Tenhle příspěvek je poněkud netypický, podává přehled o stáních pro obytné vozy, na co dbát při jejich budování, jaké jsou některé technické požadavky, zamýšlí se nad cenou i náklady a přináší i porovnání s některými zeměmi Evropy.

Úvodní obrázek - Park'n'wine

Rostoucí obliba obytných vozidel v posledních letech je nepřehlédnutelná, stejně jako jejich nárůst jejich provozu na našich silnicích. Přináší s sebou i trochu jiné zvyky jejich provozovatelů – lidé si je pořizují zejména pro jejich flexibilitu. Občas se používá i slovo svoboda, ale to je trochu klišé a rozhodně nejde vjet a stát s obytným vozidlem úplně všude. Obytné vozidlo je pořád jen vozidlo a podléhá tak pravidlům silničního provozu jako každé jiné auto, a to včetně omezení co se týče vjíždění do lesů a na další místa.

Nicméně flexibilita znamená, že místo jedné či dvou dovolených vyrážejí majitelé zejména obytných automobilů na cesty častěji – a to jak na kratší, tak i na delší. Navíc preferují v rámci jedné dovolené, či chcete-li výjezdu, návštěvu více míst – a naopak se tedy nechtějí zdržovat déle na jednom místě. Jsou tedy více aktivní.

To ale zároveň znamená, že méně vyhledávají kempy. Ty si obvykle většina lidí s obytnými auty a vůbec obytnými vozidly historicky spojuje, ale ve skutečnosti tomu již tak není. Zatímco v minulosti byly tehdy populární přívěsy většinou velmi závislé na svém okolí – vyžadovali jak zdroj vody, tak i elektřiny a jejich umístnění pro pobyt pak určitý čas – tak dnešní obytné automobily (a některé přívěsy) jsou většinou soběstačné.

Osádka obytného automobilu jej tak používá jako dopravní prostředek k dopravě k místu zájmu, a po aktivním dni pak preferuje přespání a přesunutí na jiné místo. Ocení tedy především možnost bezpečně zaparkovat a také provést tzv. servis.

Pro parkování obytných vozidel a zejména obytných aut tak postupně vznikla vyhrazená stání – nejdříve v karavanově vyspělejších zemích, ale postupně vznikají i u nás.

Takové stání je vlastně ve své podstatě parkoviště, které je ale rozměry jednotlivých míst přizpůsobené větším rozměrům obytných vozidel. Mimo to nabízí nezřídka i možnost provedení servisu obytného vozidla – co to je servis je vysvětleno podrobněji v příslušné kapitole.

Stání pro obytná vozidla ale není to kemp – nemusí zde být sociální zařízení (záchod, sprcha), neboť je na palubě obytného vozu. Taktéž není nezbytná kuchyňka a umývarka, obojí je také ve výbavě obytného automobilu. Parkovací místo také může fungovat celoročně a s mnohem menšími nároky na údržbu. Režim provozu je také odlišný – protože je to v podstatě parkoviště, nemusí se řešit rezervace – většinou fungují na bázi kdo přijede dříve, ten stojí , nejsou pevně dány hodiny příjezdu a odjezdu, celkové pojetí prostoru je orientováno především na kratší pobyty.

Postupně se vyvinuly různé typy stání, které jsou níže uvedeny a vysvětleny.

---

---

Co je to „servis“ obytného automobilu?

Výraz servis v kontextu obytného vozidla znamená něco jiného než to, že auto potřebuje vyměnit olej či jiný zásah automechanika. Jedná se o obecné souhrnné označení úkonů, které je potřeba pravidelně udělat, aby obytné vozidlo sloužilo své posádce skutečně jako obytné.

Obytný automobil umožňuje své posádce plnohodnotný pobyt a zároveň volnost pohybu. To znamená, že na palubě najdeme záchod, sprchu i kuchyňku. Pro provoz vybavení na palubě obytného vozu je potřeba zejména voda a pak energie.

Voda

Vozidlo tedy musí být vybaveno zásobníkem (nádrží) na pitnou vodu a poté i nádrží, do které použitou vodu zachytává. Do této nádrže tedy proudí voda po umytí nádobí či po vysprchování – a hovorově se nazývá šedá voda. Odpad ze záchodu se pak většinou ukládá do separátní nádoby, tzv. WC kazety. Ta obsahuje často pomocnou chemii, která fekálie rychleji rozkládá a zabraňuje vzniku zápachu.

Energie

Energie je na palubě dvojího druhu – pro vaření, topení a provoz lednic se používá plyn, přepravovaný ve formě plynových lahví o velikosti 5-11 kg

Druhým typem energie je elektrická energie, na palubě bývá akumulátor poskytující stejnosměrné napětí 12V a přes měnič (pokud je jím vozidlo vybaveno) dokáže vyrobit i střídavé napětí 230V. Baterie se dobijí za jízdy, popřípadě pomocí solárních panelů a nebo po připojení k rozvodné síti.

Odpady a jiné

A protože je obytné vozidla vlastně takovou pojízdnou domácností, má i svůj odpadkový koš, který je občas nutno vyhodit, respektive zbavit se jeho obsahu.

Jak se dělá servis

Co je tedy potřeba udělat na servisním místě – neboli typický seznam činnosti posádky obytného auta na servisním místě:

• doplnit pitnou vodu – kapacita nádrže se zpravidla pohybuje mezi 80-160 litry
• vyprázdnit nádrž na šedou vodu – kapacit se zpravila pohybuje mezi 90-120 litry
• vyprázdnit WC kazetu – kapacita obvykle do 20 litrů, kazetu je vhodné po vyprázdnění vypláchnout vodou
• dobít palubní baterie – vůz se musí připojit na 230V, součástí jeho výbavy je dobíječka akumulátoru. Potřeba energie cca 1-2 kWh, zásuvka typu CEE, jištění do 16A
• vyhodit odpad – ideální je nabídnout možnost tříděného odpadu.

Obytný automobil musí obvykle na servisní místo najet, do polohy příhodné pro vypuštění odpadní vody. Ta se vypouští obvykle do kanálu/jímky v povrchu vozovky. Blízko je umístěn i stojánek pro vylití WC kazety a s přípojkou vody.

Provádění servisu je pěkně ukázáno na tomto videu od společnosti Euro Relais – společnost dodala vybavení a provozuje asi největší síť servisních bodů ve Francii:

Ostatní, méně obvyklé, vybavení servisního místa

Výměna plynových lahví

Co se týká výměny plynové láhve, tato služba není zpravidla na servisním místě či na stání poskytována. Plynová láhev zejména v letní sezóně vydrží několik týdnů a jejich výměna je u nás běžná na čerpacích stanicích pohonných hmot, popřípadě v hobby marketech.

Nicméně pokud někdo chce provozovat stání pro obytná auta i v zimním období a zejména u lyžařských středisek, je zajištění výměny lahví určitě velmi významnou přidanou hodnotou. V zimním období, kdy se plyn používá pro topení, je jeho spotřeba významně větší a plynová láhev s 11 kg plynu obvykle vydrží 2-4 dny. Karavanisté pak ještě místo běžné směsi propan butanu preferují lahve s propanem. O důvodech více třeba tady.

Pračky a sušičky

Preferovanou službou, kterou ale nejde tak zcela zařadit pod pojem servis obytného vozidla, je i nutnost čistého oblečení. Doložnost i skladovací prostory obytného vozu nejsou nekonečné a tak je počet kusů čistého prádla limitován a při delších cestách je nutné prádlo a oblečení vyprat. Výhodou stání tak může být i blízkost veřejné samoobslužné prádelny a nebo přímo přítomnost pračky a sušičky.

V blízkosti vodních radovánek je vhodné při návrhu stání pamatovat i na nějakou možnost sušení mokrých plavek a věcí – karavanisté to sice řeší různými šňůrami a nebo malými stojany, ale nějaké zabudované řešení nemusí být špatné.

Otázky a odpovědi

Musí být na každém stání servisní místo?

Ne nutně – běžný sériový obytný automobil obvykle vydrží bez nutnosti servisu 2 až 4 dny. Na kratší víkendové pobyty či výjezdy přes prodloužený víkend se tedy bez návštěvy servisního místa obejde. Nicméně přítomnost servisního místa využitelnost stání zlepšuje – jednak i víkendovým uživatelům dodá jistotu, jednak je takové stání vhodné pro tranzitují čí výletníky na delší cestě – a ti mu dají z pochopitelných důvodů přednost před obyčejným parkovištěm.

Co obytné přívěsy?

Zmiňoval jsem se především o obytných automobilech. Existují i obytné přívěsy, ale ty jsou na tom se samostatností trochu hůře. Jejich zásobníky na vodu jsou obvykle citelně menší, často externí (odpadní šedá voda je zachycována do samostatné nádoby umístněné pod vozidlem), kapacita akumulátoru bývá nízká – zkrátka tyto vozy jsou obvykle více závislé na podpůrné infrastruktuře a tedy vhodnější zejména do kempů. Ale pozor, šikovní majitelé si je umí vybavit tak, že se téměř vyrovnají obytným automobilů, nejde tedy paušalizovat.

---

Typy stání pro obytná vozidla

Neexistuje nějaký jednotný vzor, jak má takové stání pro obytná vozidla vypadat. Každé stání a místní podmínky se mírně liší a při uvažování o jeho vybudovaní je dobré si nejprve uvědomit, jaký typ má vlastně vzniknout.

Na základě i zahraničních zkušeností lze stání roztřídit zhruba na následující typy – jedná se víceméně o abstraktní typy stání a existující stání má většinou jen nějaké dominantní rysy určitého typu, ale vykazuje znaky jiného:

Rozdělení podle funkce – výbavy

• P – jen parkování – jedná se jen o parkoviště, nejsou nabízeny žádné další služby. Plocha je vyhrazena jen pro použití obytných vozidel, je tak i značena. Někdy nabízí navíc například alespoň dostatečné osvětlení a minimální zabezpečení
• S – servisní bod – nejedná se o stání, je to skutečně jen místo, kde lze provést základní servis obytného vozidla a výjimečné zaparkovat vozidla v řádech desítek minut či pár hodin. Je vybaven výpustí pro odpadní vody a WC kazetu a obvykle i zdrojem vody. Typické zejména pro čerpací stanice. Pitná voda obvykle placena pomocí mincového automatu.
• PS – plně vybavené stání – stání i servis. Umožňuje zastavení na krátkou i delší dobu a přenocování. Mimo základní servis nezřídka nabízejí i samostatné WC, sprchy, turistické informace

---

Rozdělení podle zaměření – typu provozu

• A: Tranzitní stání– jednoduché místo pro zaparkovaní obytného vozidle, které je na cestě k jinému cíli. Je vhodné především na jednu noc
• B: Zastávkové stání – vyhrazené místo pro parkování obytného vozidla, vhodné jako součást již existujícího veřejného parkoviště, ideálně vybaveno i pro servis obytného vozidla. Maximální doba stání je omezena na 1-2 noci. Vhodné v blízkosti nějaké ojedinělé turistické zajímavosti a pod. Pobyt není zpravidla posádkou dopředu plánován.
• C: Turistické stání – spravované místo napojené na nějaký zajímavý objekt či objekty cestovního ruchu (restaurace, vinařství, historické jádro města, hrad, zámek). Poskytuje komfortnější stání, s možností napojení elektřinu, servisní zázemí, možné i vlastní sanitární budovy či využití prostor přilehlých soukromých objektů. Pobyt je zpravidla dopředu naplánován.
• D: Park – spravované místo s vybavením pro delší pobyt, téměř kempového charakteru – jednotlivá stání umožňují i postavení markýz či před stanů, umístnění kempingového vybavení. Další možné názvy jsou RV Park
• E: Kemp– klasické zařízení existující již desítky let, vybavené většinou vším potřebným pro delší pobyty se stanem, obytným přívěsem a nebo obytným vozem. Některé nabízí i vlastní chatky, většinou jednodušší konstrukce. Délka pobytu je obvykle několik dnů, nejsou neobvyklé i pobyty delší jak týden, popřípadě i po celou sezonu, tedy tzv. sezonní stání. To nahrazuje v některých státech u nás tolik oblíbené chaty – majitel obytného přívěsu jej umístí na celou sezónu do vybraného kempu (odlišuje se letní a zimní sezóna) a následně tam jezdí jako na chatu.

---

Před vybudováním stání – co zvážit

Před investicí do stání je dobré zhodnotit vhodnost vybraného místa – tedy zda je zde alespoň předpoklad návratnosti vložených či provozních prostředků:

• Poloha – jsou v blízkosti
  • turisticky atraktivní místa?
  • dobré restaurace či jiné možnosti občerstvení?
  • nákupní možnosti
• Místo
  • je to klidné místo?
  • je to bezpečné místo?
  • je to rovné místo?
  • má místo dostatečnou únosnost?
  • umožňuje snadný příjezd?
• Napojení na
  • veřejnou dopravu?
  • cyklostezky?
  • turistické stezky

Pokud již v blízkosti parkovací místo existuje, je dobré jej navštívit a dle vzdálenosti uvážit, co mohu nabídnout navíc – je možné, že daná oblast je v této části nedostatečně pokryta a počet zájemců o parkování výrazně převyšuje nabídku v oblasti. A nebo má místo nějaký problém – například nevhodnou polohu.

Mimo tato kritéria je nutné ale i vzít do úvahy legislativní a stavební realitu, tedy:

• je možné takové místo zbudovat v souladu s existujícím územním plánem?
• je možné připojení na inženýrské sítě?
• je možné napojení na stávající dopravní infrastrukturu?
• je možné zajistit správnou obsluhu místa?

Tyto body je nutné zvážit jak z hlediska proveditelnosti, tak z hlediska nákladů na jejich provedení. Například nutnost vybudování delší příjezdové cesty či složitější připojení na zdroj energie může vést k celkové ekonomické nerentabilitě takového řešení.

Zkusme ale rozebrat jednotlivé faktory pro hodnocení vhodností místa pro vybudování stání.

Poloha – klíč k úspěchu

Je nutné si i uvědomit, že parkovací místo pro obytné vozy je úzce spjato s cestovním ruchem. A je tedy nutné jeho polohu vnímat v této souvislosti. Snadná dostupnost veřejné dopravy bude důležité ve větších městech, které jsou sami o sobě turisticky atraktivní. Naopak dobrý nástup na cyklostezky či turistické stezky bude výhodou ve venkovských či horských oblastech – dobrým nástupem se myslí snadná dosažitelnost – bude-li turistická stezka začínat hned za stáním, je to jistě lepší, než když bude nutné se k ní dopravit například veřejnou dopravou, popřípadě je-li vzdálená více jak 20 minut pěšky (cca 1200 metrů). Naopak je-li v této vzdálenosti k dosažení například plavecký bazén, muzea, výstaviště a další podobné atrakce (a samozřejmě obchody) je stání samo o sobě přitažlivější.

Ostatně nemusí se jednat hned o několik atrakcí – stačí jedna významná. Tedy například stání u vinařství může být v pořádku, stání u hradu může být v pořádku, stejně tak i stání s krásným výhledem. Stejně tak budou využívána stání v blízkosti zábavních parků (ty jsou zejména v zahraničí), aquaparků a podobně.

Ale postavit stání uprostřed ničeho, respektive například uprostřed průmyslové zóny, nemusí být dobrý nápad. Respektive může – pokud se orientujete na typ A a B, tedy tranzitní a krátké pobyty.

---

Typ A, tranzitní stání – především v blízkosti hlavních silničních tahů, velmi vhodné je vybavení servisním bodem. Vlastně dané místo ani nemusí nabízet stání jako takové, důležitý je právě ten servisní bod. Vhodným místem pro budování těchto stání jsou tak benzínové pumpy – těm může výstavba takového bodu přivést od méně prozíravé konkurence další zákazníky a možnost zvýšit tržby prodejem doplňkového sortimentu (potraviny, občerstvení). Dalším vhodným místem jsou dálniční odpočívadla, kde by bylo ideální, aby jednoduché servisní body vybudoval provozovatel dálnic a odpočívek (běžné v Itálii, u nás alespoň zatím vznikají vyhrazená parkovací místa pro soupravy na nově opravených odpočívkách).
Příkladem tranzitního stání je možnost stání u dálnice D1nabízené na exitu 178 pod značkami D1 Autopark a D1-Truckpark. Za poplatek lze strávit s obytným vozem noc v uzavřeném areálu a případně využít služeb restaurace, sprch, myčky či prádelny. Výhodou může být pocit jistého bezpečí

---

Typ B, zastávkové stání – především jako součást obecné infrastruktury u místních zajímavostí. Většina obcí v ČR může takové místo zřídit či alespoň oficiálně označit jako vhodné pro časově omezené parkování obytného vozidla. Může se jednat o parkoviště u místního hřiště (fotbalového), sportovního areálu, venkovního bazénu, hřbitova a podobně. Vhodné je zabezpečit alespoň kontejnery na odpad. Další možné výbava je popsána dále v textu a vlastně vybavení takového místa není nijak limitováno.

Přítomnost takového místa v obci, zejména ve větších městech, by měla být samozřejmost- typickým představitelem tohoto typu může být stání ve Svitavách. Zrovna tento typ by byl asi nejvhodnější pro podporu běžného turistického ruchu a vhodný pro budování veřejnými institucemi jakožto součástí běžné dopravní infrastruktury.

---

Typ C, turistické stání – vhodný pro soukromé podnikatele pro zvýšená příjmu – průkopníkem v tomto typu jsou například vinařství a v poslední době i restaurace. Dalšími místy pro tento typ stání jsou přístaviště (Baťův kanál), golfové hřiště (ty to mohou spojit s členstvím v klubech), či stání u zemědělských usedlostí. Vybudování takového stání může sloužit k lepšímu prodeji vlastních výrobků a služeb – vín, sýrů, masa a nebo ke zvýšení návštěvnosti (zábavní parky, aquaparky). Stejně tak mohou taková stání vybudovat restaurace.

Typickým představitelem podobného místa je Park’n’wine ve Velkých Bílovicích na Jižní Moravě. Ale lze je samozřejmě najít i jinde, třeba stání Adršpach – vhodné pro letní i zimní provoz:

---

Typ D, parky – nejsem si jist, jestli je u nás vhodné místo pro výstavbu těchto typů, investice je už poněkud veliká. takové typy vznikají v zahraničí především v mimořádně turisticky atraktivních oblastech, tedy u pobřeží. Vhodným místem u nás je snad například oblast Prahy, popřípadě místa poblíž a nebo v národních parcích – tedy takové lokality, kde je pro poznání místa vhodnější vícedenní pobyt a zároveň existuje předpoklad, že uživatelé ocení vyšší komfort, který parky poskytují.

---

Typ E – kempy – jedná se o poměrně rozšířený a známý typ ubytovacího zařízení. Kempy vznikali především v turisticky atraktivních oblastech a u nás je jejich provoz převážně jen sezonní. Kempy jsou často vybavené hřišti, bazény, více obchody, nabízejí i zábavní programy, je to takový malý svět sám pro sebe. Ale samozřejmě jsou kempy, které se svoji výbavou blíží spíše tábořištím a pak naopak mega kempy – příkladem může být kemp Pasohlávky.
Existují ale i kempy ve městech, vhodným příkladem městského kempu je kemp Haller v Budapešti – nachází se v docházkové vzdálenosti od metr.

V České republice existuje zhruba dvacítka stání a jejich přesná klasifikace je obtížná. Ale u naprosté většiny se jedná o plně vybavená stání, sloužící jako zastávková stání pro návštěvníky okolních turistických atrakcí.

---

Jednotlivá kritéria pro stání podrobněji

Snadný příjezd

S volbou místa souvisí i to, jak se tam obytné vozy dostanou. Přístupová cesta by měla být bezpečná a vhodná pro obytná vozidla. Při hodnocení přístupové cesty i obslužných komunikací v rámci parkoviště je brát v potaz i fakt, že existují i obytné vozy nad 3.5t, navíc jsou vozidla širší a vyšší než běžné osobní automobily.

Komunikace by tedy měla umožnit pohodlný a bezpečný příjezd takových vozidel. Alkovna může dosáhnout výšky kolem 3.3 metrů, skutečně velká a vysoká vozidla i ke 4 m. Pozor zejména na průjezdy lesy a stromořadími, kdy větve mohou nadstavbu poškodit, případně různé podjezdy.

Přístupová cesta, zejména pokud je delší, by měla umožnit pohodlné a bezpečné vyhnutí vozidlům se šířkou co cca 2.5m – tedy komunikace by měla mít šířku minimálně 5.5m. Taktéž zatáčky by měli být snadno průjezdné pro vozy o délce 6-8m (maximální délka obytného auta, tedy vozidla kategorie M1 je 12 metrů) . Pokud má stání sloužit i pro přívěsy, je nutné počítat s délkou soupravy do 18 metrů.

Ideální je dobrá dostupnost z hlavních silnice a dálnic. Pokud je k místu více přístupů a některé nejsou vyloženě vhodné, je na to dobré upozornit v popise stání, který se vkládá do aplikací pro řidiče a samozřejmě na webových stránkách a v dalších informačních materiálech.

Přístup na stání a parkovací místa by pak měl být vyhrazen pouze obytným vozidlům , aby se zabránilo obsazení těchto míst běžnými osobními auty.

Bezpečnost

Jedním z důvodů, proč majitelé obytných automobilů vyhledávají tato stání jsou i obavy o bezpečnost. Nikdo nechce nechávat poměrně drahý vůz s drahou vnitřní výbavou jen tak. Stání by tak mělo nabídnout i určitou míru zabezpečení – samozřejmě to závisí na jeho typu i umístnění.

Jiné požadavky budou kladeny na místo na venkově, v místě s malou šancí na výskyt drobné kriminality, a jiné zase na stání ve větších městech, kde je možnost vloupání či poškození pochopitelně vyšší.

Obecně dobře ale působí místa nabízející i v noci dostatečné osvětlení společných částí – cesty i servisního zázemí. K dobrému dojmu z místa pak přispívá i zeleň – ideálně poskytující stín, ale přitom netvořící překážku pro vozidla (větve, které mohou poškodit vozidlo při jeho pohybu).

Jak již bylo zmíněno, záleží na lokálních podmínkách, miminem by mělo být omezení běžného provozu, není například vhodné parkoviště, přes které se místní obyvatelé pravidelně pohybují například proto, aby se dostali do obchodu či na zastávku autobusu.

Přístup na stání by měl být omezen ideálně jen pro osádky zaparkovaných vozidel a nezbytné obsluhy. Místo by mělo být nějak ohraničeno, ideálně alespoň živým plotem, dle typu pak i normálním plotem.

Kamerový dohled se záznamem může pomoci v případě například drobných havárii při manipulaci s vozidly (zajíždění na místa, popojíždění) i jako určitá ochrana proti zlodějům či dalším místním nenechavcům či vandalům.

Zejména v turisticky atraktivních velkých městech může být právě důraz na bezpečnost rozhodujícím faktorem pro využití daného stání posádkami obytných vozidel.

Parkovací místo – rovina, únosnost, rozměry

Rovinnost
Dobré místo by mělo umožnit vodorovné zaparkování vozidla, aby nebylo nutné používat vyrovnávací klíny a jiné pomůcky.

Únosnost
Oblužné komunikace i parkovací místa by měla s obytnými vozidly počítat – vzhledem ke skutečné hmotnosti vozidla by měla být nad 3.5t a spíše mezi 4 až 5t.

Ale existují i vozidla váhově horší – i v českých registracích najdeme pár vozidel nad 7.5t. Cesty i parkovací místa by měla být zpevněná – ideálně s pevným povrchem. Při parkování v trávě na louce reálně hrozí, že po dešti se odsud vozidla nedostanou a může dojít k poškození jak parkovacího místa, tak vozidla.

Rozměry parkovacího místa
Parkovací místo by mělo mít rozměry cca (9-10) x (5-6) metrů, lze nabízet i větší. Obslužné komunikace by měli mít šířku cca 5.5m.

Provedení

Místo pro obytné vozidle má povrch obvykle asfaltový, případně štěrkový, někdy i travnatý.

Pro pobyt je samozřejmě příjemnější povrch travnatý, ale pozor na kombinaci mokra, těžkých vozů a nezkušených řidičů, může dojít k poškození povrchu – řešením je pak zpevnění alespoň společných komunikací – následující příklad ilustruje i nutnost průběžně se o stání starat:

Inženýrské sítě

Důležité, protože je nutné odvádět odpady (šedou vodu a fekál) a naopak poskytovat pitnou vodu. Vybraný pozemek by tedy měl být v dosahu alespoň těchto rozvodů a umožnit tak snadné napojení na vodovodní a kanalizační síť.

Taktéž by měla být k dispozici dostatečně dimenzována přípojka elektřiny. Typicky osobní auto spotřebuje kolem 1-2kW za 24 hodin (provoz lednice, spotřebičů, osvětlení), ale některé vozidla mají i klimatizační jednotku. Zde obecně pozor i při projektování, spouštěcí proudy kolem 30A nejsou u mobilních klimatizačních jednotek výjimkou a jistič i proudový chránič by měly být na tyto hodnoty dimenzovány – a nebo provoz podobných zařízení zakázán.

Při nabízení připojení k elektřině za paušální poplatek je vhodné dobře dimenzovat jednotlivé jističe na cca 2A až 4A – to dostačuje k dobití baterií i provozu většiny běžných spotřebičů a zajistí, že i při stálém odběru nepřekročí spotřeba 5-10 kWh za 24 hodin. Popřípadě připojení k elektřině zpoplatnit na základě skutečné spotřeby a nebo pomocí mincovních automatů.

Pokud má být poskytováno i wifi připojení k internetu, musí být k dispozici i internetové připojení – poskytovatel. Dosáhnout kvalitního pokrytí pro větší počet míst není úplně triviální a je dobré zvážit, zda se to vyplatí. Opět – o negativní recenze typu padá internet, pomalý internet není co stát. Takže pokud nabízet, tak skutečně s vědomým vlastních kapacit. Při zpoplatnění se pak přidává nutnost administrace a tedy většinou stále přítomnosti na místě.

Údržba

Provoz stání si s sebou nese i požadavky na nějakou obsluhu a údržbu. Záleží na zvoleném režimu provozu – placení přes automaty, mincovní automaty a další automatizované systémy nároky na obsluhu radikálně snižuj. I taj je ale nutné počítat alespoň s minimální údržbou místa – úklid, péče o zeleň, dozor nad pořádkem, občasná kontrola, řešení technických problémů.

Dopravní značení

Poloha místa by měla být vyznačena vhodným dopravním značením. Dobré je převzít obecně používané piktogramy, samozřejmě s uvážením pravidel pro dopravní značení platných v České republice . Doplňování dopravního značení nápisy názvy jako stellplatz není vhodné – jednak nejsme německá kolonie, ani Němci toto moc nepoužívají a v posledku, symbolům rozumí většina Evropanů a ti k nám nepřijíždí proto, aby se dívali na německé nápisy v ryze českém provedení.

---

Servisní místo

Jak již bylo zmíněno, dobře vybavené servisní místo je pro obytná vozidla důležité. Servisní místo by mělo umožnit tyto operace:

• vyprázdnění nádrže na šedou vodu
• naplnění nádrže na pitnou vodu
• vyprázdnění a vypláchnutí WC kazety
• dobití akumulátorů

Servisní místo může být na stání jedno společné pro všechna parkovací místa a nebo může mít každé parkovací místo své napojení. To sice přináší nebývalý komfort, ale je to investičně drahé – v praxi pak je stání obvykle jedno servisní místo umožňující veškerý servis ohledně vody a splašků, jednotlivá místa pak mají možnost připojení se na elektřinu. Sloupek se zásuvkami může být společný pro více míst, ale s ohledem na běžnou délku i kvalitu připojovacích kabelů by vzdálenost neměla přesáhnout 20 metrů. Pro připojení místa by kabel neměl být položen přes obslužné komunikace s pohybem vozidel a chodců.

Při navrhování servisních míst je třeba vzít do úvahy, že vývody šedé vody je na každém vozidle umístěn jinde, tedy servisní prosto by měl být řešen velkoryseji a umožnit pohodlnou manipulaci s vozidlem.

Přípojka pitné vody: 3/4 palcový závit, ideálně i hadice k dispozici o dostatečné délce.

Oplachovací voda a výlevka musí být prostorově oddělena od zdroje pitné vody. Obojí ale může být integrováno do jednoho funkčního celku, na jedná straně je výlevka pro WC s možností oplachu, na druhé pak zdroj pitné vody. Příkladem budiž výlevka z produkce brněnské firmy AZP.

Odpadky

Součástí místa by měly být i dopadní nádoby na tříděný a směsný odpad, nejlépe kontejnery a mělo by být zajištěno jejich pravidelné vyprazdňování – dobré je se informovat u místních svozů odpadu na podmínky a být připraveni buď na mimořádné svozy a nebo mít dostatek nádob i prostor na uskladnění plných/prázdných kontejnerů – vhodné při nárazových akcích.

Sanitární zázemí

Obytné vozidla mají v naprosté většině WC a koupelnu na palubě, takže budova se sprchami i WC není vyloženě nutná. WC jde nahradit toi-toi budkou, třeba v blízkosti nějaké plochy určené pro setkávání. Případný přístřešek může být vhodný pro umístnění pračky a sušičky,.

Internet

Důležitost připojení na internet pomalu klesá, zejména s rozšířením nabídek mobilních tarifů s dostatečným limitem dat. Pokud se pro něj rozhodnete, mělo by wifi bezdrátové připojení pokrýt celou plochu a zajistit skutečně rychlé připojení.

Drobnosti

Ať již vznikne jakékoliv typ stání pro obytná vozidla, je vhodné poskytovat na něm jeho návštěvníkům informace, zejména tyto:

• Kdo je provozovatelem stání a provozní řád
• Ceník, způsob placení
• Další důležité informace – tedy kam volat v případě problému a informace o nemocnicích v okolí, doktorech a případně lékárnách
• Mapa oblasti / mapa města – ideálně turistická, vyznačené cyklistické a turistické stezky a další turistické informace
• Jízdní řády místních linek ve srozumitelné formě – tedy srozumitelná informace, jak se jde dostat do centra města, jaké jsou tarify, jak se platí jízdné a podobně
• Blízké možnosti stravování a nakupování, dobré je nezapomenout i na seznam místních prodejců karavanů či prodejen s kempingovým a turistickým vybavením v okolí (pokud takové existují)
• Odkaz na kempy a další stání či parkoviště vhodná pro obytná vozidla v okolí – může přijít vhod v případě naplnění kapacity
• Seznam míst, kde lze vyměnit plynovou lahev, případně s provozní dobou

---

---

Jak se platí za stání

Stejně jako existuje hned několik typů stání, existují i rozmanité způsoby placení. Mohou být zcela zadarmo – příkladem budiž i asi první stání v ČR ve Svitavách.

U typů B, bývá často stání zadarmo, zpoplatněn je jen samotný servis či přísun elektrické energie. Či lépe řečeno, servis samotný co se týče vypuštění vody či vyprázdnění WC kazety je zdarma, zpoplatněna bývá voda, popřípadě výplach WC kazety a nebo elektrická energie – vše často ve formě mincovních automatů.

Nebo je vjezd na stání blokován závorou a hradí se časový poplatek dle délky pobytu na stání. Servis je v takovém případě zahrnut do celkové částky

Některé místa se mohou spoléhat na dobrovolnou platbu, popřípadě výběr poplatku zajistí obsluha například ráno – od zaparkovaných vozů

Někde mají obdobu parkovacího lístku – v automatu se zaplatí příslušná doba stání a lístek se dá za okno.

V případě parků a kempů se obvykle platí v recepci a v ceně je již vše zahrnuto – nemusí to být ale podmínkou, třeba některé parky mají až na elektřinu vše v ceně a odběr se platí pomocí mincovních automatů. Bohužel v Česku se rozšířil zvyk účtovat za připojení k elektrické energie paušální poplatek 100 Kč – to je velmi nevýhodné pro vozidla, které jen potřebují dobít palubní baterie a celková spotřeba u nich za 24h nepřesáhne 1-2kW, naopak výhodné pro ty, co elektřinou buď topí (podzim až jaro) a nebo provozují klimatizaci (léto).

V Evropě již existují i předplacené karty, umožňující bezhotovostní úhradu služeb v síti stání. Průkopníkem je v tomto směru Francie – více informací lze nalézt v článku Bez drobných do Francie.

Ceny

stejně jako různé typy placení, i ceny jsou značně rozmanité. V ČR se pohybují v rozmezí od 0 do cca 600 Kč, v zahraničí je tomu obdobně. Díky delšímu vývoje v této oblasti lze ale nalézt i velmi levná místa, kde se účtuje jen odebraná voda a nebo elektřina.

Příklad zpoplatnění – místo Monteriggioni:

• €4 – 1h, zejména pro provedení servisu
• €8 – 12h
• €16 – 24h

České stání Sněžník

• Minimální cena 125 Kč
• Hodina parkování: 15 Kč, tj. 24 h vyjde na 360 Kč, servisní zastávka pak na 150 Kč (s doplněním vody), tj. €13 za stání a nebo €6 za servis
• Pitná voda, 100 litrů: 30 Kč
• Elektřina: 15Kč / 1 kWh

Troška ekonomie, aneb počítání

Pro kalkulaci ceny za stání v případě soukromého zřizovatele je dobré zvážit náklady a očekávané výnosy. Pro českou republiku neexistuje zatím žádná reálná statistika, lze jen vycházet z některých údajů, že investice do vybudování jednoho místa se pohybuje

Různé studie v Německu dále docházejí k závěru, že průměrné obsazenost parkovacího místa je 18% – tedy, že při celoročním provozu, tj. 365 dnů, je místo po 65 dnů obsazené. Špičková stání pak dosahují až 60% obsazenosti.

V případě provozu sezonního stání, což je takové provozované po dobu cca 210 dnů, je obsazenost 31%.

Průměrný počet cestujících v obytném automobilu, včetně řidiče, je 2.4 člověka.

---

Situace u nás – porovnání se ze zahraničím

Země na západ od nás jsou většinou v této oblasti citelně napřed. Pro srovnání tedy uvádím pár čísel pro porovnání – je z nich zřejmé, že Česká republika má kam růst a podpora výstavby stání, ať již minimálně na legislativní a procesní úrovni a nebo i pomocí cílených opatření při výstavbě a rekonstrukci silniční infrastruktury, případně přímo dotacemi, má smysl – dříve nebo později se citelněji projeví na příjmech z cestovního ruchu.

Poměrně překvapivě není již Česká republika žádný outsider co se týče počtu obytných vozidel – sice stále nedosahujeme počtů nejaktivnějších zemí v Evropě, ale zbytku se velmi slušně vyrovnáme.

Kde ovšem citelně zaostáváme, jak plyne i z přiložených srovnání, je celková vybavenost pro tento nový typ turistiky. Existuje necelá dvacítka stání pro obytná vozidla, mimo to samozřejmě v poslední době vzniklo možná i několik desítek míst na parkovištích u penzionů a hotelů. Není ale jisté, jak dlouho tato místa vydrží, zejména po zahájení běžného provozu a neexistuje ani jejich oficiální seznam. Také některá lyžařská střediska nabízela alespoň sezoně možnost stání pro obytná vozidla – ale ani ta nejsou v tomto seznamu uvedena. Obvyklá cena za takové stání je mezi 200-400 Kč, v ceně bývá připojení k elektřině a občas i možnost likvidace obsahu WC kazety a doplnění vody – ale to vše spíše s využitím normálního vybavení, tj. kohoutek u umyvadla, záchodová mísa apod.

Seznam stání v České republice

Název	Cena	Míst
Park ´n´ vine	450,00 Kč	18
Železňák	390,00 Kč	12
Říp	350,00 Kč	8
U Kateřiny	400,00 Kč	20
Landek Park	460,00 Kč	8
Radslavice	450,00 Kč	4
Rozkoš	375,00 Kč	24
Adršpach	375,00 Kč	32
Neratov	350,00 Kč	5
Hipodrom Holoubek	500,00 Kč	16
Relax	270,00 Kč	10
Sněžník	360,00 Kč	14
Purkmistr	500,00 Kč	15
Rezidence Buliro	500,00 Kč	21
Vrbice	100,00 Kč	3
Svitavy	0,00 Kč	6
Celkem		216
Průměr	365,00 Kč	14

Z výše uvedených údajů plyne, že průměrná cena 24h pobytu na stání je cca €14, průměrný počet míst na stání je pak 14. V přehledu není zahrnuto tranzitní stání na D1, kde 12h pobyt vychází na 326 Kč a 24h na 605 Kč, v ceně je ale například zahrnuto občerstvení pro řidiče a další.

Porovnání se zahraničím

Slovinsko vs. Česká republika

Mimo to slovinské zdroje uvádí, že během sezony projde Slovinskem 90.000 obytných automobilů a průměrná útrata je €98 rozložena takto:

• 37% oz. 36,24 € za stravování (restaurace, hostince)
• 43% oz. 42,20 EUR za nákupy a stravování (pekárny, řeznictví, obchody)
• 20% oz. 19,98 EUR na volnočasové aktivity (bazény, muzea, akce atd.)

Požadavky na karavanové stání ve Slovinsku

• dostatečně velká, fyzicky oddělená nebo oplocená vodorovná a zpevněná plocha s minimálně 4 parkovací místy
• možnost přístupu 24 hodin denně, přístupové cesty přiměřené označeny
• rozměr jednoho parkovacího místa je 6 × 10 m, únosnost podkladu je minimálně 3,5 t
• dostatek prostoru pro manévrování – možnost otáčení a jiné manipulace
• přítomnost servisního místa – pitná voda, elektřina, vypouštění odpadních vod, možnost vyprazdňování toaletních kazet
• odpadkové koše (třídění odpadu)
• diskrétní nepřímé osvětlení
• poskytnuté základní informace:
  • ceník a domovní řád
  • kontakty na správce, nejbližší služby a lékařskou pomoc
  • tipy na výlety, rekreaci…
  • nabídka stravování
• bezdrátový internet

zdroj: http://www.camperstop.si/

Závěr

Rozvoj karavanových stání má v ČR velkou budoucnost – je to vidět zejména z porovnání s ostatními zeměmi, kde máme pořád co dohánět.

Důležité pro další rozvoj bude i obecná podpora – tedy jak legislativní změny – ty jsou nutné jednak proto, aby bylo povolování a výstavba snazší, tak i podpora finanční – servisní body by se měli budovat jako součást dálničních odpočívadel (jak se děje například v sousedním Polsku) i veřejných parkovišť, tak i podporovat jejich výstavbu pomocí dotací v rámci podpory cestovního ruchu.

Ale pro začátek stačí málo – obce mohou využít své jinak nevyužité plochy a označit je jako vhodné pro stání obytných vozidel, popřípadě vytvořit alespoň minimální zázemí. V případě většího zájmu pak mohou takové místo dále rozvíjet.

Větší města by si pak měla vzít příklad ze Svitav a po jeho vzoru vybudovat vyhrazená stání pro obytné vozy – vhodné místo by se určitě našlo a tak nějak podobné vybavení patří do výbavy současného evropského města. Podobně jako například síť veřejných WC a dalších služeb.