Po výletu do Súľovských skal sliboval i výšlap na Velký Rozsutec odměnu ve formě výhledů a pěkně stráveného dne. Noc jsme strávili na parkovišti na začátku obce Štefanová ve Vrátné dolině. Platí se až denní parkování a to €3. Ráno jsem vyhledal obsluhu a zaplatil, přijeli jsme předchozího dne kolem deváté večer a to už tam nikdo nebyl – tedy pár aut na parkovišti stálo, ale obsluha končí večer.

Parkovali jsme v spodní části parkoviště, hned vedle pruhů pro autobusy. Při příjezdu bylo parkoviště takřka prázdné, ale od rána se začalo plnit a odpoledne, po návratu z výletu bylo plné. Je tedy dobré při parkování vybrat místo, kde nebudete tolik překážet a bude možné s obytkou vyjet a odjet.

Výšlap

Ráno jsme vyrazili poměrně brzy, tedy relativně – o půl osmé už jsme byli po snídani a na cestě. První řada na parkovišti byla ale už v tu dobu z poloviny zaplněna osobáky. Vyrazili jsme do sedla Vrchpodžiar, pak následoval mírný sestup k salaši pod Poludňovou skalou, která ale byla ještě zavřena. A pak už jen vzhůru přes Jánošikove diery. Sice jsme tak přišli o spodní část, ale i ta vrchní stála za to.

Až do sedla jsme se pak drželi modré, je mnohem zajímavější než alternativní zelená.

Výhodou brzkého ranního startu je, že alespoň zpočátku jste sami a vodopády a celou cestu si tak můžete náležitě v klidu vychutnat. Měl jsem trochu stach, že tam bude plno – byla neděle, ale opak byl pravdou. Až do sedla Medzirozsutce jsme byli skoro sami, občas nás předběhla jiná menší skupinka. Ale už na sedle se planinka začala plnit lidmi, kteří doráželi ze všech směrů. Příště bych vyrazil ještě dříve, vzal to od salaše pod Poludňovou skalou po žluté na začátek dier a prošel si je v klidu celé.

Výstup na Rozsutec je dlouhý a strmý – ale po téhle straně asi lepší než z rozpálené jižní strany. Na vrcholu byly poměrně plno lidí, ale dalo se najít klidné místečko. Ostatně, co jiného očekávat v neděli o prázdninách, navíc když je v ČR škaredě a tady tak pěkně.

Sestup směrem na sedlo Medziholie po červené je náročnější a strmější, na začátku trochu exponovanější, ale jsou zde řetězy. Takže to jde zvládnout. Po cestě se podobně jako při cestě nahoru nabízí překrásné výhledy.

Od sedla pak následuje dlouhá cesta dolů, tak je dobré si užít posledních pěkných výhledů, než se cesta zanoří do lesa. Ale občas z něj vykoukne a nabídne pohledy dolů do údolí.

Po výletě

Parkoviště už bylo řádně zaplněné, vedle naší obytky stála další. Po cestě jsme byli řádně utrmácení a zmoženi horkem. Ale v mražáku čekala odměna – ovocné zmrzlina.

Celá trasa vypadalo takto (po kliknutí na odkaz se otevře trasa v Mapy.cz):

A poté jsme vyrazili směr Roháče s tím, že se po cestě vykoupeme v nádrži Liptovská Mara. Vytipováno místo v horní části nádrže u obce Brnice. Míst na parkování tam moc nebylo, část z nich je navíc krátká, lepší je parkovat až za bufetem, tam se vejde i delší obytka.

Koupání bylo skvělé, ani nevadil, že sluníčka moc nebylo. A pak šup přes hory, na centrální parkoviště Pod Spálenou v Roháčích.

Cestou jsme se ještě mrkli na jedno místečko z Park4Night na silnici 584 spojující Liptovskou Maru a Zuberec. Vážně vypadá moc pěkně, výhled dolů je parádní a snad jej někdy využijeme

pA na závěr, samozřejmě celá oblast je turisticky zajímavá a na webu lze najít mnoho dalších výletů. I ten náš je takový standardní, ostatně tady je jedno video z Tatra Adventures: