Pokud chcete jet do Španělska, zejména někam na sever, směr Bilbao a okolí, nabízí se přes Francii poměrně levná cesta využívající především silnice typu (R)N, tedy route nationale. Výhodou této trasy byla možnost se buď zcela vyhnout mýtnému na poměrně drahých francouzských dálnicích či alespoň výši částky vynaložené za použití placených úseků významně snížit. Existují části trasy, kde se šetřit vzhledem k času nebo stavu silnice moc nevyplácelo a částka za mýtné tam zase není až tak vysoká.
RCEA
Velká část této levné alternativní cesty do Španělska (z našeho pohledu, jinak je to spíše spojka východ-západ Francie) byla známa také pod zkratkou RCEA, Route Centre-Europe-Atlantique, česky snad Středoevropská atlantická cesta. Budovala se od sedmdesátých let a její asi největší předností pro tuzemského šetřílka (mezi které se také řadím) byl fakt, že byla z velké části zdarma – a některé placené úseky šlo zvládnout jinou neplacenou silnicí. Díky tomu je zde poměrně hustý provoz a nákladních vozidel šlo na trase potkat poměrně dost. V 90 letech proto začala přestavba vybraných úseků na dvoupruhový provoz v každém směru. To ovšem bylo komplikované, pomalé a hlavně drahé. Značná část trasy ale byla takto přestavěna, u části se ale před pár lety rozhodlo, asi kvůli financím, o změně na placenou dálnici. Z části RN79 tak vznikla dálnice A79
Nová dálnice A79 – a nový způsob placení
Původní RN 79 se změnila na A79 a to od Digoin po Sazeret/Montmarault (křížení s A71). Na délku má 88 kilometrů, rozdělena je na několik mýtných úseků. Některé z nich jsou zdarma, ty jsou na níže přiložené mapce označené žlutě Jedná se o jednu z nejvytíženějších části původní RN 79, denně použitou až 15.000 vozidly, z čehož až 40% bylo nákladních. Provoz zde byl hustý, jízdní směry často nijak odděleny a proto se silnici ve Francii občas přezdívalo „silnice smrti“.
Což je nyní již snad minulostí, celý úsek je přestavěn, pruhy odděleny. Bezplatné úseky zůstaly kvůli regionální dopravě, část uživatelů tedy nebude za použití ani nadále nic platit, dalším pravidelným uživatelům se nabízí jakési výhodnější předplatné. To se ale českých karavanistů z pochopitelných důvodů týkat nebude.

Free flow
Aby se zamezilo zácpám a zdržení, je celá tato dálnice zpoplatněna systémem free flow. Druhým argumentem pro zavedení tohoto systému bylo snížení provozních nákladů, což mělo vést k nižším poplatkům motoristů za dálnici. Výsledkem tedy je, že zde nenajdete žádné typické budky výběrčích, o záznam provozu se starají brány s kamerami snímajícími poznávací značky projíždějících vozidel (odtud název free flow – volný tok, není nutné zastavit ani zpomalit). Ty jsou následně uloženy do systému a spárovaný s platbou. Platit lze třemi způsoby:
- pokud máte mýtnou krabičku, cena za průjezd se odečte – asi nejpohodlnější způsob, ale ne každý mýtnou krabičku má, pro občasné cesty se nevyplatí.
- předplatit či zaplatit na automatu: na odpočívadlech a obslužných zónách na dálnici A79 je k dispozici celkem 16 platebních terminálů (trochu podobný systém s Portugalskem). Platit lze kartou nebo hotovostí.
- přes web: před jízdou nebo do 72 hodin lze zaplatit částku přes web – zadáte poznávací značku a zaplatíte. Lze jen platební kartou.
Odpovědnost za platbu je zcela na uživateli. Nutnost zaplatit do 72 hodin připomínají i cedule kolem placených úseků Pozdější platba je zvýšena o 10 euro a pokud ani do dalších deseti dnů není částka zaplacena, zvyšuje se o dalších 90 euro.
Co se týče předplacení, pokud není do 7 dnů využito, automaticky se vrátí. To platí i v případě, že zaplatíte dopředu celou částku a pak projedete jen část mýtného úseku. Přeplatek se vám vrátí na platební kartu osmý den.




Náklady aneb mýtné
Obytná auta patří zpravidla do kategorie 2 a to jen pokud se vlezou do výšky 3metrů. Pokud jsou nad, jedná se o kategorii 3 – typicky tedy například alkovny. Do výšky vozidla se nezapočítá náklad na střeše, ovšem pevně instalované doplňky ano (klimatizace) – byť detekce těchto věcí nefunguje vždy dobře. Nepříjemné na poměrně drahé kategorii 3 je v případě této dálnice A79 i odstupňování plateb přes emisní třídu vozidla.
Pro porovnání, poplatky za kat.1 jsou 3,80 € tedy při přepočtu přes kilometr dálnice se jedná o nejlevnější placenou dálnici ve Francii s cenou 4.3 centu za kilometr trasy. Byť tedy placená je jen část.
Poplatky, které se týkají především karavanistů, jsou pak tyto:
- kat.2: 6,10 € (7 centů za km)
- kat.3:
- euro 5: 12,50 €
- euro 6: 11,80 €
Jak je vidět, nejdená se zase o příliš velkou částku, byť samozřejmě není úplně zanedbatelná.

Závěr
Zpoplatnění další části trasy do severního Španělska je sice nemilé, ale není drastické. Pro většinu cestovatelů v obytném autě nebo s přívěsem to bude znamenat jen nepatrný náklad navíce (něco málo přes šest eur) výměnou za větší komfort a bezpečnost na předmětném úseku. Jen je potřeba za použití včas zaplatit a nenechat se zmást nepřítomností mýtných budek.
úvodní obrázek: Par Tabl-trai — Travail personnel, CC BY-SA 4.0