Chemické WC – hrozba pro veřejnou kanalizaci?

Komentářů:

2

Upozornění: článek obsahuje pouze mé laické úvahy. Snažím se o pokračování, kde budou uveden i pohled druhé strany, tj. provozovatelů vodovodních a kanalizačních sítí.

Někteří zájemci o zřízení servisního místa pro karavanisty se potýkají s požadavkem místního správce kanalizační sítě na zřízení oddělené jímky pro odpad z WC. Důvodem je povaha tohoto odpadu, který by mohl podle nich způsobit poškození čističek. Tento požadavek je mnohdy obtížné splnit, prodražuje jak samotnou realizaci, tak i následný provoz servisního místa. Vypouštění odpadních vod, jak šedé, tak černé, přímo do veřejné kanalizace, by bylo často mnohem jednodušší a levnější. Lze předpokládat, že by vedlo ke vzniku většího množství servisních míst a karavanisté na cestách by pak nebyli nuceni odpadní vody někde pokoutně vypouštět.

  1. Co obsahuje chemické WC
    1. Bronopol
    2. Dusičnan vápenatý
    3. Další přípravky
  2. Servisní místo
  3. Dopady na kanalizaci a čističky odpadních vod
    1. Malá domovní čistička
  4. Stejně to tam končí
  5. Jak to řeší jinde
  6. Závěr

Co obsahuje chemické WC

Chemické WC, pokud je použita asi nejběžnější chemie typu Thetford KEM Blue, tak obsahuj aktivní látky dusičnan vápenatý a bronopol.

Bronopol

Bronopol je obsažen v mnoha kosmetických výrobcích: ve vlhčících krémech, šamponech, kondicionérech, mýdlech, holicích přípravcích nebo zubních pastách. Lze jej nalézt i v některých dezinfekčních přípravcích či produktech s ochrannými vlastnostmi proti plísním – Bronopol je často obsažen v širokém spektru kosmetických a osobních výrobků pro péči o kůži a vlasy, například ve vlhčících krémech, šamponech, kondicionérech, mýdlech, holicích přípravcích nebo zubních pastách, nalézt jej lze například i v ostřikovacích přípravcích pro skla automobilů. 

Maximální povolená koncentrace v kosmetických přípravcích připravených k použití je 0,1 % (viz EU regulace kosmetických výrobků č. 1223/2009, příloha V/21). Hustota látky je 1,9 g/cm3.

Aqua KEM Blue (dávka 120ml) – nejčastěji používaná chemie:

  • 20 % Dusičnan vápenatý (24 ml)
  • 2,5 % bronopol (2-brom-2-nitropropadn-1,3-diol) (3 ml6 g)

Aqua KEM Blue sáček (25g):

  • 20 % bronopol (5 g2,7 ml)
  • 1 % eukalyptus (1 g)

WC naplněná kazeta má zpravidla objem kolem 15 litrů. Obsahuje tedy bronopol v koncentraci 0,02 % (3/15000). Při současném vypuštění šedé vody (odpadní nádrž plná z cca 2/3, min. 60l) a vymytí kazety dosáhne koncentrace v aktuálně vypuštěných vodách ccaa 0,004 %77 mg/l (3/78000, kde 78l = 15 l + 3l + 60l), tedy hluboko pod maximální povolenou koncentrací v kosmetických přípravcích.

Dusičnan vápenatý

Dusičnan vápenatý je v podstatě hnojivo a v kanalizační sítí zabraňuje tvorbě škodlivého sirovodíku (koncentrace při současném vylití a vypláchnutí WC kazety + vypuštění šedé vody cca 0,03 % (24/78000) – 300 mg/l

Další přípravky

Thetford není jediným výrobce, na našem trhu je k dostání řada dalších výrobků. Složení bývá obdobné, část přípravků je pak také prezentována jako ekologické, tj. neměli by obsahovat žádné škodlivé látky. Používá je již nyní část karavanistů, například já používám ecoToi, viz článek Ekologická chemie, která funguje – ecoToi.

I ty další, založené spíše na chemii, než ekologii, se složením příliš neliší, například obsahují navíc síran hořečnatý – v bezpečnostních listech výrobků, které ho obsahují, ze lze dočíst „Při přiměřeném zavedení nízké koncentrace do adaptované biologické čističky se neočekávají poruchy aktivity oživeného kalu„. Možná je i vyšší koncentrace bronopolu, popřípadě je udávána v širším rozpětí, například 10-30 %.

Servisní místo

Běžné servisní místo obslouží během dne maximálně nižší desítky obytných aut. Při dvaceti autech, pokud všichni používají zmíněnou chemii, bude objem vypuštěné látky bronopol 60 ml, tj. cca 110 g. Průměrný objem odpadní vody na obyvatele je u nás cca 150 l. Průměrná velikost obce v ČR je cca 1 600 obyvatel. V takové obci za těchto okrajových podmínek dosáhne průměrná denní koncentrace látky bronopol od karavanistů 0,000025 % (60/240 000 000, tj 0.000025).

Mimo průměrné velikosti máme ale i mediánovou velikost. Ta je cca 400 obyvatel na obec. Pokud by v takové obci vzniklo vytížené servisní místo pro karavanisty, dosáhla by koncentrace bronopolu od karavanistů 60/60 000 000, tj. 0,0001 %, neboli 1,9 mg/l

Dopady na kanalizaci a čističky odpadních vod

Nepodařilo se mi najít žádnou relevantní studii na toto téma, která by zohledňovala karavanisty. Pouze ve Skotsku se před několika lety objevila informace, že při realizace servisní stanice zamítla místní společnost, provozující kanalizaci, její připojení. Žadatelé však dodali studii s reálnými dopady a na základě ní bylo připojení následně povoleno. I přes opakované žádosti se mi nepovedlo tuto studii získat.

V podkladech německých obcí pro budování karavanových stání jsem se pak občas dočetl vyjádření jako „možnost negativních účinků na na kanalizační síť je spíše zanedbatelná, přesto však doporučujeme jímat a likvidovat tento odpad odděleně„.

Malá domovní čistička

Existují ale studie hodnotící dopad běžně používaných dezinfekčních prostředků na malé čističky odpadních vod. Z výsledků jedná takové (1. a 2. díl) plyne, že problematické mohou být koncentrace 100 ml čistícího prostředku u čističky s objemem 1 m3, zastavení veškerých biologických procesů pak způsobuje koncentrace 300 ml. Čistící prostředky obsahují z cca 15% problematické látky – problematické jsou tedy koncentrace od 0,0015 % (15/1000000), špatné od 0,0045 %. Vypuštění obsahu chemického WC spolu s šedou vodou do poloprázdné čističky tak nemusí být ani pro tak malou čističku fatální (cca 6 ml na 400 l = 0,0015 %)

Připojení servisního místa na běžnou, podstatně větší, čističku odpadních vod v obci by pak mělo být zcela bezproblémová.

Stejně to tam končí

Navíc je potřeba si uvědomit, že k vyprazdňování chemické toalety do běžných kanalizačních rozvodů již nyní běžně a masově dochází. Těžko očekávat, že provozovatelé téměř 30.000 obytných aut (a totéž množství pro obytné přívěsy) v ČR mají jímky a do nich obsah kazet po návratu vylévají. Spíše použijí domácí záchod, většinou ve větších městech napojený na veřejnou kanalizační síť. Při návratu z prodloužených víkendů se musí jednat o stovky či tisíce obsahů vylitých do WC ve městech jako je Praha, Brno, Plzeň, Ostrava….

Čističky v těchto městech si mimo takovou zátěž musí poradit i s látkami, které pocházejí z kosmetických přípravků, u kterých se bude jednat o daleko vyšší objemy škodlivých látek. Přeci jen se používají mnohem více než „WC chemie pro karavany„. Kdyby průměrný člověk uvolnil jen 0,04 ml škodlivých látek denně, bude se například v případě Brna jednat o 14 litrů těchto látek denně. A to jsou spíše velmi pesimistické a silně podhodnocené odhady – i tak je množství škodlivých látek, kterým by mohli teoreticky přispět karavanisté, zanedbatelné.

V novinách o poškozených čističkách zatím nečteme, lze se tedy opatrně domnívat, že chemické WC velkou hrozbou pro kanalizaci nejsou.

Jak to řeší jinde

V některých zemích jsou si problémů, které neregulované vylévání odpadních vod přináší, vědomi. V Česku jsme sice dokázali zákonem leccos zakázat, aniž bychom ovšem se stejnou důkladností dohlédli na vznik legálních a dostupných možností zbavení se tohoto odpadu. V Itálii je vznik servisních míst přímo nařízen zákonnými předpisy, podobná je situaci i v Norsku. Jinde to až tak řešit nemusí, kempování se tam bere jako jistá součást národních tradic a dostupnost servisních míst je samozřejmá (Francie). Další země zase ví, že to prospěje turistickému ruchu (Španělsko) nebo zlepší lokální ekonomiku (Německo) a provést tam servis obytného vozidla není až takový velký problém jako u nás.

Závěr

Článek si neklada za cíl být nějakou fundovanou vědeckou studií a je možné, že zde chybí spousta dalších faktů. Je možné, že jsou zde mnou prezentované data chybná, že jsem něco opomenul, ostatně nejsem chemik, natož odborník na kanalizační síť. Ale jako laikovi se mi zdá divné, že o zásadních problémech s provozem kanalizační sítě spjatých s chemickými WC neslyšíme, přitom vyprazdňování WC kazet do běžné kanalizační sítě není zdaleka neobvyklé.

Vyšší vstřícnost při připojování servisních míst na kanalizaci by vedla i k jejich vyššímu rozšíření. Situaci v ČR nelze v tomto ohledu označit jako pozitivní, cenově dostupná servisní místa zoufale chybí poblíž našich hlavních tahů i v turisticky přitažlivějších lokalitách. O těch méně přitažlivějších se nemá cenu ani zmiňovat.

  1. Možná by bylo vhodné podívat se jak se provádí likvidace odpadu z WC typu TOI-TOI, Johnny Servis, Juta Agency u nás nebo i v zahraničí. Je to obdobná chemie.

    To se mi líbí

    1. Ti to sbírají a odvážejí zpravidla na likvidaci do ČOV. Tedy v podobném režimu jako jímka a její vyvážení – což pak prodražuje provoz (na některých místech ale nic jiného nezbývá, na mnoha dalších je ale alespoň technicky přímé připojení do kanalizace možné). Nicméně jak je v článku uvedeno, bude snad během měsíce doplněn i pohled druhé strany, tj. provozovatele kanalizace.

      To se mi líbí

Zanechat odpověď na Martin Strimpfl Zrušit odpověď na komentář