Tento článek vychází z německého článku Wohnmobil – immer ein Kompromiss zwischen Wohn und Mobil z výborných stránek https://schleeh.de/ provozovaných Hannesem Schleehem. S jeho svolením zveřejňuji volný překlad tohoto článku do češtiny, pouze mírně upravený.
Následující povídání má za cíl usnadnit nováčkům výběr toho správného obytného vozu. Nejprve byste si měli dobře promyslet, jak a s kým chcete cestovat a co od cestování s obytným autem očekáváte. Z toho, a samozřejmě i z částky, kterou máte na koupi, většinou vyplyne ten správný typ a velikost vozidla a obvykle i jeho vhodný půdorys. Výběr obytného vozidla je zpravidla o nalezení vhodného poměru mezi jeho velikostí a mobilitou – tedy tím, kolik je uvnitř místa pro život a tím, jak snadno se lze s daným vozidlem pohybovat mezi cíli. Zapůjčením vyhlédnutého vozidla před koupí se pak ochráníte před zcela špatným rozhodnutím.
Volba mezi obytným prostorem a mobilitou
Nedávno jsem byl v Berlíně a při pobytu na stellplatzu Wohnmobil Oase potkal youtubera Wolfganga s manželkou Michaelou. Ti vyměnili své dosavadní Carthago za 9 metrů dlouhý palác na kolech Morelo. Tedy za auto o dva metry delší, o 50 centimetrů vyšší a o sedm centimetrů širší než naše polointegrované vozidlo. Vedle nich stálo ještě Morelo Grand Empire, ve všech ohledech impozantní vozidlo, dvanáct metrů dlouhé a vůbec celkově vyšší a širší než Morelo vlastněné Wolfgangem a Michaelou.

Jak náročné je jezdit s i s menším provedením obytného vozu značky Morelo, které je „jen“ devět metrů dlouhé a 3,5 metru vysoké, je velmi dobře vidět na videu Wolfganga a Michaely dostupného na jejich youtube stránkách WoMi’s Blog:
S obrem do jižní Evropy raději nejezděte
Rádi jezdíme do Řecka a Itálie. Tamní ulice jsou často široké jen tak tak, aby se tam protáhnul menší povoz tažený zvířetem a běžné auto jen s obtížemi. K tomu si ale přidejte větve, podjezdy a další překážky omezující výšku vozidla. V ostrých zatáčkách se negativně projeví vybočení dlouhého zadního převisu. Při řízení v této části světa zkrátka musíte mít nervy z ocele a náturu místního řidiče autobusů. A nebo kontakt na dobrou (a levnou) opravnu.
Když jsme byli v roce 2004 poprvé v Řecku, tehdy ještě s naší alkovnou Bürstner, potkali jsme tam v kempu v zátoce Navarino německého lékaře. Jezdil tam každý rok během bavorských letničních svátků a pak se svým obytným vozem Phoenix nepohnul ani o píď. Na jednom místě setrval až do zpáteční cesty. My jsme naopak po třech nocích jeli zase dál. Řecko nabízí tolik krásných míst a pláží a my chceme během naší krátké dovolené navštívit co nejvíce takových míst. Proto je pro nás mobilita stejně důležitá jako dostatek prostoru v obytném autě.


Náš Eura Mobil PT 695 EB: 50% obytné, 50% mobilní
Naše současné obytné auto, Eura Mobil PT 695 EB, je již naším šestým a zatím nejdelším obytným vozidlem, které jsme doposud vlastnili. Dokonce jsme kvůli němu museli upravit garáž. Tento polointegrál je někde uprostřed na pomyslných vahách mezi bydlením a mobilitou a pro nás představuje ten správný poměr mezi prostorem a mobilitou. Se samostatnou sprchou by bylo auto už o 42 centimetrů delší. To by mělo vliv na rozměry garáže, ale co je horší, zadní převis by byl navíc o 42 centimetrů delší a tedy i vybočovaní v křižovatkách by bylo větší. V této délce navíc nedává 3.5tunové vozidlo moc smysl, jeho pohotovostní hmotnost se i bez příplatků až moc blíží této hranic. Eura Mobil je také naším prvním zcela novým vozidlem. Díky tomu, že jsme měli předtím již pět jiných vozidel, tak jsme při výběru přesně věděli, jaká velikost je pro nás ta pravá a správná – a to s ohledem na náš styl cestování.




Správná kombinace ve správný čas
Obytné vozidlo musí odrážet cestovní potřeby a očekávání svých majitelů. Ty se ale mohou časem změnit. Rád bych vám tedy teď podrobněji popsal, jak to bylo v našem případě. To vám může pomoci při rozhodování, který typ obytného vozidla vám bude nejlépe vyhovovat. Když s námi byly ještě děti, několikrát jsme obytný vůz vyměnili. A bez váhání, pro děti je ideální alkovna. V prostoru nad kabinou si děti rády hrály i spaly.
První obytné auto, 1999 – 2002, malá alkovna
Naše první obytné auto, alkovna Bürstner, bylo velmi krátké a díky tomu tedy docela obratné. Dokud nám postel nad kabinou stačila ke spaní, byla tahle alkovna naprosto dostačující a my s ní byli spokojeni. S druhým dítětem se nám ale stal náš první pojízdný domov malým a nepraktickým. Sedačky se musely vždy večer rozložit, aby bylo dostatek místa pro přespání čtyř osob. Délka vozidla se zkrátka někde projevit musí – a nám tady chybělo více místa na spaní.

Druhé obytné auto, 2002 – 2006, větší alkovna
Nástupce, opět alkovna Bürstner, měl mimo délky (a tím i prostoru, v zadní části byly palandy) i další výhodu, dvojité dno. To nám umožnilo jezdit v zimě bez obav lyžovat do Rakouska V předchozí alkovně bez dvojité podlahy zamrzaly rozvody vody a přes noc bývala uvnitř zima. A to i přes neustále topení. Rozměry tohoto vozidla byly pro naši čtyřčlennou rodinu ideální a dokonce jsme občas mohli vzít na cesty i babičku. Vysoká dvojitá podlaha a přístup do garáže vzadu nabízely tolik prostoru, že jsme byli na cestách zcela určitě na váhovém limitu. A nebo spíše přes, naštěstí v těch dobách to nikoho moc nezajímalo. Pak ale našim dětem začala školní docházka a výjezdy se tak odehrávaly převážně jen o prázdninách. O tenhle obytný vůz jsme pak přišli při nehodě na dálnici.

Třetí a čtvrté obytné vozidlo, 2006 – 2009, camper a přívěs
Nástupnickým modelem se stal Opel Vivaro s výbavou Westfalia. Velmi mobilní a pohotové auto. Vivaro lze, podobně jako třeba modely Volkwagenu (Transporter-Multivan-California) do jisté míry používat i pro každodenní pojížďky a díky nízké výšce se vejde i do podzemních garáží a na výškově omezená parkoviště. Ale pro delší dovolené ve čtyřech to bylo absolutně nevhodné řešení. Pořídili jsme si tedy přívěs, ale ten stejně stál většinu času v Rakousku. Přesuny se soupravou byly náročné, neboť celá souprava měla délku přes dvanáct metrů.


S Vivarem jsme pak cestovali na dovolené, které jsme trávili v pronajatých nemovitostech v Chorvatsku a Řecku. Celkově tato kombinace, tedy větší auto s přívěsem, nebyla pro nás – buď jsme nebyli moc mobilní a nebo jsme měli málo obytného prostoru. Takže opět nastal čas na změnu, k tomu naše děti vyrůstaly a tak s námi jezdili stále méně.
Páté vozidlo, 2009 – 2019, vestavba
Naše další obytné auto tedy mělo být vhodné pro čtyři osoby s tím, že v něm budeme převážně jezdit jen dva. A tak jsme od roku 2009 až do roku 2019 vlastnili vestavbu od firmy Bavaria Camp na podvozku Citroen Jumper . S tou jsme všichni čtyři byli naposledy v Řecku v roce 2014. Obytný prostor byl pro čtyři v létě, když bylo dobré počasí, dostatečný, ale třeba v Berlíně, když pršelo, bylo čtyřem cestovatelům v 5.60 metrů dlouhé dodávce poněkud těsno. Když jsme naši vestavbu prodávali, se na malou palandu vzadu vešla jen moje žena.

Dalším nedostatkem jinak velmi dobře promyšleného vozidla byla i jeho malá připravenost na zimní podmínky. I tak s námi tahle vestavba ze všech našich obytných vozidel vydržela nejdéle, celých deset let.
Způsob využití určuje velikost obytného vozu
Rozměry obytného vozidla mohou být určeny i povoláním či koníčky jeho uživatelů. Pro stavbyvedoucího, který v obytném vozidle prakticky žije a zároveň jej občas musí přesunout z místa na místo, může být tím správným řešením velké obytné vozidlo s výsuvy. Faktor mobility není v tomto případě tak důležitý, rozhodující je obytný prostor. Podobně závodní jezdci, kteří jsou každý týden na jiném závodišti, mohou více upřednostnit velikost před mobilitou.
Vše má své výhody i nevýhody
Jak se říká, na délce záleží (to říkají námořníci 😉 ) a platí to i pro obytná vozidla. Až na pár výjimek jsem vlastnil a řídil všechna možná provedení obytného vozu – neměl jsem snad jen obří vůz typu Morelo, auto s pohonem 4×4 či kamper s vyskakovací střechou . Čím bylo obytné auto menší, tím bylo vhodnější a mobilnější pro každodenní použití. Často ale chyběla či byla ošizena výbava jako sprcha, toaleta nebo pořádná kuchyň. Čím větší je obestavěný prostor, tím více luxusu se do něj vejde. To však zároveň ale snižuje mobilitu a vhodnost použití jako každodenní vozidlo.
S vestavbou pod šest metrů můžete stále jezdit denně do práce, protože na délku i šířku se pravděpodobně vejdete na běžná parkovací místa. Pokud ale musíte využívat výškově omezená parkovací místa, pak by vaše auto nemělo být vyšší než 1.90 metru. A v takovém případě jste odsouzeni se ve vozidle pohybovat jen submisivně skrčení. A nebo musíte zvolit vyskakovací střechu, ale takové vozidlo pak určitě nebude vhodné pro celoroční použití. Rozvor vozidla by navíc neměl být příliš velký , jinak budete mít problém v ostrých a úzkých zatáčkách
Jaký mix bydlení a mobility řídíte a proč jste si ho vybrali?