Silver On The Road

Upozornění: článek obsahuje subjektivní pohled na věc, data prezentována v tomto článku nemusí být zcela přesná, věnujte prosím pozornost popisu v odstavci Kde vzít data?
Po vydání příspěvku se ozvala i Asociace kempování a karavaningu, jejíž reakci jsem připojil na konec článku – doporučuji si ji přečíst pro lepší pochopení toho, jaká čísla jsou v tomto článku prezentována.

V našich médiích se v poslední době objevují články o rostoucí oblibě karavaningu i o záplavách obytných aut na parkovištích v horách. Stejně tak se občas objeví i nějaký článek o nárůstu prodejů rekreačních vozidel třeba v Německu, ale čísla pro naší českou kotlinku moc volně k dispozici nejsou – vlastně jsem je nenašel ani tam, kde bych je čekal – například na stránkách různých českých asociací a sdružení. Nejbližším podrobnějším zdrojem jsou stránky německého sdružení CIVD a nebo evropské karavanové federace ECF. Pěkný souhrn informací ohledně roku 2020 z těchto zdrojů lze nalézt na All4Camper.

• 

• 

Kde vzít data?

Naštěstí data z Ministerstva dopravy jsou volně k dispozici, od roku 2012 si lze stáhnout statistiku registrovaných obytných vozidel za každý rok – nejčastěji ve formátech Excel a nebo CSV. Zkombinoval jsem si tedy vše dohromady a dostal se ke kýženým výsledkům.

Pokud se ale na data podíváte, není úplně jednoduché se rozhodnout, co se vlastně pod jednotlivými názvy skrývá.

V datech MD lze nalézt jako obytné vozidlo třeba Speciální automobil autojeřáb, Přívěs traktorový nebo Nákladní automobil terénní sklápěcí. Naopak tam chybí rozdělení na přívěs a motorové vozidlo. Pomohl jsem si tedy tak, že jsem jednotlivé druhy označil buď jako A – v případě, že se má jednat o motorové vozidlo (autokaravan) a P, pokud je to přívěs. I tak se mi ale některé druhy moc nepozdávali, a tak jsem si data trochu pročistil tím, že jsem si vybral jen některé druhy pro další zpracování. Tím sice z celkových čísel vypadlo několik stovek kusů, v celkových číslech se však jedná o cca 5%, tedy asi něco, co lze s klidným svědomím zanedbat, I tak cca 1% nelze ani tak zařadit vůbec, neboť buď není druh vozidla Ministerstvem dopravy v jeho datech vůbec uveden a nebo se nepodařilo dohledat, co daný druh znamená (PVO .

Čísla navíc bez podrobnějších podkladů a zpracování dalších statistik nelze nijak verifikovat, rozuměj ověřit. Uvedu příklad: ze zpracovaných dat vyplývá, že v roce 2019 bylo u nás, po výše popsaném očištění, registrováno 30.128 přívěsů a 16.511 obytných aut. Sdružení ECF ale pro tento rok uvádí pro ČR počty 26,764 a 13. 159. K těmhle číslům se z dat MD lze přiblížit jen v případě, že jako přívěs (P) započteme jen druhy PS a POO a pro motorové obytná vozidla (A) budeme počítat jen ta označena jako OA, OAO a VZU.

Ostatně, data z MD jsem sloučil do Excelu a ten si můžete stáhnout a s daty si pohrát sami třeba v programu Excel a nebo na Spreadsheetu od Googlu

• 

Rozmach karavaningu v ČR jsme mírně zaspali

Ačkoliv by se při sledování českých médii mohlo zdát, že k rozmachu karavaningu v ČR docházelo zejména v předešlých dvou letech a tento rok zažívá svůj vrchol, není tomu tak, tedy alespoň ne zcela. Prudký nárůst zejména počtu obytných automobilů zažilo Česko v letech 2013-2016, po dva roku se meziroční růst registrovaných vozů blížil 20%. Poslední roky roste počet motorových obytných vozů o cca 12% a na této úrovni se ustálil. Může se to zdát jako pokles trendu, ale je nutné vzít do úvahy, že v roce 2016 a 2017 se rostlo z nízkých čísel – i tak to ale znamená, že stabilně přibývá na našich silnicích každý rok cca 2.000 obytných aut.

• 

• 

• 

Co ale klesá, je počet obytných přívěsů – dalo by se říci, že jejich počet začal klesat v okamžiku, kdy naopak začal růst počtu obytných aut. V roce 2016 tak ubyly dvě stovky přívěsů, naopak přibylo přes 1600 obytných aut a od té doby to tak víceméně zůstává. V roce 2020 je tak počet obytných přívěsů praktický stejný jako před osmi lety, v roce 2012 (29.620 vs. 30.344),zatímco počet obytných automobilů vystřelil nahoru téměř trojnásobně, z 6,792 na 18,508 vozidel. A s ohledem na celkové směřování trhu lze s jistotou tvrdit, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech.

• 

Co zoufale zaostává, je potřebná či vhodná infrastruktura – nedostává se zejména oficiálních servisních míst a pak vyhrazených parkovišť (hovorově štelplaců). I když v poslední době se zdá, že se jich objevilo poměrně dost – ale to jsou zejména narychlo upravená soukromá parkoviště u ubytovacích zařízení, která jsou nyní díky vládním omezením bez své běžné klientely. I tak chybí možnost pohodlného plnohodnotného servisu, tedy výpusti pro odpadní vodu, výlevka WC a možnost doplnit vodu. Je i otázka, co se s těmito místy stane v budoucnu – ale zbývá doufat, že alespoň někde si uvědomí tuto příležitost na stále rostoucím trhu a tuto možnost zachovají i nadále.

• 

Jako obvykle selhal a selhává stát, respektive jeho organizace jako je ŘSD. Zatímco v Polsku, kde je objem motorových obytných vozidel v poměru k ČR cca dvoutřetinový*, rostou na dálnicích servisní místa, tak u nás se na rekonstruovaných dálničních parkovištích objevila jen vyhrazená parkoviště. Ale i to je pokrok :-(.

Ve Slovinsku jsou pak stání i servisní místa oficiálně podporována a propagována, dokonce mají i vlastní národní zkratku pro taková místa, PZA.

*Polsko má cca 38 milionů obyvatel, ČR 10.7, obytných aut bylo v roce 2019 v Polsku 27.973 a v ČR 13.159. Při přepočtu přes počet obyvatel by tak v Polsku mělo být registrováno cca 47.000 vozidel

Srovnání s Německem

Německo je karavanová velmoc – je zde jak dostatek výrobců, tak zejména provozovatelů. Situaci na trhu byla už popsána v jiných článcích na jiných serverech.

Ale pořád zůstává patrné bývalé rozdělení na západ a východ, kde samozřejmě východ je výrazně pozadu, jak ostatně plyne i z následujících statistických mapek (zdroj je zde, můžete si najít i jiná zajímavá porovnání ). Zatímco v počtu klasických osobních aut jsou tyto části srovnatelné, je zde velký rozdíl v obytných autech – a pro zajímavost, i v počtu milionářů 🙂 :

• 

• 

• 

Pro zajímavé srovnání jsem si vybral data z okresu Böblingen – ten má cca 392.807 obyvatel a v roce 2019 zde bylo registrováno 3011 obytných aut. Odpovídá to tedy zhruba německému průměru 77,6 aut na 10.000 obyvatel – zde je to 76.8 aut na 10.000 obyvatel. Data jsou opět v přiloženém Excelu a tady je zajímavé srovnán – je vidět, že v západním Německu je situace diametrálně jiná a my jsme takový trpaslík, naději na zlepšení ale dává meziroční procentuální růst, kde si udržujeme vyšší tempo:

• 

• 

Výrazně jiná je situace u obytných přívěsů, zatímco v Německu jich přibývá, i když pomalu, u nás je trend opačný a počet přívěsů přinejlepším v dlouhodobém období stagnuje. Tento trend asi zůstane zachován, lze tedy předpokládat, že budoucí růst obytných vozidel v ČR se bude odehrávat především v kategorii obytných automobilů.

A jiné rozdíly

Při pohledu na stránky již zmíněného sdružení CIVD je jasné, že je zaměřena na lobbying ve prospěch investic do turismu. Na svých stránkách má jak různé studie o finančním přínosu kempovaní a karavaningu, ale i statistiky ohledně prodeje a další podobné materiály a to v mnoha formách, například i jako video:

Taková propagace zatím bohužel v ČR chybí.

Závěr

V registru vozidel bylo ke konci roku vedeno cca 44-51.000 vozidel jako obytných:

• z toho cca 16 – 19.000 vozidel jako obytné auto
• a cca 28-31.000 vozidel jako obytný přívěs.

Záleží jak moc přísně se data posuzují – i proto raději dávám k dispozici použitá data ke stažení ve formátu Excel. V grafech jsem volil vyvážený prostřední přístup se započtením jen určitých řádků, jak je ostatně vysvětleno v části Kde vzít data.

Je ale asi jasné, že se investice do infrastruktury pro obytná auta vyplatí. Každý rok přibyde zhruba 2000 vozidel, většinou jejich provozovatelé asi nemají hluboko do kapsy. Sousední Německo je pak evropská karavanová velmoc, neustále rostoucí a Česká republika sice nemusí představovat hlavní cílovou destinaci pro německé karavanisty, ale pořád má šanci těžit minimálně z jejich transferu přes naši zemi. Navíc trh obytných vozidel roste i v dalších okolních zemích a třeba karavanisté z Polska mohou být do budoucna významnou skupinou pro náš kempingový průmysl.

A nakonec slíbený excel:

A ještě taková zajímavost – i když v ČR existuje metodický pokyn k sjednocení registrace vozidel, jak je uvedeno v článku Je obytné auto osobním autem?, lze z dat vidět, že nebyl dlouhou dobu respektován. Druh „VZU – Vozidlo zvláštního určení“ dominuje ve statistikách až od roku 2016-2017, naproti tomu registrace vozidel jako OA, SA či OSO probíhala i v letech 2014-2016. Přitom sjednat si pořádek by asi nemělo být těžké, MD má k dispozici prakticky online data.

Reakce k uveřejněným číslům

Po vydání článku jsem obdržel i reakci Asociace kempování a karavaningu ČR (AKK ČR), kterou s jejich souhlasem přidávám k článku – určitě stojí za zamyšlení a nabízí i jiný pohled na prezentovaná data:

Pro cestovní ruch jsou potřeba čísla, které se nedají zcela přesně určit. Obytných vozidel může být i o třetinu více než ze statistik plyne, především z těchto důvodů:

1) MD vůbec nemá přehled, kolik aut jezdí předělaných na obytná dodatečně – firmou i podomácku. Sem spadají čím dál oblíbenější přestavěné užitkové dodávky (malé typu Transporter, i velké typu Ducato a spol.), nebo vestavbové boxy (např. Egoé a podobné). Takových vozidel mohou být tisíce a v žádné statistice jako obytné nefigurují.

2) Často se stává u dovezených ojetin ze zahraničí, že se neregistují jako obytná podle výrobce nástavby, ale podle podvozku.  A tak spadnou mezi osobní/užitková auta  a opět se tak neobjeví v žádné statistice obytných vozidel. I zde  se může jednat celkově o tisíce vozidel.

Ve výsledku pak může být v ČR provozováno i 15.000 vozidel navíc oproti oficiální statistice MD. I i takové vozy by pak využily budovanou infrastrukturu a podle ní je třeba tuto infrastrukturu dimenzovat – potřeba může být výrazně vyšší oproti v článku uvedeným číslům

z reakce AKKCR

Odpověď

V článku je popsáno, jak byla uvedena čísla získána – jedná se o data MD. K připomínkám  mohu jen uvést:

1. předělaná vozidla – stejná situace je i v ostatních zemích. Ne vždy majitel dodatečnou vestavbu  legalizuje, popřípadě to provedené úpravy ani nevyžadují. V Německu počet takových vozidel bude určitě také statisticky významný  a tedy jejich údaje jsou zatížené stejnou chybou. Přesto nejsou nijak zpochybňovány.
   
2. dovoz – každá dovozová ojetina podléhá  evidenční kontrole, kde by se na nesoulad a nebo na špatné zařazení do kategorie/druh  mělo přijít. Podobná připomínka by měla spíše směrovat na MD.  I tak se ale domnívám, že podobné vozy mnohdy spadnou do kolonky  jako SPA, PVO, NA, SAS, NAS a SA 

Přesnost a rozsah údajů by se dala samozřejmě vylepšit – lze zpracovávat poskytovaná půlroční data z celého registru, nebo dělat rozbor měsíčních statistik registrovaných vozidel. Takové zpracování by ale bylo náročnější, ale ve výsledku by bylo možné sledovat i přírůstky dle značek,  popřípadě mít k dispozici i měsíční či čtvrtletní registrace, tedy podobně jak to dělá sdružení CIVD

Odhady předělaných aut by snad šlo odvodit z jiných údajů,  například z údajů kempů o pobytech,  z počtu členů FB skupin orientovaných na tuto oblast a podobně. I tak by se ale jednalo o nijak nepodložená a neověřitelná data. Proto je dle mého vhodnější  vycházet striktně z oficiálních údajů, popřípadě působit na MD tak, aby se přesnost údajů v jim vedených registrech zlepšila.

Co se týče podkladů pro rozhodování v oblasti cestovního ruchu, tak  v článku je zmíněno, že mimo domácí karavanisty je nutné vzít při plánování a budování infrastruktury  i počty karavanistů z okolních zemí – které tuzemské počty řádově převyšují. Ale i pro ten počet prokazatelně dohledatelný v statistikách by jakákoliv nová infrastruktura byla   přínosem.