Řecký Grand Canyon přes kamenné mosty

Národní park Zagori se rozkládá na sever od Ioanniny, tedy na druhé straně dálnice než oblast, kterou jsem popsal v článku V Řecku zkuste mimo vznášející se kláštery i ty připlácnuté. I když vzdálenost od hlavního tahu k moři ve směru od Soluně může mnohé odradit, výlet na toto místo určitě stojí za to. Necelá padesátka vesnic roztroušených po této náhorní oblasti se jakoby zastavila v čase.

Jsou zde tři hlavní zajímavosti:

  • kamenné klenuté mosty
  • soutěska Vigos
  • příroda

Příjezd do Zagori je impozantní, z hlavní silnice E853/20 od Ioanniny se vine odbočka do hor a stoupá a stoupá. Na konci je pak parkoviště s velkou sochou ženy. Ta zde, ve výšce 981 nad mořem, připomíná události z podzimu roku 1940, kdy se řecká armáda bránila invazi Italů ve směru z Albánie. Ženy tenkrát zásobovali bojující řecké vojáky municí i jídlema i díky jim se tak Řekové dokázali bránit přesile až do března 1941. Pak se zapojily do bojů i Němci.

Monument je kousek od silnice, i když příjezdová cesta je trochu strmá a na konci zpevněná malými kameny. Ale je za ním i rovný plácek s výhledem dolů, na který se v pohodě vejdou obytky. Místo je uvedeno i na Park4Night. Doporučuji, pokud přijedete k večeru, západ slunce je fantastický.

Kamenné mosty

Jsou jedno z hlavních atrakcí oblasti, nejvíce se jich zachovalo v okolí vesnice Kipi/Kipoi. Tyhle obloukové mosty zase nejsou tak staré, pochází většinou z 18 nebo 19. století. Pomáhaly spojit tehdy izolované vesnice a umožnily jejich obyvatelům obchodovat s ostatními řeckými oblastmi. Většinou je nechali postavit místní obchodníci jako náhradu za dříve obvyklejší mosty dřevěné. Mosty pak nesou jejich jména.

Jeden z nejpopulárnějších mostů je most Kokkoros (Noutsos) z roku 1750. Populární je zejména proto, že v jeho těsné blízkosti vede moderní silnice a je zde i možnost zaparkovat. Na parkovišti, což je vlastně rozšířená silnice, nabízejí místní i nějaké místní pochutiny.

Když už jsem zmínil silnice, tak ty sem byly vybudovány až v padesátých letech minulého století, do té doby byla oblast přístupná jen díky kamenným stezkám a již zmíněným mostům.

U vesnice Kipi lze parkovat i s obytkou, hned před začátkem obce je dostatečně prostorný plácek, vybavený i odpadkovými kontejnery. Blízko je pak i jeden z kamenných most, pár dalších je v docházkové vzdálenosti, včetně starého mlýna. Ten je volně přístupný. V samotné vesnici je pak i hospoda u hotelu Machals, kde si lze dát i něco dobrého na zub. Pivo bohužel, alespoň v době naší návštěvy, bylo pouze lahvové, ale zase měli na výběr z několika druhů řeckých piv.

Soutěska Vikos

Soutěska Vikos je kaňon řeky Voidomatis. Dvacet kilometrů dlouhá, šířka se mění od desítek do stovek metrů, hloubka pak kolísá od 600 do 1000 metrů. Guinessova kniha rekordů ji uvádí jako nejhlubší rokli na světě. Stěny jsou tvořeny vápencem a dolomitem.

Rokle je chráněná, jsou zde zakázány činnosti jako pastva a těža, turistika je však dovolená. Narazit jde na mnoho zvíře, od kamzíka a medvěda na zemi až po orla na nebi. My jsme ale žádného medvěda neviděli.

K jejímu hornímu konci se dostanete, pokud od mostu Kokkoros neodbočíte do vesnice Kipi, ale budete pokračovat dále nahoru do hor. Cesta se bude postupně zdvíhat a nabídne úžasné výhledy i možnosti na zastavení. Postupně vás dovede až do vesnice Vradeto ve výšce 1340 metrů nad mořem, na jejímž konci je parkoviště. Jeho recenzi najdete na Park4Night. Odtud už doporučuji pokračovat pěšky, vcelku nenáročná tura vas dovede až k vyhlídce do kaňonu Beloi.

Pro další vyhlídku je nutné se zase vrátit dolů a jet pak třeba do vesnice Monodendri. Ta na mne sice působila jako taková turistická past, je zde plno hospůdek, barů apodobně, ale krátkou vycházkou lze dojít až do kláštera Convent of Agia Paraskevi, který je volně přístupný a za ním je opět vyhlídka na soutěsku Vikos.

Přímo ve vesnici je parkoviště, ale v sezóně bych to s obytkou neriskoval, příjezd je na konci dost ošemetný a navíc, nemusí tam být dost místa. Vestavba by neměla mít problém. Recenzi místa lze nalézt na Park4Night.

Lepší je přímo v případě zvýšeného zájmu turistů do vesnice neodbočovat, ale pokračovat po hlavní přímo nahoru, ta také vesnicí prochází. Místa na parkování lze najít podél silnice buď před vesnicí a nebo za ní, průjezd vesnicí je ale dost ošemetný a úzký, někdy ztížen i parkujícími autobusy.

Po téhle zastávce lze pokračovat dále, pořád nahoru, tam čeká kamenný les. Silnice pak končí malým parkovištěm s možností navštívit další vyhlídku. Parkoviště je ale opět spíše menší. Recenze opět na Park4Night.

Co dále?

V oblasti je dostatek míst na parkování na divoko, stačí se jen dívat. Jen je třeba smířit se s tím, že se občas objeví nějaké domestikované zvíře – koně, krávy, kozy, psi a s tím, že terén je kamenitý. Taktéž rovinnost není vždy zaručena, takže klíny mohou přijít vhod.

Tohle byl popis jen malé části téhle oblasti, zajímavých míst a možností výletů je zde nespočet. Dobrým zdrojem inspirace je web Řecko nás baví, kde lze nalézt hned několik článků věnujících se podrobněji této oblasti. Zkrátka je škoda v Řecku škoda spěchat k moři.

Zápisky jiných z cesty po této části řecka lze nalézt i zde:

A nakonec malá přehledová mapka popisovaných míst:

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s