Na konci září jsme vyrazili užít si poslední teplé dny se sluncem u moře. Cílem byl kemp Garden Paradiso u Benátek a cesta tentokrát neprobíhala obytnou vestavbou, ale běžným osobním autem s tím, že pro pobyt jsme zvolili chatičku v kempu.
Cesta do Itálie
Nechtěl jsem celou cestu projet na jeden zátah, rozdělil jsem ji tedy na dvě části. Vyjeli jsme tedy k večeru. Cesta probíhala prakticky klasicky, po rakouské A2 z Vídně směr Klagenfurt. V Klagenfurtu jsme přenocovali v apartmánu na kraji města, v klidné části s dobrou dopravní dostupností. Dojeli jsme krátce po desáté večer, bylo tedy dost času si přes noc odpočinout.
Druhý den, cestou k pobřeží, jsme se vyhnuli placené italské dálnici A23/A4 a sjeli na prvním sjezdu na italské straně na Tarvisio (za úsek na italské straně od rakouské hranice se neplatí). Pokračovali jsme pak po silnici SS 54 směr Lago Del Predil a pak po SP 76 o jeho západním břehu dále. Na konci západního břehu jsme ale zastavili, je zde placené parkoviště. Stát zde mohou i obytná auta, ale příjezd je docela prudký a kamenitý. Někteří zde nechávají auto přes noc a se stanem jdou spát na břeh jezera. Co se týče obytných aut, schůdnější je pro ně určitě parkoviště na druhé straně jezera, u silnice vedoucí nahoru do Slovinska. Nicméně zde je hned po ránu více slunce.
Od parkoviště je to k břehu jezera skutečně jen kousek a samotný břeh je dobře schůdný. Po cestě lze pokračovat dále a dojít až těsně k bývalé pevnosti Batterie Sella Predil u silnice vedoucí do Slovinska. Ostatně tato část jezera je popsána v článku Tip na místo u jezera při cestě do Itálie.
Po delší vycházce po březích jezera jsme pokračovali po silnice SP 76 dále, do sedla a kolem lyžařského střediska Sela Nevea zase dolů. Sjezd ze sedla do údolí je působivý, strmý a dlouhý, počítejte s tím, že brzdy se zde docela rozpálí. U restaurace Trattoria Al Fontanon di Guriude je parkoviště, které je zároveň dobrým výchozím bodem pro malý výlet ke zdejšímu vodopádu Fontanon di Goriuda. Padající sloupec vody lze celý obejít, cesta vede i za ním. K vodopádu vede lesem cesta s mnoha namalovanými kameny, nudit se tedy tady nikdo nebude.
Po návštěvě vodopádů nás čekala cesta horami až k napojení na SS13, po níž jsme vyjeli definitivně z hor. Na jejich konci pak čeká městečko Venzone, středověké sídlo pod vrcholky Julských Alp. Jedná se o národní kulturní památku, která ale bylo v roce 1976 poměrně silně poničena zemětřesením. Nicméně se jádro města obehnané hradbami i vodním příkopem povedlo obnovit. Více si lze o tomto městečku přečíst v tomto česky psaném článku: Venzone – středověké městečko pod vrcholky Julských Alp
Po prohlídce městečka jsme se ještě po cestě zastavili na oběd v dalším městečku. Podávali něco jako naše meníčka, cena 11 € za osobu zahrnovala vodu k pití, pečivo a jedno jídlo, těstoviny nebo salát. A poté jsme již zamířili přímo k pobřeží, do kempu.
Celou trasu přes hory zachycuje tato mapka:
Kemp Garden Paradiso
- stránky kempu: https://www.gardenparadiso.it/
- v roce 2024 bude otevřen od 18.4 do 14.10
Kemp je podstatně menší než například kemp Pra’Delle Torri (viz článek S vnučkou do Itálie – cesta, kemp Pra’Delle Torri a Caorle), menší rozloha ale není na škodu. V kempu se nachází poměrně dost chatiček, které pojmou 4 až 7 lidí, ale všechny jsou poměrně blízko sebe. Chybí zde vzdušnost jako u některých typů chatiček v již zmíněném Pra’Delle Torri .
Místa na kempování je zde také dost, často s přípojkou vody i kanalizací, elektrická přípojka je samozřejmostí. V kempu jsou i luxusní kempovací místa, kde má posádka k dispozici i svoje vlastní sociální vybavení v malé chatičce přímo na dané parcele. Na přiloženém plánku je vidět zhruba poměr chatiček a kempovacích míst, ta jsou vyznačena modře.
Ceny kempování
V roce 2023 stála běžná parcela od 13 € do 36.50 € ve vrcholné sezóně, za dospělou sobu od 12 let se platilo 5,50 € až 14,90 €, za dítě pak dle věku a sezony od 0 € do 12 €. Kdybych to zkrátil, tak pobyt pro rodinu 2+2 s dětmi 6-11 let by na začátku či konci sezony (19.4-19.5/8.9 – 2.10) přišel na 33 €, ve vrcholné sezóně od 17.7 do 25.8 na 90 €.
Pláž, bazén – koupání
Východů na pláž je několik, otevřít vrátka lze pomocí čipu na náramku, který každý návštěvník kempu dostane. Lehátka a slunečníky jsou mimo sezónu dostupné kempujícím zdarma. Na pláži mimo slunečníků jsou i převlékací kabinky a sprchy. Zejména sprchy ale byly v Pra’Delle Torri řešeny lépe, byly totiž umístěny až za vchodem do kempu. V Garden Paradiso je nutné po osprchování dojít přes dřevěné molo přes písek do kempu a nohy si tak, chtě nechtě opět, zašpiníte.
Uvnitř kempu je pak ještě velké koupaliště, jehož část je krytá. V případě nepřízně počasí se tedy lze i nadále koupat. V prostoru koupaliště jsou i tři delší tobogány, které poskytnou dostatek zábavy. Dále je zde jeden vířivkový bazén, do kterého je ale umožňuje vstup jen dospělým. Najdete zde i menší vyhřívaný bazén, bazén pro děti a jeden velký bazén s běžnou teplotu vodou. Uvnitř, pod střechou , je pak velký zážitkový kruhový bazén. Ten se mění buď v bazén s umělým vlnobitím a nebo v divokou řeku.
Restaurace
Je zde v provozu jedna restaurace u pláže vcelku s přijatelnými cenami, viz jídelní lístek. Restaurace je poměrně velká, s možností posezení i venku u pláže nebo v baru na střeše. Jedná se ale o jediné podobné zařízení v kempu, další možnosti jsou až mimo brány kempu
Sanitární vybavení
Po kempu je rozmístěno několik budov, kde jsou sprchy, WC, umyvárny a možnost opláchnout nádobí, stejně tak i kontejnery na odpad (tříděný). Tahle místa neurazí a ani nenadchnou, jsou to zkrátka běžné sanitárky.
Další vybavení
V areálu kempu je pak velké dětské hřiště, minigolf, půjčovna kol (ta vypadal v lepším stavu než v Pra DellTori) a posilovna. Je zde pak i jakási hlavní třída, kde je bar, stánek se zmrzlinou a nechybí ani občas tolik potřebný obchod s věcmi pro kempování a pobyt ve vodě. Na začátku kempu za recepcí je pak slušně zásobená prodejna potravin Spar, byť ceny zde jsou vyšší než v běžných supermarketech za branami kempu. Hned vedle obchodu je i automat na studenou vodu, s bublinkami i bez.
Co dělat v okolí?
Procházky po pláži
Blízkost moře a dlouhá pláž láká k vycházkám po pobřeží. Bylo poznat, že je konec sezony, mnoho zařízení již bylo zavřeno, nicméně některé atrakce na pláži byly stále přístupné, včetně dětského parku. Na konci této části pláže je pak maják. Za ním už vtéká do moře řeka a přerušuje tak toto dlouhé pobřeží.
Jesolo
Na jejím protějším břehu je pak Jesolo, pobřeží je zde zastavěno hotely s minimem kempů. Kolem pláže se zde táhne chodník a celé pobřeží má stěží uvěřitelnou délku přes 15 km. Přitom chodník je z velké části zpevněný a široký. Mezi chodníkem a plážemi je mnoho barů, o občerstvení při takovém výletu tak rozhodně není nouze, občas je zde i veřejně přístupné WC. Navíc paralelně s pláží je jen o kousek dál živá hlavní třída se spoustou obchodů, zábavním parkem, velkým ruským kolem a dalšími atrakcemi.
Benátky
A nabízí se také výlet do Benátek, z kempu jde autem dojet do Punta Sabbioni, což je zastávka benátské hromadné dopravy pomocí lodi, neboli vaporett, taktéž někde označovaných jako vodní autobusy. Navštívit lze i ostrovy Burano a Murano a další. Popravdě, očekával jsem, že alespoň na těchto ostrovech bude trochu klidu, ale i zde turistický ruch nepolevuje a tak se i tady prodíráte davy turistů. Zejména na Muranu, které si už nezadá s Benátkami. A Benátky samotné není třeba zvlášť představovat – zde si každý najde svoje. Celodenní jízdenka na vaporetta a dobré boty umožní toto město asi poznat nejlépe. Celodenní jízdenka stojí stále 25 euro.
Závěr
Kemp nezklamal a ani neurazil, stejně tak nezklamalo ani počasí (27.9-1.10.2023). Sluníčko stačilo jak na opalování, tak i na udržení příjemných teplot a koupat se dalo jak v moři, tak i v bazénech. Co snad trochu zamrzelo, že už předposlední den, kdy byl kemp tento rok otevřen, odstranili značnou část slunečníků a lehátek na pláži a ty zbývající tak byly hned po ránu obsazeny. Jesolo i okolí působilo již trochu opuštěně, hodně zařízení bylo zavřených či s omezeným provozem, nicméně to nejde označit za nepříjemné. Benátky ovšem překypovali životem a na některé lodní spoje, zejména směr Benátky->Murano->Burano byly dopoledne dlouhé fronty.
Cesta zpět po dálnicích již probíhala bez problémů, zamrzelo jen, že navigace nevarovala před dlouhou frontou na poslední italské mýtnicí. Vyplatilo by se sjet dříve a vyhnout se zbytečnému zdržení.
Silver On The Road 