Aktualizace: odstraněna zmínka o kompresorové lednici, veškeré 12 V spotřebiče na palubě jsou při připojení na vnější el. síť 230 V omezení výkonem nabíječky, tedy 15-30 A (200 – 400 W)

Pokud hodláte provozovat karavanové stání, zcela určitě budete chtít nabídnout i sloupek pro připojení k elektrické síti. Na výběr je hned několik možností realizace, tou nejjednodušší je připojení k 230 V nezpoplatňovat a mít jej tedy zahrnuto v ceně stání.

Pokud je elektrická přípojka v ceně stání, je to sice z hlediska provozovatele jednoduché řešení, nicméně prodražuje provoz a to se promítne do cen za stání. Zvýšená cena může od využití stání odradit mnohé karavanisty, kteří investovali nemalé prostředky do své energetické soběstačnosti. Paušální příplatek za elektřinu, nejčastěji mezi 100-200 Kč, zase mnohé odradí od využití a tím zhorší návratnost investice do technologie. Jako nejlepší řešení se tak jeví zpoplatnění odběru, nejlépe zcela automatizované.

1. Placená přípojka
2. Proč je časové zpoplatnění nevýhodné?
3. Úprava cen provozovateli
4. Jak to vidí samotní karavanisté?
5. Závěr

Placená přípojka

Pokud se rozhodnete pro placené připojení, je na výběr z několika různých sloupků od různých dodavatelů. U nich se pak můžete setkat s tím, že zpoplatnění je možné volit buď časové a nebo podle odebrané energie. Je možné, že vybraný dodavatel vás bude „přesvědčovat“ že časové zpoplatnění je lepší, popřípadě že jej lidé chtějí. Tento způsob zpoplatnění je například preferován u sloupků Camper System. Podle mého je ale tento způsob zpoplatnění je pro většinu karavanistů nevýhodný. Pokusím se vysvětlit proč.

Proč je časové zpoplatnění nevýhodné?

Připojení na elektřinu potřebuje karavanista zpravidla pro to, aby dobil nadstavbové baterie, popřípadě provozoval lednici na elektřinu (a ušetřil plyn), část karavanistů pak v létě na provoz klimatizace a v zimě na provoz topení. Nicméně topení v obytných autech jsou většinou na plyn či naftu, některá topidla podporují kombinovaný provoz s elektřinou – výkon elektrické části je zpravidla omezen na 2 kW.

Pokud karavanista potřebuje dobít baterie, jedná se zpravidla u nutnost dodat do baterii cca 60 – 190 Ah, tj. 720 – 2400 Wh. Klasická nabíječka v obytném autě dává něco mezi 15 do 30 A, málokdy více. Dobití baterie tak může trvat od 2 do 13 hodin. V krajním případě tak karavanista musí pro získání 2,4 kW dobíjet cca 13 hodin. Pokud je hodina zpoplatněna 15 Kč, zaplatí za to 195 Kč, tj. cca 81 Kč za kWh.

O něco lépe na tom bude při souběžném provozu lednice na elektřinu. V případě absorpční lednice, která si vezme cca 130 W za hodinu při provozu na 230 V, spotřebuje cca 4,1 kWh za třináct hodin a jedna kWh jej tedy přijde na 48 Kč.

Jak je vidět na předchozích případech, časové zpoplatnění se zpravidla nevyplatí. Obrat snad nastává u provozu klimatizace nebo topení, případně i při vaření. Při topení na elektřinu se může spotřebovat dalších 8 kW, bilance za 13 hodin je pak již na víceméně příznivých 17 Kč za kWh. Časové zpoplatnění se tedy vyplatí pouze pokud jsou na palubě výkonné spotřebiče a lze jej plně využít – ony totiž sloupky mají často omezený proud/výkon na 10 A/ 2,3 kW.

U výkonového zpoplatnění účtují provozovatelé zpravidla částku do 15 Kč za kWh. Pro běžné karavanisty je tato částka výhodnější než časové zpoplatnění. Časové zpoplatnění je navíc nekomfortní, karavanista se chce připojit při příjezdu a odpojit při odjezdu a mít během pobytu k dispozici neustále vnějších 230 V, nikoliv řešit, na jak dlouho být připojen. Časové zpoplatnění zvýhodňuje vozy s vysokým odběrem (cca 10 kWh a více) a naopak je nevýhodné pro vozidla s běžnými nároky.

Závěr

Způsob zpoplatnění elektrické energie je nutné si ujasnit před nákupem technologie (odběrných sloupků). Jednoznačně je vhodnější zvolit zpoplatnění dle skutečné spotřeby, časové zpoplatnění vyžaduje téměř nemožné vyvážení ceny a času tak, aby se ani jedna strana necítila poškozená. Spravedlivé je pak účtování podle skutečné spotřeby.