo je ta cedule virtuální, na stránkách některé ze služeb.

Soustavně

Soustavnost neznamená, že činnost musí probíhat pořád. Trochu jinak se na soustavnost nahlíží třeba při prodeji zemědělských produktů, kdy je pochopitelné trochu delší období takové činnosti, závislé přirozeně na roční sezoně a trochu jinak při půjčování movitých věcí. Do konfliktu se tak nedostane zemědělec prodávající po úrodě pár týdnů své přebytky. Nicméně jinak bude nahlíženo na pronájem obytného vozu, který majitel vloží do systému na dobu neurčitou či na několik měsíců a jen si vyhradí časy, kdy vůz nelze pronajmout, protože jej chce užívat on sám. Zde se bude jednat o soustavnou činnost, ani podnikatel nepodniká pořád, má dovolenou, provozní hodiny apod. Zcela zřetelně je to pak u tzv. investičního obytňáku, který Campiri nabízí pod názvem Chytrý nákup obytky.

Výmluva na nesoustavnou činnost asi také neprojde u vlastnictví dvou obytných vozů, z nichž oba nebo jen jeden je nabízen k zapůjčení. S jedním obytným vozem se tak nespokojil šéf služby Campiri, který tuto skutečnost zmiňuje v některých rozhovorech. I když z nich není patrné, v jakém režimu tak činí, vzbuzuje vyznění rozhovoru dojem, že je nabízí jako soukromá osoba.

O nesoustavnou činnost by snad šlo jen při nabídce na krátké období v průběhu roku, třeba týden jedno za čtvrt roku. Přesné parametry je těžko stanovit, neexistují. Nicméně rozhodující je doba nabídky, nikoliv to, zda to někdo využil.

Zisk

Veřejné nabízení půjčení obytného vozu na delší dobu tak tak už velmi těsně blíží podnikaní a v okamžiku, kdy takové půjčování není bezplatné, prakticky naplní plnou definici podnikání. Půjde o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Pokud by snad někdo namítal, že příjem stačí jen na pokrytí nákladů, měl by si přečíst, na co služby lákají:

  • Vydělávejte na pronájmu svého karavanu
  • Nechte svůj pojízdný domov vydělávat

Nelze pak argumentovat, že auto někdo půjčuje bez záměru dosahovat zisku, slovo vydělávat je svým významem jasné. Tedy doufám, dokáži si představit situaci, kdy soud konstatuje, že je význam slova jiný. Jak je výše uvedeni, ani výmluva na soustavnost moc nepomůže, obvykle stačí, že se objektivně nejedná o činnost příležitostnou, závislou na sezóně či jednorázovou. Tím, že něco máte vůli pronajímat po delší dobu či opakovaně a tento záměr deklarujete i využitím služby, naplníte i tuto podmínku.

Vložení nabídky vašeho obytného vozu do inzertních služeb typu Campiri je tedy často totéž jako vyvěšení dříve zmíněné cedule – veřejně oznamujete, že půjčujete obytné auto i cenu pronájmu, tedy nabízíte službu. Již v okamžiku vložení takové nabídky na inzertní server byste měli mít vyřízenou živnost či jinak ošetřen právní rámec své činnosti – pokud se tedy nejedná o nabídku vskutku jednorázovou. To ale zpravidla přináší i splnění dalších povinností – a samozřejmě placení daní. Na výše zmíněnou výjimku pro příležitostný příjem do 30.000 Kč můžete zapomenout. Toto nebude příležitostný příjem, ani pokud by měl zrovna úředník dobrý den. Naopak se musíte připravit na splnění různých požadavků vyplývajících ze zákonů a dalších předpisů – například se vás začnou pravděpodobně týkat různé revize, registrace u různých institucí a podobně.

Z pohledu zákona je pak naprosto jedno, že se to nazývá třeba komerčním sdílením privátních obytných vozidel na bázi peer-to peer (P2P) – zjednodušeně vyjádřeno, je to podnikání.

Další služby

Jiné podobné služby jsou v tomto trochu opatrnější. například služba bezKempu raději na svých stránkách uvádí:

„Služba bezKempu je inzertní platforma. Tzn. je plně na vás a vaší odpovědnosti co prostřednictvím této služby inzerujete. Pokud vaše aktivita vykazuje známky podnikatelské aktivity (tzn. je to souvislá soustavná činnosti, nikoliv jednorázová), doporučujeme toto konzultovat s příslušným živnostenským úřadem a případně dalšími úřady.“

Campiri v tom tedy rozhodně není samo a podobně neúplné informace, decentně vynechávající nutnost zřízení ŽL, jsou i na dalších podobných inzertních službách, například:

Co vám hrozí?

Ve zkratce, pokud skutečně takto pronajímáte obytné vozidlo jen jako soukromá osoba, různé nepříjemnosti. od popotahování po úřadech až po pokuty a případné daňové nedoplatky. Samozřejmě jen v případě, že se na to přijde – pravděpodobnost není moc velká a úřady u nás některé zákony obecně moc nevymáhají. Inzertním službám nehrozí nic, snad jen nějaké tahanice za poskytování neúplných informací.

Zajímavé spíše je, že se do podpory podobné činnosti dle dostupných informací zapojila i pojišťovna Uniqa (https://www.uniqa.cz/aktuality/havarijni-pojisteni-uniqa-chrani-sdilene-obytne-vozy/), která soukromým majitelům nabízejícím svůj obytný vůz právě přes služby Campiri poskytuje jakési nadstandardní pojištění – běžné havarijní pojistky totiž škody během zapůjčení většinou nekryjí. V případě pojišťovny bych čekal větší opatrnost a důraz na správnou informovanost potenciálních soukromých půjčovatelů. I když zde se nabízí vysvětlení – ono to prošlo u škodovky, projde to i u obytek (více zde) – stačí přijít s nějakým neotřelým výkladem či pojmem.

Jak se toho vyvarovat?

Jednoduše, pokud chcete nabízet a půjčovat své obytné auto přes online inzertní servery a to nikoliv jednorázově a na velmi krátkou dobu, zřiďte si živnost. Jedná se o živnost volnou s názvem  Pronájem  a půjčování věcí movitých.

Na závěr

Zákony v naší zemi jsou bohužel takové jaké jsou. Jsou nevstřícné a dlouho neaktualizované, neodrážející potřeby doby a vývoj společnosti. Netýká se to jen pronájmu věcí movitých. Spoléhá se jen na to, že stát své zákony nevymáhá a dle mého dojmu, provozovatelé podobných služeb alibisticky ponechávají konečnou zodpovědnost uživatelích.

České republice by prospěla změna zákonů a přístupu, ostatně není nutné na každý „prd“ mít ˇživnostenský list. Různé druhy příjmu by co do danění měli být zrovnoprávněny, zákony zjednodušeny a přizpůsobeny a následně dostatečně vymáhány. Když to dokázali v Rakousku či Německu, nemůže to být tak těžké. Jak plyne z níže odkazovaných zdrojů, problémy sdílené ekonomiky, její zdanění i právní režim, jsou diskutovány a pojmenovány již několik let – a víceméně bez viditelného výsledku v naši legislativě

Stav, kdy stát a jeho úředníci toleruje a dalo by se napsat, že záměrně přehlíží, některým subjektům jejich výklad práva a zmatení v zavedených pojmech a jiné naopak za daleko menší přestupky tvrdě postihuje, je nešťastný a k prosperitě naší společnosti nepovede.

Další zdroje:

Úvodní obrázek: Photo by Trend on Unsplash

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: