Po přečtení, respektive poslechu, knihy Bílá Voda od Kateřiny Tučkové jsem se chtěl do končin, kde se příběh odehrává podívat. Podobně jako v případě Žítkovských bohyň, o kterých jsem psal před dvěma lety. Vlastně některá místa jsem již navštívil, například Maria Hilfe u Zlatých Hor. Ale vlastní Bílou Vodu ne. A tak jsme se tam o prázdninách rozjeli.

Celá oblast určitě stojí za návštěvu, nabízí zejména na polské straně hodně technických památek i karavanové stání, navíc je zde možnost stát přímo u jezera. Ale o tom dále v textu. Zde je mapka se všemi popisovanými místy:

1. Bílá Voda
   1. Muzeum izolace
2. Złoty Stok
   1. Servisní místo
3. Otmuchowskie jezero
   1. Kemp u jezera
4. Závěr

Bílá Voda

Wikipedie o této obci uvádí, že je to nejsevernější i nejzápadnější obec Českého Slezska a okresu Jeseník. Rozkládá se kolem stejnojmenného potoka a ze severu, západu i jihu je obklopena hranicí s Polskem. Žije zde 337 obyvatel.

Za komunistů byly v této obci internovány řeholnice z mnoha různých řádů a postupně zde vznikla prý snad největší církevní komuniat v Evropě, za těch několik desítek let se zde vystřídalo více jak tisíc sester, mnohé z nich jsou zde i pohřbeny. Nicméně dnes zde již žádnou nenajdete, obci dominuje kostel Navštívení Panny Marie a bývalé piaristická kolej, obojí je však obvykle nepřístupné.

Sama Bílá voda působí trochu ospale, na jakémsi náměstí zde ale fungovala malá hospůdka. Stačí ale přejet hranice do Polska a hned jsme v jiném světě – více viz dále.

Złoty Stok

Wikipedie říká. ,že. Złoty Stok [zuoty stok] je město v polském Dolnoslezském vojvodství, východně od Kladska; přes hranici sousedí s českou obcí Bílá Voda. Leží v nadmořské výšce 348 m. V roce 2022 ve městě žilo 2 549 obyvatel. Od českého názvu Rychleby nesou své pojmenování Rychlebské hory, které se zvedají na jih od města.

Asi největší atrakcí je zdejší bývalý zlatý důl. Podzemní turistická trasa vznikla v roce 1996 a z  labyrintu dlouhého 320 km byly zpřístupněny dvě štoly – v jedné z nich čeká na návštěvníky 8 metrů vysoký vodopád, drouhou pak projíždí oranžový vláček. Doly, umístěné jen kousek od české hranice, jsou otevřené celoročně. www.kopalniazlota.pl

Za prohlídku stojí ale i další místa, zachovalé historické jádro i okolí městečka. Lze zde i nakoupit v několika větších obchodech a pro karavanisty zde mají dokonce i servisní místo a stání.

Otmuchowskie jezero

Jedná se o přehradní nádrž vybudovanou v letech 1928-33 (tehdy se nazývala Staubecken Ottmachau, leželo tehdy v Německu) na řece Nysa Kłodzka, těsně nad městem Otmuchów. Nádrž plochu 20,6 km² a je součástí celé kaskády jezer.

U zdejších jezer lze nalézt i místo pro stání na divoko. Stojíte prakticky jen pár metrů od vody, nevýhodou je snad jen blízkost železniční trati. Ta ale není nijak výrazně frekventované, projíždějící vlaky tedy nijak zvlášť neruší.

Závěr

I nepříliš vyhledávané oblasti dokáží překvapit a nabídnout program na několik dnů. Je zde možnost jak odpočinku o vody, tak poznávání dávné i nepříliš dávné historie, vše navíc na poměrně kompaktním území.