Polsko nejsou jen moderní dálnice a rychlostní silnice, ale i desítky tisíc kilometrů místních komunikací. Ty se také mění k lepšímu, jsou zhusta opravovány a pokud to jde, i rozšiřovány. Tankodromy, jak si je pamatuji ještě před třiceti lety, mizí. Tyto silnice mají své kouzlo, na rozdíl od dálnic umožňují pomalejší tempo jízdy a nabízejí větší kontakt s krajinou kolem sebe. A některé z nich se stávají právě pro toto kouzlo a propojení s krajinou vyhledávané. Není divu, že se u našich sousedů objevují seznamy těch nejpěknějších z nich, tedy těch, které stojí za to projet jen tak, pro radost. Někde se jim říká vyhlídkové, někde panoramatické, ale já raději zvolil označení zážitkové.
Výběr
Pro tenhle článek jsem si vybral ty nejčastěji zmiňované. Pro nás je snad potěšitelné, že dobrá polovina z nich se nachází v jižní části Polska, tedy blízko nás. A ta druhá polovina zase spíše nahoře, u Baltu. Dalšího vyhledávaného cíle českých turistů. Navíc v okolí těchto cest je mnoho dalších atraktivních cílů – bazény, lázně, zábavní parky, zajímavá historická města.
Mapa
Všechny silnice jsem vyznačil v mapě. V ní jsou oranžově označeny samotné silnice, modře pak možná prodloužení trasy či uzavření cesty do jakési smyčky. Jsou zde i zajímavé cíle v blízkosti (modré puntíky)a vyznačil jsem i místa, kde je možné provést servis obytného auta, tedy vylít WC kazetu, vypustit šedou vodu či doplnit pitnou (černé puntíky). Vycházel jsem z mapky polského dodavatele servisního vybaveni Camper System: https://www.campersystem.pl/mapa-punktow
Video
Krás Polska, respektive jeho některých silnic, využil i polský dealer vozů značky Mazda. Ve spolupráci s National Geographic Traveler projeli a natočili deset nejmalebnějších a nejzajímavějších tras vedoucích různými kouty Polska – poloostrov Hel, Żuławy, Mazury, Mazowsze, Malopolska, Dolní Slezsko, Beskydy či pohoří Bieszczady. Výsledné video tak může dobře sloužit jako lákadlo pro poznávání sousední země, byť ne všechny cesty a místa zachycená ve videu jsou popsána v tomto článku.
Seznam zážitkových polských silnic
Následující seznam začíná u cesty nejblíže našim hranicím a pokračuje podél nich a slovenských hranic. Pak následující cesty více nahoře v Polsku a opět v pohybu směrem na východ. U každé cesty je uveden její polský název a přibližná délka hlavní trasy. Ale jak již bylo zmíněno, cestu si lze protáhnout, v mapce jsou tato rozšíření vyznačena modrou barvou.
Sto zatáček
- Droga Stu Zakrętów
- 35 km
Tato silnice spojuje lázeňské městečko Kudowou-Zdrój (česky Lázně Chudoba) s obcí Radków. Silnice je asfaltová a sjízdná pro motorová vozidla, ale je místy úzká a strmá, v zimě asi občas nesjízdná. Stoupá nahoru mezi smrkovými lesy i skalními věžemi v jejich blízkosti. Některé z nich připomínají fantastické lidské a zvířecí a mýtické postavy . Kromě výšlapu Błędnymi Skałami stojí za vidění Szczeliniec Wielki (919 m n. m.), mrazivá Kaple lebek (kostnice) v Czermné, Muzeum papírnictví v Duszniki-Zdrój a pozůstatky Fort Karola, malé vojenské pevnosti postavené v roce 1790 uprostřed skal z rozkazu pruského krále Bedřicha Viléma II. a pojmenovaná na počest císaře Karla VI. Střežila tehdejší rakousko-pruskou hranici.
Výhledů si zde asi moc neužijete, ale volantem si zakroutíte dostatečně a můžete vyrazit na výšlap do skal. Oblast ale dost připomíná naše Broumovské stěny či Adršpach. V Kudowa-Zdroj lze navštívit aquapark “Wodny Świat” (Vodní svět) před další cestou, tentokrát na opačnou stranu.
Autostrada Sudecka
- Autostrada Sudecka
- 70 km
Varování: úsek od křižovatky Spalona Górna (Jagodna Hostel) po Przełęcz nad Porębą objeďte. Silnice je v naprosto havarijním stavu, výmoly a ostré kameny na silnici. Hrozí proražení pneumatiky i při velmi opatrné jízdě. I při troše štěstí počítejte s tím, že vám ten úsek bude trvat 45-60 minut, plus čas na výměnu pneumatiky…


Z městečka Kudowa-Zdrój vede po hřebeni Bystrzyckých hor malebná silnice č. 389 směrem do Międzylesie. S trochou nadsázky se nazývá v překladu jako Sudetská magistrála, ale s dálnicí, natož nějakou širokou silnicí, nemá nic společného, naopak je to spíše užší cesta. Patří mezi jednu z nejvýše položených asfaltových silnic v Polsku, s výjimkou koncových úseků nesestupuje pod nadmořskou výšku 650 metrů. Nejvyšší bod silnice se nachází nedaleko Zielence u Vrchmezí v 920 metrech nad mořem. Místní cestu také nazývají Göringova autostráda, protože na stavbu v letech 1942 až 1944 dohlížel říšský maršál Hermann Göring. Byla postaven jako součást Sudetské cesty ze Świeradów-Zdrój přes Szklarskou Porębu do Bystrzyckých hor. Nejzajímavější jsou úseky u obce Zieleniec (dnes poměrně rušné lyžařské středisko, v létě slouží pro cyklisty), kde cesta dosahuje maximální výšky a díky pasekám jsou zde nádherné výhledy do krajiny. Druhá zajímavá část začíná od průsmyku Spalona, podél úbočí nejvyšší hory Bystrzyckých hor Jagodnia až po Gniewoszów.
Za povšimnutí také stojí kamenný železniční viadukt kousek za Kudowa-Zdrój v Lewin Kłodzki vybudovaný italskými inženýry v letech 1903−1905, 27m vysoký a 120 dlouhý.


Okolí Koniakówa v Slezských Beskydech
- Okolice Koniakowa w Beskidzie Śląskim
- 45 km
Koniaków je nejvýše položená obec Slezských Beskyd. Je známá svou charakteristickou ručně vyráběnou krajkou – místní šli prý s dobou a začali vyrábět sexy spodní prádlo tradičními postupy. Dostanete se sem po silnici vinoucí se jako had se spoustou zatáček ze Szczyrku, Wisly nebo Milówky. Na místě je kromě návštěvy místního hostince nutné vystoupat na vrchol Ochodzita (740 m n. m.), odkud se otevírá pohled panoráma Slezských a Żywieckých Beskyd, za příznivého počasí i Tater a Malé Fatry. Slovenské hranice jsou odsud co by kamenem dohodil. Lze zde udělat i okruh s odbočkou na přečerpávací vodní nádrž Góra Żar a přesvědčit se, že Dlouhé stráně nejsou možná až tak jedinečné.. Nahoru se lze z parkoviště vyvézt lanovkou- zubačkou : https://www.pkl.pl/gora-zar/gora-zar.html.
Zajímavá je i „smyčka“ pod silniční viadukt na rychlostní silnice S1 – pokud se rozhodnete udělat si výletní okruhu v této oblasti (viz modrá barva cesty na přiložené mapce)



Cesta Oswalda Balzera
- Podhalańska droga Oswalda Balzera
- 23 km
Silnice vede ze Zakopaného a je pojmenovaná po profesoru práv Oswaldu Balzerovi, historikovi a specialistovi na polské právo. Stavba cesty byla dokončena v roce 1902 a modernizována pak byla na přelomu 50. a 60. let 20. století. V současnosti je pro veřejnost otevřena pouze část – ze Zakopaného do Palenice Białczańska. A co zde dělat? Můžete se třeba vydat pěšky po stezkách vedoucích k chatě Murowaniec či k Mariánské svatyni ve Wiktorówkách.
Připravte se ale na to, že silnice, a vlastně celá oblast, je velmi populární a turisticky oblíbená a v hlavní letní sezóně se jí raději vyhněte. Za Łysou Polanou na slovenské straně můžete pokračovat tzv. Po Cestě svobody vedoucí na Štrbské Pleso.
Návštěvu této silnice lze spojit s pobytem v termálech Goracy potok, kde je i kemp, více viz https://camp.goracypotok.pl/

Velká a malá smyčka Bieszczady
- Wielka i Mała Pętla Bieszczadzka
- 130 – 150km + 40 km
Silnice č. 893/896/897 o délce cca 150 km tvoří dohromady jednou z nejkrásnějších tras v Polsku a provedou cestovatele těmi nejmalebnějšími zákoutími Podkarpatska. Silnice vznikly v 60. letech 20. století za účelem přinést „civilizaci“ do divokých Bieszczad. A teprve po dokončení začal být tento region turisticky vyhledávaný. V létě zde tak bývá rušno.
Můžete začít v Lesku a i když se dá trasa zvládnout za den, nevyplatí se spěchat. Je lepší si výlet rozložit na delší dobu a užít si rozlehlých horských pastvin, projet se lesní železnicí, smočit si nohy v nádrži Solina a nebo si dát třeba pivo hospodě „Siekierezada“ v Cisně. Na své si zde přijdou i cyklisté.


Podél břehu nádrže Solina (Solińskie) vede i menší okruh tzv. „Mała Pętla Bieszczadzka“, zpravidla po silnici 894. Na březích zmíněné přehrady je několik kempů. Velká část Bieszczady je národním parkem, platí se zde tedy vstupné (v Polsku se za vstup do NP platí).
Nedokončená dálnice Gdyně – Katovice
- Niedokończona autostrada Gdynia — Katowice
- 30 km
Na silnici z Warlubie do Skórcze nenajdete neobvyklou krajinu a krkolomné zatáčky, ale pro milovníky historie je zde připravená opravdová lahůdka. Právě zde se nachází asi 30-ti kilometrový úsek nedokončené dálnice, která těsně před druhou světovou válkou měla propojit Gdyni, Bydhošť, Lodž a Katovice se Svobodným městem Gdaňsk. Stojí za to tak na chvíli opustit moderní dálnici A1 a podívat se, jak se kdysi chápal pojem „dálnice“. Silničáři tvrdí, že 70 let stará trasa je stále ve výborném stavu díky betonovým deskám pod asfaltem, jejichž přítomnost o sobě dává vědět charakteristickým jízdním projevem kol, stejným jako na tehdejších německých dálnicích.
Kašubská cesta
- Droga Kaszubska
- 25km
Pokud máte málo času a chcete zažít Kašubii ve zhuštěné podobě, je tato cesta to pravé. Kašubská cesta byla postavena v 60. letech minulého století především jako turistická atrakce. Prochází samotným srdcem Kašubského krajinného parku . Za půl dne projedete mezi Garczem a Ostrzycemi (nebo naopak) na necelých 20kilometrovém úseku klikatou cestou mezi lesy až šest malebných jezer. Cestou se samozřejmě musíte zastavit v jedné z mnoha hospůdek a ochutnat místní ryby. Obec Chmielno je proslulá výrobou tradiční kašubské keramiky.
Kašubové jsou etnickou skupinou žijící především v Pomořském vojvodství. Region, který obývají, se nazývá Kašubský region. Kašubská kultura má bohatou historii a odlišuje se od polské. Kašubové mají vlastní jazyk, který je blízký polštině, ale odlišuje se výrazně výslovností, gramatikou a slovní zásobou. Město Kartuzy je považováno za kulturní centrum Kašubů a je zde i Muzeum Kašubské kultury a etnografický park.
Více informací: https://findingpoland.com/droga-kaszubska/
Podél Helské kosy
- Wzdłuż Helskiej kosy
- 35 km
Stejně jako cesta Oswalda Balzera není ani cesta na Hel během hlavní turistické sezóny něčím, co by se dalo doporučit někomu, kdo vyhledává klid. Jenže kde jinde v Polsku najdete silnici nabízející zprava i zleva výhled na vlny Baltu…Střídají se zde lesy, dokonce i prázdné zlaté pláže, ospalé rybářské vesničky (což ovšem neplatí v sezóně), na konci pak i Muzeum pobřežní obrany připomínající pohnuté časy války. Nepřehlédnutelnou ikonou poloostrova je 40 metrů vysoký maják. Zkrátka stojí to zde za to, zejména když se vyvede počasí. Pak si mnozí říkají, jak je zde krásně a levněji než třeba v Chorvatsku. A na výběr je tu hned ze dvou podob moře – klidné na jedné straně, divoké na druhé.
Kempů je zde poměrně dost, liší se kvalitou a v sezóně můžete být rádi, pokud vůbec na nějaké místo narazíte. Tedy to je alespoň má zkušenost, byť asi ve čtvrtém jsme místo našli.




Směrem k Vlčímu doupěti
- W stronę Wilczego Szańca
- 9 km
Tohle je cesta do temné historie 20. století. Za 2. světové války právě zde, uprostřed hustého lesa, nařídil Adolf Hitler postavit jedno ze svých velitelství zvané Vlčí doupě. Odtud měl velet dobytí Sovětského svazu a v roce 1944 zde málem zemřel při pokusu o atentát. Během návštěvy si tak lze připomenout film Valkýra. Atmosféra tohoto místa je působivá i dnes, byť z velké části se jedná o ruiny. Stěny některých železobetonových staveb jsou totiž silné i několik metrů a zničit se je tak ustupujícím nacistům ani sovětskému vojsku nepodařilo. Více informací o vstupném a muzeu lze najít na oficiálních stránkách.



Kempovat lze přímo u areálu, https://wilczyszaniec.olsztyn.lasy.gov.pl/nocleg – takže pokud zde chcete strávit noc, nic tomu nebrání. V širší oblasti jsou i další kempy. Pokud chcete u blízkých jezer zůstat déle, je zde i kemp doporučovaný na stránkách Camperguru – Nowy Harsz (https://camperguru.com/cs/spot/nowy-harsz/)
Podél kanálu Augustów
- Wzdłuż Kanału Augustowskiego
- 25 -35 km
Nekonečná pole a lesy, jezera, ospalé vesničky…..pro milovníky techniky je tu ale Augustówský kanál. Inženýrský zázrak z 19. století, který se nachází na polsko-běloruských hranicích. Dá se říci, že jde o nejdelší technickou památku v Polsku. Měří přes 101 km a na jeho trase najdeme 18 zdymadel. Dnes již nemá ekonomický nebo dopravní význam, ale pro turisty, vodáky a milovníky techniky je opravdovou lahůdkou. Od roku 2008 je kanál společným polsko-běloruským kandidátem na zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Nejlépe je nechat auto na parkovišti či v kempu a projet se na jedné z lodí. Výhledů z auta si totiž moc neužijete, není to typická vyhlídková silnice, jen vede podél zajímavé stavby.
Odkaz na plavbu lodí: https://www.zeglugaaugustowska.pl/
Další informace: Síla krásných výhledů a přírody. Výlet po kanálu Augustów.
A něco navíc: silnice č.28, spojnice mezi cestami
Při jízdě podél v blízkosti slovenských hranic směrem k pohoří Bieszczady není nutné spěchat po dálnici A4. Silnice č. 28 vede většinu své trasy horskými oblastmi ve stopách staré polní cesty postavené v dobách Josefa II. v 18. století. Zde mají původ četné strmé úseky, po letech přestavěné a nahrazené serpentinami, pomocí kterých se současná silnice šplhá vzhůru. Přestože místní provoz na silnici může být poměrně hustý, velká rozmanitost krajiny a její rozsah kompenzuje určité nepohodlí cestování.
Lze si tak užít celou délku této silnice , ze Zatoru do Przemyślu, ale nejzajímavější je úsek mezi Mszanou Dolnou a Gorlicemi. Cesta nejprve projde pře malebné pohoří Beskid Wyspowy a protáhne se údolím mezi vrchem Śnieżnicí (1007 m.n.m ) a Ćwilinem (1072 m.n.m.). Nejkrásnější část však začíná za Limanowou – cesta zde stoupá na hřeben Wysoki a Litacz – za dobrého počasí je vidět celé pohoří Beskid Wyspowy, i západní část Nízkých Beskyd, stejně jako pohoří Gorce a na jihu vše uzavírá koruna Tate . Stojí za to zastavit se na vyhlídce ve Wysokiem a pokochat se výhledy.


Také za Nowym Sączem překonává silnice dva nízké, ale malebné průsmyky – nejprve stoupá do okolí Ptaszkowa, odkud vypadá krásně Sądecka dolina (za námi), a pak za Grybowem opět stoupá do Liszkowa Góry, nad kterým se od jihu zvedá vrchol Chełmu.
Za návštěvu stojí i památky nacházející se podél této cesty – dřevěný kostel v Dobré v Limanowé, skanzen v Nowém Sączi nebo zámek v Szymbarku.
A jak se silnice č.28 přiblíží k Velká a malá smyčka Bieszczady, jsou zde s malou zajížďkou velmi zajímavé serpentýny – ty určitě stojí za to navštívit.


Závěr
Je více než pravděpodobné, že jiný seznam by vypadal jinak a popisoval jiné cesty. Ale to u tak velké země, jakou Polsko je, asi nepřekvapí. Ale snad tenhle seznam inspiruje některé cestovatele v obytném autě a podnítí jejích zvídavost. Cestu na pobřeží Baltu si tak rozplánují na více dnů, odbočí z rychlé dálnice a užijí si i trochu jiné, pomalé, Polsko. Vychutnat si zdejší „zážitkové“ silnice mohou ale i karavanisté s obytnými přívěsy. Vlastně ti i snad ještě lépe. Přívěs nechají v jednom z kempů (lze je najít v blízkosti každé zde popisované cesty) a silnice a silničky si projedou v osobním autě.
Zdroje
- Dziesięć najciekawszych dróg w Polsce
- Najpiękniejsze widokowe drogi w Polsce
- úvodní obrázek: video Najpiękniejsze polskie drogi


