Tento článek je součástí delšího seriálu. Seznam dílů je pak dostupný v úvodním článku.

Moravská brána začíná někde u Přerova. Mnozí považují za vstup okolí města Lipník nad Bečvou, v jehož blízkosti se tyčí hrad Helfštýn. Tuto památku ale ignorujeme a svoji cestou Moravskou bránou začínáme až u Jezernických viaduktů.

Jezernické viadukty

Výrazná dominta patrná i při jízdě po hlavní silnici č.47. Celem 343 metrů dlouhý dvoukolejný železniční most s 42 oblouky by vystavěn v roce 1873 jako rozšíření tehdy jednokolejného viaduktu z roku 1847. Součást Severní dráhy císaře Ferdinanda.

Na patě viaduktu směrem z hlavní silnice č.47 na Jezernice je parkoviště. Dostatečně prostorné na zaparkování i rozměrných obytných aut, není problémsem zajet i s přívěsem. Kaňkou na kráse jsou snad jen velké díry v nájezdu na parkoviště, které vyžaduji při průjezdu trochu opatrnosti.

Podél viaduktu vede cyklostezka, samozřejmě lze projít i kus cesty pěšky a tak si krásu kamenných a cihelných oblouků dostatečně užít.

Technická data:

• délka 426.44 m
• 35 větších oblouků + 7 menších oblouků
• tlouštka kleneb: 0.63 m
• šířka mostu: 8.8m
• výška mostu: 10.6 m

Do tunelu

O kus dál, v obci Slavíč, leží další atrakce pocházající z bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda. A to tunel. Bohužel není přístupný, po cca 20 metrech je tunel uzavřen dřevěnými vraty. Což je škoda. Tunel má délku cca 260 metrů, do provozu byl dán již v roce 1847. Obousměrně fungoval až do roku 1873, kdy byla jižněji postavena druhá kolej. Ta byla rozšířena o další kolej v roce 1895 a od té doby nebyl tunel využíván pro železniční dopravu využíván a byl odkoupen obcí. Mimo jiné pak sloužil jako skladiště brambor.

Technická data:

• délka 258,90 m
• průměrná šířka 5,72 m
• průměrná výška 6,30 m
• tloušťka horní klenby 0,60–0,80 m
• tloušťka spodní klenby 0,40–0,80 m
• průměrná tloušťka opěr 1,10 m
• nadloží nad klenbou 0,90–1,40 m

Tohle je zoufale nevyužité turistické místo. Zpřístupněno bývá jen ojediněle, například tento rok to bylo 18.9.2021 od 9:00 do 16:00 hodin. Přitom je to naprostý unikát, při troše šikovnosti by se dalo u jednoho z průčelí vybudovat například karavanové stání (je zde dokonce i funkční zásuvka el. energie) a samotným tunelem vést cyklostezka a turistická stezka.

Hranice

Historické centrum je chráněné jako městská památková zóna. Spolu s přilehlými lázněmi tvoří zajímavý celek, který vydá na celodenní návštěvu.

Centrum Hranic

Po západu slunce stojí za krátkou procházku – zejména okolí bývalé synanogy. Ta je dnes využívaná jako galerie, většinou se vstupem zdarma. Proluka u synagogy je pak místem netradičního památníku – vzpomínky navíce jak dvě stovky Židů zavražděných za druhé světové války. Památník je dílem výtvarnice  Christine Habermannové von Hoch. Jedná se u jakési lavičky, kde jsou do podstavce vypáleny významná hebrejské slova a celé dílo se jmenuje Nicocot neboli fragmenty světla. V noci velmi působivé.

Centrum stojí za procházku i ve dne. Lze tak navštívit i zmíněnou synagogu a projít si i dvě historická náměstí – Masarykovo a Pernštejnské. Věž Staré radnice je zpřístupněna, vstup je možný za 30 Kč na osobu od pondělí do pátku od 10:00 do 15:30, více informací na https://muzeum-hranice.cz/vystavy-expozice/vystup-radnicni-vez/

Do lázní

Z místa stání se lze pěšky vydat do lázní. Obytným autem se lze přiblížit a nechat auto naparkovišti u Janáčkova zdroje jak popsáno výše. Není to ovšem nutné, okruh stejně povede zpět přes město Hranice.

Lázně si lze v klidu a beze spěchu celé projít a ochutnat místní prameny – Janáčkuv zdroj, Gallašův pramen, Kropášův pramen, Jurikuv pramen a podobně. Každý pramen chutní mírně jinak – doufám, že to není jen můj subjektivní dojem. Na místní kolonádě si lze koupit i občerstvení, třeba horkou lázeňskou oplatku. Na výběr je z mnoha příchutí, cena vcelku lidová 9Kč kus.

Místní kolonáda byla koncem října poklidná, ale nikoliv prázdná. Pěkné počasí vylákalo dostatek lidí. Škoda jen hluku z dopravních tepen na druhé straně řeky – vede tudy jak poměrně frekventovaná silnice, tak i železnice.

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích.

Vstupní je 150 Kč pro dospělí, 120 Kč pro studenty a 90 Kč pro děti do 15ti let. Prohlídka se zajímavým výkladem trvá necelou hodinku, na konci je zakončena výstavou a místní atrakcí, speleologem Pepou s pokladničko pro dary

Vzhůru do propasti – Hranická propast

Po prohlídce jeskyní lze překonat řeku Bečvu, projít si parkem a pak u železniční stanice překonat i vozovku a vydat se stoupáním k Hranické propasti. Podle zjištění z roku 2020 je hloubka zatopené části pravděpodobně kolem 1 km, což z ní činí nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni světa. Minimální hloubka je něco málo řes 473 metrů, ale spodní část je zatopena a zatím se nepodařilo najít dno.

Nejde tady čekat

Od hranické propasti lze pak příjemnou procházkou dojít k zřícenině Svrčov a hlavně k vyhlídce U sv. Jana. Odtud se otevírá pohled jak na lázně, tak i k městu Hranice.  Socha sv. Jana Nepomuckého zde stojí od roku 1708. Světec je ztvárněn jako postava klečící na oblaku, což je velmi nezvyklé – v době vzniku sochy nebyl ještě ani zahájen proces blahořečení a svatořečení Jana Nepomuckého.

A z vyhlídky pak turistická cesta klesá, až k kempu. Odtud lze pak dojít zpět do centra města, případně se vrátit k zaparkovanému autu