Tento díl je věnován městu Příbor a obci Hukvaldy. Na návštěvu Příboru je potřeba vyhradit si přinejměnším hodinu či dvě, na Hukvaldy pak spíše půl dne – zkrátka pro obě lokality je dobré si rezervovat prakticky celý den, či minimálně hodně dlouhé odpoledne. A poledne věnovat prohlédnutí některého z mnoha muzei v Kopřivnici či Štramberku, jak jsme psal v předchozím článku Štramberk a Kopřivnice.

Z Kopřivnice je to do Příboru jen kousek. Příbor je nejstarší město v okrese a zmiňováno je již v písemnostech z roku 1251. V roce 1694 zde byla založena piaristická kolej a gymnázium a následoval velký rozmach školství v oblasti. V roce 1809 zde vzniká nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě a pak, v roce 1856,se zde narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud.

Příbor

Příjezd do města směrem od Kopřivnice, respektive Lubin, je docela impozantní, místní kostel narození Panny Marie se nachází na návrší a tak je dobře viditelný a obzoru při příjezdu dominuje. Samotné centrum města je malé a nebyl problém zaparkovat přímo na hlavním náměstí – pojmenovaném po zdejším nejslavnějším rodákovi, Sigmundu Freudovi. Náměstí je z velké části opraveno, snad v nejhorším stavu byl zrovna dům, před kterým jsme parkovali.

Projít centrum není časově náročné a doporučuji okruh k rodnému domu Sigmunda Freuda. Před ním je památník v podobě jeho slavné pohovky – můžete si i ji vyzkoušet, jen je na rozdíl od té normální kovová a tedy ne příliš příjemná. Sigmund Freud se tady sice narodil, ale v Příboru prožil jen první tři roky svého života a pak se rodina přestěhovala do Vídně.

Na fotce si lze všimnout nevhodně zvoleného úhlu záběru, dostal se tam i pohřební ústav – ale což, i při psychoanalýze pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.

Pak se lze otočit a malebnou ulicí Řehoře Volného dojít k již zmíněnému kostelu Narození Panny Marie. Ten je dominantou města. Areál kostela obehnaný mohutnou kamennou zdí je volně přístupný.

Vstup do arálu vede přes zdobenou bránou a při okruhu kolem kostela můžete spatřit na obzoru i nepřehlédnutelnou Trúbu a rozhlednu na Bílé hoře – samozřejmostí jsou pak i výhledy na další místa v okolí. V areálu je i kaple Panny Marie Lurdské.

Po návratu na náměstí je zde k prohlídce i expozice pod širým nebem připomínající historii města. My si navíc zašli na kebab v rohu náměstí. Byl velmi povedený a chutný a vlastně ani ne drahý – za jeden velky kus chtěli 100 Kč (na fotce je polovina). Jsem si vědom, že to asi není tradiční místní jídlo, ale bylo tam zkrátka otevřeno.

V dalším rohu náměstí se pak nachází kovová socha Jana Sarkandera. Ten zde v dětství navštěvoval školu. Umístění sochy bylo předmětem určitých sporů – přeci jen socha katolického kněze a mučedníka na Freudově náměstí může působit trochu nepatřičně. Ale nakonec na náměsti přeci jen skončila – a snad se tak symbolicky nakonec spojuje zdánlivě nespojitelné. Tak to s dějinami chodí – čas nakonec vše uhladí.

---

Hukvaldy

A o kousek dál je rodiště další slavné osobnosti – Hukvaldy a slavný rodák, skladatel Leoš Janáček. Dominantou obce je ale zřícenina jednoho z největšího hradů na Moravě. Jeho součástí je i rozsáhla obora s mnoha druhy stromů a je zde i pomník Lišky Bystroušky. Leoš Janáček, zdejší rodák, složil v roce 1924 na motivy Příhod lišky Bystroušky operu a její světová premiéra proběhla v Národním divadle v Brně. V roce 1959 byla opera poprvé hrána přímo na Hukvaldech a na památku této události vznikla její socha. 

Bronzová socha, která je nyní v parku nyní, je ale kopií původní, která byla ukradena. Některá části sochy, nohy, čumáčk ocas jsou asi nejen od dětských rukou pěkně vyleštěné.

V obci je pak dále rodný dům Leoše Janáčka, památník, barokní kostel sv.Maxmiliana. Tohle místo tak nějak propojuje jižní a severní Moravu – Leoš Janáček odsud vyšel, ale jeho život se utvářel Brně.

Hrad Hukvaldy

Komentovaná prohlídka hradu stojí za to, výklad je zajímavý. Je sice poměrně dlouhá, přes tři čtvrtě hodiny, ale ani na chvíli jsem se nenudil. Průvodkyně podá poutavě celou historii hradu a přidá i pár zajímavostí – třeba proč je jedna ze zdí věže bílá, jak se hloubila studna a další historky. Komentovaná prohlídka začíná každou celou hodinu.

Hrad je od listopadu do března uzavřen – vstupné v roce 2021 činilo 90 Kč za dospělou osobu a 50 kč děti a studenti. Přičemž držitelé Beskydy Card platí 65 a 40 Kč.

Více informací lze nalézt na https://www.hradhukvaldy.eu/

Navíc zde v době naší návštěvy natáčeli filmaři pokračování historizujicícho dokumentu o dějinách hradu a tak jsme se mohli podívat na kus filmařské práce.

Mimochodem, na youtube je již k dispozici předchozí film:

Prohlídkou hradu návštěva Hukvald rozhodně nekončí – obora je zde rozsáhlá a přímo láka k procházce. Patří k jedněm z nejstarších u nás a je poměrně členitá – terén se vlní od 320 do 600 metrl nad mořem, kolem cest dominují lípy, duby a další dřeviny. Ostatně stačí se podívat na mapu, obora je překvapivě velká.

---