Autorem následujícího povídání a fotografii je Marek Pimper a popisuje v něm svoji letní prázdninovou cestu vestavbou po částí Rakouska:

1. Koupání u Traunsee
2. Vyhlídková cesta Loser
   1. Ferrata Sophie
3. Vodopády Riesachfälle
4. Eisenerz
   1. Feratová trojka u Eisenerz
   2. Hlubinný důl Erzberg
5. Návrat domů

Stručná popisná mapka celé cesty je k dispozici zde:

A nyní vlastní povídání:

Jsou prázdniny, nejteplejší srpnový týden před námi, tak „utíkáme“ do Alp, kde předpokládáme, že bude o trochu příjemněji. Jedeme přes Dolní Dvořiště, Linz, Gmunden.

Koupání u Traunsee

U jezera Traunsee hledáme místo, kde bychom si mohli dát pauzu a schladit se v jezeře. Je neděle odpoledne a všude je úplně plno. Dokonce i na velkém koupališti u jezera, kde auta parkují i na louce u silnice, se nenajde jediné volné místo. Nakonec jsme ale měli štěstí a našli jsme krásné místo ve stínu na malém parkovišti u silnice, které se právě uvolnilo.

Vyhlídková cesta Loser

Navečer, když už je většina lidí pryč, balíme taky a jedeme na naše dnešní místo k přenocování. Parkoviště u Loseralm (park4night)v nadmořské výšce 1600 m.n.m., kde je o poznání chladněji a příjemněji. Po šesté hodině odpoledne se na mýtnici platí snížený tarif 12 € místo standartních 20 €. Platba je možná i kartou a po obdržení potvrzení jedeme k závoře, která se nachází trochu výše po silnici.

Informace o vyhlídkové silnici: www.loser.at/de/loser-altaussee/sommer/maut-preise/

Nahoru jedeme úplně sami a potkáváme pouze pár aut sjíždějících do údolí.  Dokonce máme štěstí na pěkné místo s krásným výhledem jak na Dachstein tak do údolí za Bad Aussee. Před autem máme lavičku, kde si dáme romantickou večeři. Je příjemně chladno. Co víc si můžeme přát?

Ráno máme za stěračem obálku s instrukcemi jak zaplatit za nocleh a klasickou rakouskou Gäste karte s naší SPZ k vyplnění informací o nocležnících. Platí se 15 € za auto a 3 € za dospělou osobu. Děti jsou zdarma. Super výhodou pro ty co nemají v autě záchod a vodu je, že sociální zařízení na Loseralm je přístupné 24 hodin denně.

Po snídani vyrážíme na klasickou procházku kolem Augstsee na Loserfenster, na vrchol Hochanger (1 838 m.n.m.), trochu dolů a zpět nahoru na vrchol Loser (1 837 m.n.m.) odkud jsou zase úplně jiné výhledy než z parkoviště na Loseralm. Je nádherně teplo i v této nadmořské výšce, takže nám rychle dochází voda a zpět na parkoviště to máme tak akorát.

Odpolední klid nám zpestřuje policejní cvičení, kdy u spodní stanice lanovky pod Loserfenster, která je v létě mimo provoz, přistává vrtulník, nasedá asi 6 lidí a odlétá prudkým klesáním směrem do údolí. Poté však přechází ve stoupání a k našemu překvapení „nad námi“ vypouští parašutisty, kteří opět přistávají zpět u lanovky. Chvíli po nich přistává i vrtulník a nabírá další skupinu. Toto se ještě 2x opakuje.   

Zůstáváme ještě jednu noc, protože se nám tady spalo opravdu krásně, i když v údolí teplota překonává tropickou třicítku. Hvězdná obloha není rušená světly žádného většího města, tak je zde vhodné místo k pozorování hvězd a klidným romantickým večerům.

Po snídani balíme a jedeme dál. Na karavanovém stání před Bad Aussee děláme servis. (park4night) Místo vypadá krásně a určitě by zde bylo také příjemné spaní, ale my se přesouváme dál. Chceme se vykoupat v Gosausee, kde máme opět trochu jiný pohled na Dachstein ze severu. Navečer, když se trochu ochladí, tak jedeme dál přes Annaberg na jih na parkoviště u lanovky před Fizmoos, kde lze legálně přespat (park4night).

Parkování je zde sice u silnice, ale v noci je klid a budí nás až ráno podivný hluk. Myslel jsem, že je to sekačka na trávu, ale když jsem vyhlédl z okna, zjistil jsem, že na začátku parkoviště plní horkovzdušný balon. Přeci jen Filzmoos je proslavený zimními balonovými závody. Možná by stálo za to, se sem zajet podívat a zpestřit si lyžařský program. Pro ty, kdo nevyhledávají maxi lyžařská střediska, je zde naprosto pohodové lyžování.

Balíme a jedeme na východ, ale ve Schladmingu nám mění plány letní bouřka. Původně jsme chtěli jet na Planai, ale volíme strategický oběd s výhledem na Dachstein z jižní strany od Hochwurzen a čekáme, jak se počasí vyvine. Naštěstí se jedná jen o letní přeháňku a počasí se opět rychle vylepšuje, tak nakonec míříme do údolí Untertal a z posledního parkoviště k vodopádům Riesachfälle.

Vodopády Riesachfälle

Po dešti je to docela náročná procházka, je jak v sauně a oblečení je za chvilku mokré na ždímání, ale vyhlídky na vodopády jsou naprosto fantastické. Určitě se vyplatí přijet později odpoledne. Nahoru s námi jdou už jen dvě rodiny a tak máme spoustu času a klid na kochání a focení. Stezka nahoru je jednosměrná, a když ji u jezera Riesachsee opouštíme, velmi rádi si dáme občerstvení na krásné stylové Gföller Alm. Obsluha je milá a rychlá, ceny oproti Loseralm přijatelné a odpočinek s občerstvením před cestou do údolí je vítaný. Ještě než půjdeme zpět, určitě se vyplatí si ještě užít nádherné výhledy na Riesachsee, odkud by se dalo pokračovat ještě kolem jezera na delší túry.

Eisenerz

Protože jsou na dolním parkovišti všude zákazy kempování, netestujeme raději, co je tolerováno a přesouváme se do Eisenerz. Je zde téměř v centru města karavanové stání zdarma, platí se pouze el. energie 1€ / 8 hod. a voda 1 € / 10 min. Více info v článku Železný střed zeleného srdce Rakouska.

Výhled na okolní hory a lom Erzberg je krásný a kromě ruchu ze stavby na hlavní silnici přímo pod stáním je zde opravdu krásně. Chybějící zásoby lze doplnit během chvilky v cca 60 m vzdáleném obchodě Billa. V noci je pak vidět, v které části dolu Erzberg se zrovna těží a jak nákladní auta sjíždějí s  nákladem dolů. Zvuk motorů je tak lehce slyšet celou noc.

Město a koupání v jezeře Leopoldsteinersee již popisoval Martin Štrimpfl ve svém článku, tak se zaměřím na to, co chybělo. Parkování u jezera je placené a lze zde stát pouze do 22.00 hod. Nyní v polovině srpna byla voda ke koupání naprosto ideální, stále čistá, ale ne ledová. Většina lidí přechází na pláž směrem z města, kde je spousta místa k ležení, a také malé občerstvení se sociálním zázemím. U hlavního parkoviště u jezera je také restaurace „Seestüberl Leopoldsteinersee“ se sociálním zázemím.

Hlavní dominantou všech cest je bezpochyby důl na železnou rudu – vrchol Erzberg, který postupně ukrajuje mohutná důlní technika.  Do dolu se lze dostat oficiálně na prohlídku, kde se nabízí několik prohlídkových tras. My vybíráme kombinovanou trasu, která nás zavede do hlubinného dolu a nabídne i projížďku důlním sklápěčem (Hauly). Další možností je každý čtvrtek se podívat na odstřel v povrchovém dole.

Hlubinný důl Erzberg

Naše návštěva začíná exkurzí v hlubinném dole. „Vyfasujeme“ audio průvodce v anglickém jazyce a ochrannou přilbu. Autobus nás odveze na hranu povrchového dolu, kde začíná železnice do hlubinného dolu. Přesedáme na důlní vláček a jedeme cca 1,5 km daleko do nitra hory. Na jednotlivých zastaveních v dole si vždy zvolíme odpovídající číslo stanoviště a v pro nás srozumitelném jazyce se dozvídáme detaily. V dole je vystavena spousta důlní techniky, včetně nakladače, nákladního auta pro vyvážení rudy, sbíječek a také místní whiskey. Ano, zde v dole zraje místní whiskey a svůj sud zde má prý uložený i Arnold Schwarzenegger. Vlastníma rukama si můžete vyzkoušet, jaké to je pracovat v dole s pneumatickou vrtačkou, navštívíme podzemní kapli a další zajímavosti. V dole je konstantní teplota 8°C a vysoká vlhkost až 90%, tak je dobré si i v parném létě vzít bundu, kalhoty a nepromokavé boty. Uvnitř dolu obejdeme okruh a zpět na povrch nás odváží vláček a pak autobus dále k návštěvnickému centru.

Přilby a průvodce ani neodevzdáváme. Za chvilku se z dolu vrací i „náš“ Hauly (KOMATSU HD785), předchozí návštěvníci vystoupí a my je vystřídáme. Do sklápěčky se nastupuje po vysokém žebříku zezadu. Nahoře už vše vypadá, skoro jako v autobuse. Pohodlná sedala s pásy, všude jsou televizní obrazovky, kam průvodce za jízdy promítá krátká videa a cestou pouze v němčině ještě poskytuje spoustu dalších informací, takže člověk ani neví, čemu se věnovat dříve. Hauly svižně vyráží v před a v podstatě konstantní rychlostí leze do kopce.

V dole se pracuje 7 dní v týdnu v nepřetržitém třísměnném provozu. Vytěžená ruda se odváží na zpracování do Linze a Admontu a hlavním odběratelem je automobilka Audi. K dalšímu použití se využívá i „odpadní materiál“, který je v dole deponován k dalšímu zpracování, nebo jako rezerva.

V necelé půli kopce odbočujeme do dolu a řidič zastavuje předkem auta na hraně silnice a my se můžeme jít podívat ven na vyhlídkovou plošinu nad kabinou. Z tohoto místa je krásný výhled jak na celý důl, tak na okolní kopce. Opravdu nevšední zážitek. Cestou dolů je ještě jedna zastávka s výhledem u technologického vybavení dolu a pak hurá na nástupní místo u návštěvnického centra. Centrum nabízí možnost občerstvit se v restauraci, ale my raději volíme piknik na parkovišti u Leopoldsteinersee.      

Víc informací zde: www.abenteuer-erzberg.at

Návrat domů

Zůstáváme ještě jednu noc a v sobotu pozvolna opouštíme Alpy a přes Lienz, Linz a České Budějovice míříme domů. Do Eisenerz a jeho okolí se určitě vrátíme, protože zdejší hory jsou krásné a nejsou tak turisticky frekventované, jako jiná notoricky známá turistická místa.