Parkování + přespání = táboření?

Aktualizace:

  • 12.8.2022 – doplněna výše pokuty v Triglavském národním parku
  • 26.8.2022 – doplněn názor Tomáše Gusta

Na začátek snad jen upozornění – níže uvedené informace jsou jen mým názorem, byť podpořeným zněním příslušných zákonů a jejich obecným chápáním. Podávané informace jsou uvedeny včetně zdrojů a každý si je tedy může ověřit a posoudit, případně připojit v komentářích stanovisko a zdůvodnění opačné.

O tomto víkendu přinesly některé weby docela nepříjemnou zprávu – v Moravském krasu se chystají zakázat nocování v obytných vozech. Tuto novinku lze nalézt například v těchto článcích:

Původ zpráv

Tyto zprávy v podstatě vycházejí z příspěvku „Obytné vozy kempující mimo  autokempy jsou pro přírodu problém“ zveřejněného na stránkách Stráž přírody CHKO Moravský kras. V příspěvku je uvedeno, že, cituji „Ochrana přírody ovšem považuje kempování obytného vozu na parkovišti (rozuměj: nocování) za táboření, které je v chráněných krajinných oblastech a národních parcích povoleno jen na určených místech. Proto se v CHKO Moravský kras připravují podle vzoru Rakouska nebo Slovinska informační zákazové cedule, jejichž nerespektování (= nerespektování zákona o ochraně přírody) budou strážci přírody muset postihovat. Myslíme, že když si nikdo nedovolí nelegálně kempovat na parkovištích v národních parcích Rakouska, tak by to mohlo jít i u nás.“

S autorem článku jsem si vyměnil pár mailů. Prohřešky karavanistů, kvůli kterým se zákazy mají zavést, jsou údajně tyto:

  • 1 x vylití obsahu WC do Punkvy zahraničním návštěvníkem (jak to bylo řešeno nevím, nechtějí sdělit)
  • 4 x zaznamenána obytka, ze které něco vytékalo, možná tedy z ní, prý spolehlivě neurčeno.

K tomu si dovolím zcela subjektivní vlastní poznámku – po porovnání s informací ČT uvedenou dále se jeví dokonání vylití WC do řeky jako nepravděpodobné (oprava: k vylití pry opravdu došlo, informace ČT je chybná) a ostatně, v každé skupině lidí se najde blbec, který něco zkazí. Jak uvádím v jiném příspěvku, pokud se někde sejde tisíc Mirků Dušínů, zcela určitě dojde k nějakému problému. Řešit to zákazem je sice pohodlné, ale v podstatě ve svém dopadu škodlivé. Všichni Mirci Dušíni jsou tak postiženi a to bez ohledu na své dosavadní bezvadné chování – což k motivaci dodržovat v budoucnu psané či nepsané normy nepřispěje.

Kauza v České televizi

Reportáž přinesla i Česká televize 9.8.2022 v pořadu Události v regionech, v čase 11:30- 13:25, popřípadě je k dispozici i přímo daný úsek zde nebo zde. Mimo pokusu cizince zbavit se odpadu v řece Punkvě je zde uvedeno, že obytné vozy prý zvyšují náklady na odvoz odpadů a chemických záchodů. Česká televize pak uvedla, že ze zákona je táboření, tedy i přespání v obytném voze, v chráněných krajinných oblastech a národních parcích zakázané. Zde pravděpodobně využila, bez ověření a uvedení charakteru informace, vyjádření strážce přírody.

Česká televize také informovala, že v Moravském krasu mohou obytné vozy zůstávat v Autokempu Jedovnice, na tábořišti ve Sloupu nebo v kempu u křtinského koupaliště. To ale není úplně přesné. Jednak žádné z těchto míst neleží v CHKO Moravský kras, ale jen v blízkosti jeho hranice, jednak se jedná, snad s výjimkou Jedovnic, o sezonní místa, která nejsou otevřena a přístupná celoročně.

Přitom část karavanistů vyráží na cesty a výlety v průběhu celého kalendářního roku a tento trend spíše sílí. Ne nutně všichni touží po pobytu v kempu, jeho provozní režim je totiž odlišný od jejich zvyků a způsobu cestování. Tuto neznalost problematiky ale nelze redaktorovi České televize přímo vyčítat. I když informovat se mohl.

Zákaz přespání – co na to zákon?

Táboření je skutečně zakázáno dle zákona č.114/1992 Sb., § 26, odst.1 :

Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno:

b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody

Jenže skutečně při přespání či jen pobytu v obytném voze tábořím? V různých vyjádřeních navíc mimo táboření zaznívá i termín kempování a tato slova jsou považována za synonyma. Tedy táboření, kempování, přespání, nocování, to vše je podle některých lidí tábořením a to je zakázáno.

Co je to táboření?

Samotný pojem táboření není nijak v české legislativě definován. Z dosavadních rozhodnutí soudu i vyjádření úřadů vyplývá, že se jedná o souhrn různých činností (stavění stanů, příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků) umožňujících zpravidla vícedenní pobyt a to v přírodě spojený s přenocováním, a to obvykle ve stanech či jiných podobných přístřešcích.

Klíčové body definice jsou v textu zvýrazněny – jsou zásadní pro další text Pro úplnost uvádím, že některé definice vynechávají podmínku vícedenního pobytu. Sluší se ještě jednou připomenout, že pojem skutečně není v české legislativě přesně definován a na toto téma vznikla dokonce i diplomová práce, Táboření v přírodě v kontextu ochrany životního prostředí. Ta o tématu pojednává do větší hloubky než může poskytnout tento článek. Pro něj je dostatečná výše uvedená definice, ostatně používaná v různých obměnách i samotnou Stráží přírody, Ministerstvem životního prostředí a dalšími institucemi. Objevuje se i ve stanovisku ombudsmana.

Přístřešek – pod tímto pojmem (který opět není jasně definován) se rozumí zpravidla dočasná konstrukce, vyžadující sestavení či se jedná, podle MMR, o stavební konstrukce chránící ohraničený prostor především shora, s možnou ochranou stran, a stojící samostatně či přiléhající k již existující budově. Definice přístřešku je pro definici táboření podstatná a zásadní, neboť i ve vyjádření ombudsmana se praví, cituji: „Rozhodné kritérium odlišující bivakování (přenocování) od táboření spočívá ve zbudování přístřešku, a to bez ohledu na počet osob na místě, denní dobu a délku jejich pobytu.“ .

Parkuji a nocuji, tedy tábořím? Ale kdeže…

Ze znění zákona citovaného výše plyne, že běžný provoz na pozemních komunikacích v rámci CHKO není zákonem o ochraně přírody nijak výrazně dotčen a omezen. Omezen je pohyb těchto prostředků mimo běžné komunikace a jedná se jen o nepatrné zpřísnění znění Zákona o lesích, který plošně zakazuje do lesů jezdit a stát s motorovými vozidly (§ 20, odst.1, písm. g),

Je zřejmé, že vozidlo být přístřeškem nemůže, ze zákona je na na něj nahlíženo jako na dopravní prostředek podléhající jiným předpisům a rozhodně jej motorista „nebuduje". Při nocování ve stojícím zaparkovaném vozidle pak zpravidla nevykonáváte další činnosti ovlivňující okolí či přírodu, tedy nepotřebujete vykopat latrínu, ohraničit ohniště ani cokoliv stavět, natož budovat přístřešek (pozor ovšem na roztažení markýzy).

Odstavení obytného vozidla na parkovišti a nocování v něm tedy nenaplňuje definici táboření ani v jednom výše uvedeném bodě. Nedochází k stavění stanu ani budování přístřešku, mimo vozidlo neprobíhají žádné činnosti či aktivity a doba stání málokdy přesáhne dvacet čtyři hodin. Z pohledu nezúčastněného pozorovatele se jedná o parkování – čímž i je. Tedy o činnost, která podléhá zejména těmto zákonům:

Pozor, národní park!

Podobná omezení jako pro CHKO platí v podstatě i pro národní parky. Zde ovšem existuje výjimka, a to je Zákon o zřízení Národního parku České Švýcarsko č.161/1999 Sb.. V něm je výslovně zakázáno nocování.

Ovšem ani zde není znění jednoznačné, zakazuje se nocování ve volné přírodě. Tedy i v tomto NP lze přespávat na parkovištích v rámci obce či obydleného území a domnívám se, že by bylo v některých případech i legální nocování ve voze na parkovišti mimo obec. Neboť takové parkoviště je opět zpravidla chápáno jako pozemní komunikace, nikoliv tedy jako volná příroda.

Situace jinde

V úvodu citovaném příspěvku stráže přírody je zmíněna situace ve Slovinsku a v Rakousku. Poněkud nepřesně a povrchně, neboť právní rámec omezení v těchto zemích je zde jiný a nelze jej snadno a přímo využít v České republice.

Slovinsko

Co se týče situace ve Slovinsku, je zde přísná regulace na území Triglavského národního parku a bohužel také poněkud nešťastný článek č. 10 Zákona o ochraně veřejného pořádku a klidu (Zakon o varstvu javnega reda in miru): „Kdo ponocuje nebo přespává na veřejných prostranstvích nebo jiných přístupných prostorách, které k tomu nejsou určeny, a kdo tím někoho obtěžuje, bude potrestán pokutou 20 000 tolarů„. Poznámka: zákon pochází z roku 2006, proto jsou zde pokuty v tolarech, tehdejší měně Slovinska. Dnes se uplatňuje přepočet, pokuta tedy činí €84

Zákon o národním parku Triglav pak zakazuje ve svém článku 13 i „parkovat motorová vozidla, karavany nebo motorová vozidla sloužící k pobytu mimo vyhrazená místa;“ Toto znění je poměrně restriktivní. Zatímco u nás je provoz na komunikacích včetně parkovišť v rámci CHKO či NP příslušným zákonem víceméně zásadně neomezen, je slovinské znění podstatně přísnější a vyžaduje vyhrazení takového místa. Slovinci také za porušení stanovují přísnější pokuty a to v článku 65 odkazovaného zákona, fyzické osobě hrozí za parkování vozidla, stavbu stanu, zakládaní ohně a ostatní podobné činnosti mimo vyhrazená místa pokuta ve výši €100 až €1000, právnickým osobám pak podstatně vyšší.

Spaní ve Slovinsku mimo oficiální místa je tak omezeno, nicméně na druhou stranu je přístup, mimo zmíněný Triglav a některé turisticky oblíbené lokality, spíše benevolentní. A diskuze o tom, zda lze přespání v autě skutečně vykládat jako ponocování na veřejném prostranství, jsou tam také.

Rakousko

Situace v Rakousku je komplikovaná už tím, že jednotlivé spolkové země mají své vlastní, odlišné, předpisy a definice. S poměrně přísnými podmínkami se tak setkámev Tyrolsku či Burgenlandu, benevolentní přístup pak panuje ve Štýrsku. Detailnější přehled situace v této oblasti lze najít na těchto stránkách. Co se týče národních parků, ty bývají zpravidla vymezeny mimo běžné komunikace, tedy odpadají zde určité třecí plochy.

Na základě osobních zkušeností bych si dovolil tvrdit, že jsou v Rakousku poměrně tolerantní, tedy pokud projevíte snahu respektovat základní pravidla být nenápadný, nerozkládat vybavení vozidla ven, nezpůsobovat hluk, nic nevypouštět z vozidla a okolí neznečišťovat a vůbec nad míru obvyklou nezatěžovat. U hranic se Slovinskem, v blízkosti Triglavského, lze pak například v Korutanech narazit na slovinské karavnisty a vanlifery, kteří si často užívají, či až někdy zneužívají, této tolerance. Ale zdůrazňuji, jedná se jen o můj dojem a pozorování, zkušenost ostatních může být jiná.

Jiný pohled

V diskuzi ve FB skupin Nadšenci horské turistiky zveřejnil Michal Gust trochu jiné zdůvodnění, celý komentář je k přečtení zde, zde uvádím jen stručný výtah obohacený i o jeho postřeh z diskuze týkající se tohoto článku:

K pojmu nocování ve smyslu uvedených zákonů nejen, že není žádná závazná definice, ale není ani odborný výklad nebo stanovisko MŽP. Můžeme se tak pouze dohadovat, kdy se z nocování stává táboření. Osobně jsem přesvědčen, že nestačí, aby byl naplněn jen jeden libovolný znak táboření samostatně.
Podle mého názoru by rozhodujícím dokonce nemělo být posuzování formálních znaků, ale posouzení vlivu činnosti na ŽP, tedy zda pobyt a činnosti s tím spojené ať už jde o bivakování. stanování nebo konzumaci (a ev. přípravu) pokrmů má negativní vliv na přírodu či nikoliv.
Při nocování v zaparkovaném obytném voze je pak tedy rozhodující, zda dopad takové činnosti na okolní přírodu je stejný, jako kdyby zde byl zaparkováno jen prázdné vozidlo. Nikoliv tedy, zda došlo k stavění přístřešku

Závěr

Závěr je tedy jednoznačný – spaní v zaparkovaném (obytném) vozidle na parkovišti nelze v ČR označit za táboření, tato činnost není zakázána žádným zákonem a je naprosto legální. A to včetně CHKO. Spaním v obytném voze nejsou naplněny běžně používané, i když nekodifikované, znaky táboření.

Je nutné mít na paměti, že každý z nás může svobodně činit vše, co není zákonem zakázáno , přičemž orgány statní moci, mezi které patří i ochranáři přírody, mohou dělat jen to, co jim zákon výslovně povoluje. A pokud jim to nedovoluje, tak si nemohou svévolně rozšiřovat definice pojmu táboření a následně porušení takto zformulovaných definic postihovat či postihem vyhrožovat. Zarážející je i veřejné vydávání, za součinnosti České televize, takto vyfabulovaných povinností za zákon. Tvorba zákonů přísluší primárně Vládě a Parlamentu a jejich závazný výklad soudům, nikoliv  tedy dobrovolným strážcům přírody, potažmo zaměstnancům státní Agentury ochrany přírody a krajiny (i když ta sama přímo nevydala ve věci doposud žádné mne známé oficiální vyjádření).

Místo vymýšlení informačních zákazových cedulek (což je sám o sobě nesmysl ) a omezování doby stání by se energie měla spíše věnovat nalezení rozumného přístupu k nastalé situaci – tedy hospodárnému vybudování potřebné infrastruktury a zajištění jejího financování. To je cesta jak k efektivní ochraně přírody, tak ke spokojené společnosti.

Zdroje

V článku jsou použity záběry z reportáže České televize, včetně úvodního obrázku.

Jedna odpověď na “Parkování + přespání = táboření?”

  1. Hezky napsáno a vysvětleno. V Rakousku mi kdosi místní vysvětloval, že kempování znamená „rozšíření“ půdorysu vozidla – tedy vyndám stoleček, křesílko, markýza, … Pokud toto neudělám a jsem ve voze, tak se jedná jen o parkování. Další akceptovaný důvod je bezpečnost – nemohl jsem pokračovat dále (únava), byl jsem nucen zaparkovat a přespat. Čili v zásadě to, co píšete výše. Selský rozum a chovat se nenápadně. Tohle platí na obecních pozemcích. Pokud jsem na soukromém, potřebuji souhlas majitele a pak mohu kempovat. Občas se špatně pozná, která část obce/parkoviště je obecní a která soukromá… (Rakousko)

    Jinak naprostý souhlas s řešením. Jsou země, kde jsou běžně stellplatzy s pitnou vodou a výpůstí na bordel. Kdyby tohle někde v okolí toho parkoviště bylo, nikoho ani nenapadne vylévat něco do řeky. To je (snad pro každého) až to poslední, nouzové a zoufalé řešení. Pozitivní motivace je vždycky lepší a lépe funguje než zákazy.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: