Na blogu mám přehled turistických slevových karet dostupných v Rakousku. Jednou z nejvýhodnějších nabídek našich jižních sousedů je pak Korutanská karta. Pro její nákup není potřeba být v oblasti ubytován, cenově je více než příznivá a hlavně nabídka míst, kde ji lze uplatnit, je velmi lákavá a obsažná. Ve spojení s obytným vozem se s ní stává vítaný společník.

Obytný vůz dá svobodu pohybu a umožňuje snazší využití všech výhod karty. I v nestálém počasí stačí sledovat předpověď počasí – když někde prší, je někde jinde obvykle pěkně a nebo přijatelně. Ráno si tak lze užít výlet po horách a odpoledne třeba prohlédnout muzeum. Karta se nabízí buď jako týdenní a nebo sezonní a dostanete k ní i katalog všech míst, kde ji lze uplatnit. Ten lze ale získat i bez ní, nabízí jej asi na každém místě, které kartu akceptuje. V katalogu jsou detailní informace v němčině a angličtině o otevírací době, podmínkách, stručný popis i nějaká ta fotografie.

Týdenní karta

Týdenní kartu jde koupit s platností jeden, dva nebo pět týdnů. Karta stojí €49/€63/€72 pro dospělého na 1,2 či pět týdnů,, pro dítě pak €27, €31 a €37. Prakticky se vám cena na týden vrátí už při využití například dvou lanovek (z jedenácti nabízených), k tomu ovšem máte vstupy do muzeí, plováren, zábavních parků i dvě projížďky lodí. Každou nabídku můžete využít jednou denně. takže můžete ráno jet lanovkou do hor, odpoledne projít nějakou soutěsku nebo muzeum v údolí a den zakončit v bazénu. A následující den to zopakovat s mírnou obměnou.

Sezonní karta

Pro krátkou návštěvu Korutan se týdenní karta určitě vyplatí, ale pokud plánujete zajet do Korutan vícekrát do roka, vyplatí se pořídit se sezonní. Ta stojí €73 pro dospělého a €37 pro dítě, tedy vlastně téměř stejně jako týdenní karta na pět týdnů. Jen nabídne více volnosti a do Korutan můžete zavítat i s delším časovým odstupem. Karta platí do prvního listopadu.

Pořízení

Jen její pořízení není až tak jednoduché. Zatímco týdenní koupíte téměř všude, tedy doslova na stovkách míst, je pořízení sezonní karty komplikovanější. Je nutné mít fyzický nosič, tj. vlastní kartu. A tu lze pořídit jen zhruba na 40 místech rozesetých po celých Korutanech. V některých okresech je navíc takové prodejní místo třeba jen jedno, někde je jich více v jedné oblasti. A zejména o víkendu a nebo mimo běžnou pracovní dobu může být s pořízením karty problém. Na webových stránkách jsou informace pro ty, co nevládnou němčinou dost strohé a trochu mne zmátly a tak jsem udělal chybu.

Původně jsem si chtěl kartu koupit na lanovce Petzen, ale zde vám sezonní kartu pouze dobijí. Nosič neprodají. Naštěstí mi dali brožuru se seznam všech prodejních bodů a tak nebyl problém vyhledat si místo, které je v neděli otevřeno a kartu prodá. Takže pokud si chcete pořídit sezonní kartu, naleznete seznam míst, kde vám ji prodají na https://www.kaerntencard.at/sommer/en/seasonal-cards/ a dívejte se pouze po partnerech v oddíle AUSGABE- UND AUFLADESTELLEN DER KÄRNTEN SAISONKARTEN:

U těch pořídíte jak kartu, tak si ji i rovnou zaplatíte na tuto sezónu. Jako vhodné místo se jeví například McDonalds ve Villachu (díky dobré dopravní dostupnosti a otevírací době, ale nezkoušel jsem osobně a tak nevím, jak se to probíhá, zda si objednáte bigmac menu a kartu dohromady nebo tak nějak 🙂 ), ale prodejci jsou setřídění dle částí Korutan a lze si tak najít ty, co jsou vaší cestě nejblíže.

Vystavení karty je jednoduché a rychlé, vyplní se formulář a kartu vystaví. Mne to udělali ve muzeu v St.Veit, jedinou nevýhodou byla nutnost platit v hotovosti. Naštěstí bankomat je nedaleko. Za dospěláckou a dětskou kartu jsme zaplatili celkem €110 a příští rok si ji bude stačit jen dobít a tohle hledání místa na koupi nebudeme muset absolvovat znovu. St.Veit jsme si vybrali z důvodů snadné dosažitelnosti, v neděli tam mělo být otevřeno (a bylo). I zaparkovat tam šlo nedaleko od centra snadno, jsou zde i dostatečně dlouhá místa, kam se vejde i obytný vůz. Jen tedy ve všední dny je stání zpoplatněno, v neděli ale bylo zdarma.

Prodávající ani nechtěl nic vidět, dokonce ani doklady syna. Bylo mu to jedno. A doklady nechtěli vidět následně prakticky nikde, i když u každé nabídky se píše, že je požadován doklad s fotografií. Jedinou výjimkou bylo muzeum Porsche v Gmundu. Ale po zjištění, že jsme Češi, už další doklad nijak nekontroloval, dal nám českého tištěného průvodce a popřál šťastný pobyt v Korutanech. Jinak nikde nic vidět nechtěli. A pokud si někdo myslí, že se Rakušané nějak přetrhnou v dodržování covid opatření, tak se mýlí. Roušky jak kde (jsou povinné v obchodě a veřejné dopravě) a nějaké certifikáty ohledně dodržení pravidel 3G chtěli vidět jen v cca polovině případů. Že by vám v McDonaldu neprodali bez potvrzení hamburger, jak jsem si přečetl v našem tisku, se tady nestane. Formálně jsou sice všechna opatření u vchodu vyvěšena, ale nikdo se jimi nezdržuje, nevyžaduje je a nekontroluje je.

Využití karty – jeden den

Muzeum St.Veit

A když už jsme si v muzeu karty koupili, hned jsme je využili a muzeum si prohlédli. Je to vlastně technické muzeum věnované primárně vlakům a trochu i dopravě a komunikacím obecně také. V horní části je pak i něco ohledně historie samotného města. Zaujme velké kolejiště, je zde vlakový simulátor, kde si můžete vyzkoušet řízení lokomotivy a staré stroje na výdej lístků, kde je možné si vystavit vlastní lístek na vlak. Ovšem bezcenný, je to jen taková místní raritka. Popisky jsou většinou v němčina, ale část exponátu je naštěstí popsána i v angličtině. Pro menší kluky stojí návštěva určitě za to, nudit se zde nebudou a dvě kolejiště, jedno uvnitř v patře, druhé venkovní u posezení, je určitě na chvíli zabaví.

Hrad Hochosterwitz

O kus dál je pak hrad Hochosterwitz, do jisté míry ikona Korutan. Bezplatný vstup jde uplatnit i tady, připlácí se jen za jízdu lanovkou. Ale je lepší a samozřejmě levnější obejít se bez této pomoci, samotná cesta od parkoviště nahoru stojí za výšlap a nabízí výhledy do kraje. Hrad sloužil jako sídlo vojska chránícího údolí a tak je zde převážně jen sbírka všech možných palných a sečných zbraní, brnění a dalších podobných artefaktů. Plus pár obrazů. Prohlídka zabere asi tak hodinu a půl až dvě i s cestou nahoru a zpět, pokud se tedy nezdržíte v místní restauraci.

Obytný vůz lze parkovat pod hradem, míst na parkování je zde dost a navíc je v záloze i další parkoviště pod hradem. Přístup s obytným vozem není problematický. A na dolním parkovišti by mělo jít i v poklidu přespat.

Koupaliště Althofen

Ale když už jsme byli v této části Korutan, a teploty i sluneční svit byli více než úmorné, využili jsme ještě další volný vstup, a to do plovárny v Althofenu. Ten od hradu není daleko, parkovacího místa i pro obytná auta je u něj dost a nabízí dostatek vyžití – plavecký bázen, zábavný bazén i tobogán. Vcelku velmi vítané osvěžení. A po vykoupání lze ještě zajet do historické části města a v klidu si ji prohlédnout. Zaparkovat s obytným vozem jde na poměrně velkém parkovišti u místní školy a nahoru se vydat pěšky, není to daleko. Poblíž kostela je pak vyhlídka na údolí, nové město i okolní hory.

A nakonec ještě přehledová mapka míst navštívených během jednoho odpoledne:

Závěr

První den s kartou byl spíše tedy takový rozjezdový – nemáme kartu ani tak na muzea, ale spíše na lanovky a horské silnice a tom příště. Příklady využití karty lze ale najít i na stránkách VIM Team, kteří s kartou a obytným vozem Korutany také procestovali