V létě roku 2024 jsme v rámci delší cesty navštívili na pár dnů i Slovinsko. Vybrali jsme si s ohledem na preference posádky kombinaci města a hor. Těch velkých měst v malém Slovinsku moc není, takže není překvapením, že jsme zvolili Lublaň. A co se týče hor, zkusili jsme Velikou Planinu.
Upozornění ohledně přespávání ve Slovinsku
Co se týče situace ve Slovinsku, je zde přísná regulace na území Triglavského národního parku a bohužel také poněkud nešťastný článek č. 10 Zákona o ochraně veřejného pořádku a klidu (Zakon o varstvu javnega reda in miru): „Kdo ponocuje nebo přespává na veřejných prostranstvích nebo jiných přístupných prostorách, které k tomu nejsou určeny, a kdo tím někoho obtěžuje, bude potrestán pokutou 20 000 tolarů„. Poznámka: zákon pochází z roku 2006, proto jsou zde pokuty v tolarech, tehdejší měně Slovinska. Dnes se uplatňuje přepočet, pokuta tedy činí €84
Zákon o národním parku Triglav pak zakazuje ve svém článku 13 i „parkovat motorová vozidla, karavany nebo motorová vozidla sloužící k pobytu mimo vyhrazená místa;“ Toto znění je poměrně restriktivní. Zatímco u nás je provoz na komunikacích včetně parkovišť v rámci CHKO či NP příslušným zákonem víceméně zásadně neomezen, je slovinské znění podstatně přísnější a vyžaduje vyhrazení takového místa. Slovinci také za porušení stanovují přísnější pokuty a to v článku 65 odkazovaného zákona, fyzické osobě hrozí za parkování vozidla, stavbu stanu, zakládaní ohně a ostatní podobné činnosti mimo vyhrazená místa pokuta ve výši €100 až €1000, právnickým osobám pak podstatně vyšší.
Spaní ve Slovinsku mimo oficiální místa je tak omezeno a může být pokutována, nicméně na druhou stranu je přístup k prosazování, mimo zmíněný Triglav a některé turisticky oblíbené lokality, spíše benevolentní.
Lublaň
V Lublani jsme přenocovali na parkovišti u obchodu Ikea na předměstí – místo je popsáno na park4night, ale řekl bych, že někteří z komentujících zvolili místo špatně. Jsou zde dvě parkoviště, jedno přímo u Ikei, které se skutečně na no zavírá, druhé podél Americké ulice, kde je vjezd i výjezd volný. Výhodou tohoto místa je relativní klid, byť se spí ve městě. Po zavření obchodů a dalších zařízení zde ustane doprava. A naopak ráno není problém zajít do obchodu či do místní tržnice. Do města nás pak odtud odvezl autobus, jezdí často a cesta není vzhledem k rozloze města dlouhá.
Pro placení jízdného je dobré si stáhnout aplikaci Urbana, lze zadat počet spolucestujících a koupit si lístek. Více informací na https://www.ljubljana.si/en/ljubljana-for-you/transport-in-ljubljana/ljubljana-public-transport/
Vystoupili jsme u nejstarší části města, hned u mostu přes řeku Lublaňka, která centrem města protéká. Na jednom břehu stará zástavba, ale prošli jsme si i novou modernější část na druhém břehu řeky. Staré a nové je zde spojeno hned několika mosty. Lublaň působí jako celek moderně, na dnešní podobě centra se podílel architekt Josip Plečnik, který působil i v Praze. Na centrálním náměstí, Prešernov rtg, zaujala velká sprcha, část náměstí byla kropena z trubek zavěšených nad ním, což bylo v horkém dni osvěžující.
Z centra jsme pak vystoupali jsme i na Lublaňský hrad tyčící se nad městem. Z hradeb a vyhlídkové věže jsou krásné výhledy na město i blízké vrcholky Alp. Vyhnuli jsme se dlouhé frontě na zdejší lanovku a ušetřili 3,30 € za cestu nahoru (6 € za zpáteční, lze koupit i rodinný lístek za 7,90 € / 15 €).
Celodenní prohlídku hlavního slovinského města jsme zakončili koupáním ve zdejším akvaparku Atlantis (https://www.atlantis-vodnomesto.si/en, rodinná vstupenka na 3 hodiny 36 € ) a večeří v obchodním domě Ikea, u kterého jsme přenocovali s obytným autem. Sortiment je zde hodně podobný jako u nás.
Z Wikipedie a dalších zdrojů:
Lublaň je hlavní město Slovinska a žije zde necelých 300 000 obyvatel. Během celé historie byla Lublaň ovlivněna několika kulturami, neboť se nachází na křižovatce germánských, románských a slovanských národů, jejich jazyků, zvyků a obyčejů. Centrem města protéká řeka Lublaňka.
Prešernov trg (Prešernovo náměstí) je považován za hlavní městské náměstí. Hlavní dominantou náměstí je socha největšího slovinského básníka France Prešerna s múzou. Architektonicky zajímavé jsou také secesní budovy Hauptmannův dům a Galerie Emporium. V horké srpnové dny byla část náměstí ovlažována vodou shora.
Z Prešernova náměstí lze přejít na druhý břeh řeky Lublaňky po tzv. Tromostovju. Jedná se o trojitý most, který z původního klasického vytvořil Jože Plečnik.
Velika Planina
Čekala nás pak ještě cesta do blízkých Kamnicko-Savinjských Alp. Po cestě jsme zkusili možnost provedení servisu na dálnici A2, je třeba počítat s tím, že zde není možnost přímého vypuštění šedé vody (nutné použít WC kazetu) a místa mohou být obsazena ostatnímu. Možnosti volného stání a přenocování jsou ve Slovinsku omezené, takže jsme raději přenocovali na parkovišti za bývalým klášterem sester Uršulinek v Mekinje. Nespali jsme zde sami, jak jsem zjitil, místo je dokonce na P4N (https://park4night.com/en/place/188071) a tak jsme měli společnost jak obytných aut, tak i cestovatelů se střešním stanem. Ráno byl odsud pěkný pohled na Alpy a k spodní stanici lanovky na Velikou Planinu to nebylo daleko. Měl jsem vytipováno více míst, ale některá byla dost blízko komunikace a tak docela rušná, jak jsem zjistil, to za tím bývalým klášterem bylo naprosto klidné.
Jak jsme zjistili na místě, na parkovišti hned u lanovky (vlevo od příjezdu) v údolí Kamniška Bistrica i pár obytek nocovalo, na tom druhém, vpravo při příjezdu, byl zákaz nezákaz (papír s přeškrtnutou obytkou s nočními hodinami) nočního stání. O kousek dále je i kemp Kraljev hrib, nad kterým přejíždí kabina lanovky, lze si ho tedy prohlédnou pěkně svrchu. To je tak další, navíc legální, možnost, jak ve Slovinsku přenocovat v obytném autě.
Stránky kempu Kraljev hrib jsou dostupné na adrese https://www.kraljevhrib.si/index.php/en/camping-en, cena za noc s obytným vozem včetně posádky v roce 2024 byla 28 €, za elektřinu příplatek 6 €, turistická taxa za osobu 1,50 €. Celkově by tedy tady modelová rodina 2+2 nechala cca 37 € za noc
Jízda nahoru lanovkou přijde rodinu na 60 € / 65 € (nízká/vysoká sezona), dospělého na 26 € / 29 €. Více informací na stránce https://www.velikaplanina.si/cenik/
Cestou nahoru jsme měli štěstí. Nejprve jsme první kabinkou vyjeli nahoru, zde se přestupuje na sedačkovou lanovku. Chytli jsme i první sedačku nahoru a jel s námi „kouzelný dědeček“ – svérázně oblečený horal, jehož obrázek se objevuji i na některých upomínkových předmětech, které lze nahoře zakoupit.
Okružní výšlap kolem celé planiny nám vzal téměř celý den, navíc bylo pěkné a příjemné teplo. Z planiny jsou nádherné výhledy na okolní vrcholy a celou cestu lze vidět menší či větší stáda krav a mezi nim zdejší salaše. Délku cesty si lze naplánovat dle preferencí, my volili delší trasu, ale mnoho turistů se pohybuje jen v blízkosti horní stanice lanovky. Dále od ní jsme byli téměř sami. Příjemný okružní výšlap jsme zakončili u stánku s dobrotami a pak se vydali na cestu lanovkami (sedačkovou a kabinkovou) dolů zpět k autu.
Z Wikipedie a dalších zdrojů:
Velika Planina leží v Kamnicko-Savinjských Alpách na severu Slovinska. Je to náhorní plošina, která je už po staletí využívána jako pastva pro dobytek. Dnes si na Veliké Planině můžete užívat výlety mezi kravami a salašemi se stříbrně zbarvenými střechami. Na Veliké Planině stojí 202 salaší a další se stavět nesmějí. Ostatně název Velika Planina lze přeložit do češtiny jako „Velká pastvina“.
Provoz zdejší kabinové lanovky byl zahájen 13. září roku 1964. Jedná se o nejdelší kabinovou lanovku v Evropě bez podpěrných sloupů a jízda trvá 5 minut. Na samotný vrchol pak vede následně ještě sedačková lanovka.
Silver On The Road 