I u nás se uvažuje o zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek, prý je to moderní, ekologické a tak. Tyto přínosy ale vážně nechci hodnotit, byť následující řádky prozradí, že se na tento pokus dívám silně negativně. Protože podle mne funguje stávající systém v nakládání s PET lahvemi v ČR výborně. Pamatuji si na dřívější „opruz“ s taháním lahví, tehdy skleněných, z obchodu a pak zpět do obchodu, včetně celých přepravek. Jakou úlevou pak byly PET lahve – koupit, vypít, zmačkat, uložit do pytle, jednou za čas vysypat do kontejneru u našeho sběrného dvora. Rychlé, jednoduché a hlavně pohodlné, fungovalo to všude.
Jenže pak třeba v Německu zavedli zálohy. A bylo zde po pohodlnosti. Skladovat na cestě osobním autem s 5 dětmi prázdné PET lahve? Pak hledat, kde je vracet? Zálohy jsme často museli oželet a nebo vybírat nápoje, které nebyly v zálohovaných obalech. Němci jsou poslušný národ, takže sice možná ve skrytu duše reptali, ale navenek poslušně vozili nezmačkané láhve do obchodů….
Tato „šílenost“ se postupně rozšířila do dalších zemích a naplno jsme si ji mohli vychutnat při letošní okružní jízdě přes pár států. V každém jsme se zdrželi 2-3 dny. Zálohované láhve (mimo uvedené Německo či Chorvatsko) mají i na Slovensku (15 centů – 3,80 Kč) i Maďarsku (50 ft – 3,20 Kč). Každá země má navíc trochu odlišná pravidla a postup pro vracení, což cestovatelům život jen stěžuje – ostatně podobný trend ve sjednocující se Evropě je patrný i u mýtného, ekologických nálepek atd.. V žádné navštívené zemi se nám zakoupené a zálohované láhve nepodařilo vrátit. V Maďarsku neberou ty slovenské, naopak jsme to nezkoušeli. A při cestování nám zkrátka nevyšel čas na obchod a vrácení lahví a tak se prázdné nesešlapané láhve ve voze vršily…on je docela problém je skladovat, zabírají tolik potřebného místa, obzvláště v obytné vestavbě. A čas nevyšel, ono prodejny mají danou otevírací dobu, je nutné k nim zajet…a to se vyplatí jen pokud se těch lahví nahromadí více.
O kolik by byl život jednodušší, kdyby u těch obchodů byly prostě jen sběrné kontejnery a člověk tam mohl sešlapanou PETku vyhodit….místo toho jsme tak naráželi v Maďarsku na sběrné budky, klimatizované, ve kterých se vystála fronta (ono vrátit láhve nějakou dobu trvá a před vámi obvykle někdo je) ….. a pak stejně neuspěli. Láhve tak skončily v koši…..sešlapané. Ty sběrné budky působili skutečně velmi ekologicky….což myslím ironicky. A protože je systém financován právě přes nevrácené láhve, u kterých záloha propadne, ještě jsem na tuto, z mého pohledu šaškárnu a nesmysl, nedobrovolně přispěl zhruba padesátikorunou (možná o něco více). Samozřejmě, že by se část problémů vyřešila, pokud bychom na jednom místě byli více dnů, třeba v kempu, při odjezdu bychom pak PET láhve mohli vrátit v obchodě, který by byl pravděpodobně i otevřen (pokud by zrovna nebyla neděle….)
Jasně, těch padesát či kolik korun jsou to v porovnání s dalšími náklady drobné. Lze to řešit i „mentálním“ přepnutím, tedy připočíst si rovnou cenu zálohy k ceně nápoje a PETku pak vyhodit kdekoliv….tedy alespoň do běžného koše. A doufat, že se ČR nestane další „vyspělou“ zemí, kde se tento systém, díky tlaku ministra Hladíka (KDU-ČSL), zavede – třeba i proto, že pro kočující cestovatele tenhle systém není.


